15. srpna  2001  rubrika: Žáby

Skokan ostronosý

Skokan ostronosý - Foto: Christian Fischer, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Skokan ostronosýFoto: Christian Fischer, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Snem každého zoologa je alespoň jednou za život pozorovat při námluvách blankytně modré žáby. Jejich hlasy právě posloucháme. Samečkové skokana ostronosého ve svatebním šatě intenzivně modrají. Jejich modré zbarvení však přetrvává jen asi 2 - 3 dny, takže vystihnout ten správný čas se podaří málokdy a málokomu.

Skokan ostronosý, dříve nazývaný rašelinný, je jednou z našich nejvzácnějších žab. Obývá rozsáhlejší bažinatá a močálovitá území a není snad třeba zdůrazňovat, že takových míst je u nás již málo. V lepším případě byla obdobná místa přeměněna na soustavy rybníků, většina bažinatých oblastí však byla vysušena, a proto zde skokan ostronosý buď zcela, nebo téměř vyhynul. Skokan ostronosý se dnes vyskytuje v rybničnatých pánvích Podkrušnohoří, hlášen je i z podhůří Českého lesa. Nejhojnější je v jihočeských rybničnatých pánvích a v oblasti jižní Moravy v povodí řek Dyje a Moravy, kde jej můžeme dodnes vzácně pozorovat v původním biotopu - inundačních, tj. zaplavovaných oblastech, v lužních lesích a ve slepých říčních ramenech. 

Na rozdíl od jiných druhů žab je skokan ostronosý žábou časného jara. V Polabské nížině a Moravských úvalech se probouzí pravidelně v poslední dekádě března a ihned se páří. Páření je doprovázeno hlasovou aktivitou, mimo období páření nemáme možnost skokana ostronosého slyšet. V době vrcholného páření - v teplých oblastech naší republiky se jedná o přelom března a dubna - se samečci skokana ostronosého ozývají ve dne i v noci. 

Hlasem skokanů ostronosých je tlumené, tiché mumlání. Ozývají-li se žáby sborově, připomíná jejich hlas vzdálený štěkot psů. Zesílený hlas jednotlivé žáby může být přirovnán ke zvuku, který vzniká šviháním prutu ve vzduchu nebo k unikání bublin z ponořené láhve. Při vydávání hlasu leží žáby na hladině s roztaženýma nohama a nadmutým hrdélkem. Zaskočí-li námluvy skokanů jarní měsíčná noc náhlým příchodem mrazu, skokani se potopí a ozývají se i pod vodou. Jedná se sice o jev vzácný, ale pozoroval jsem takovouto situaci např. v Doupovských horách, kdy ranní teplota klesla na -12 stupňů. Skokany mráz přesto neodradil. Tak mocný je rozmnožovací pud, tak silná je přizpůsobivost druhu k nepříznivým přírodním podmínkám. 

Po období námluv, které trvá přibližně 2 až 3 týdny, opouštějí skokani ostronosí vodu a vracejí se k suchozemskému způsobu života. Nalezneme je v lesích a na vlhkých lukách. Skokan ostronosý má specifické nároky na vlhkost i v době suchozemského života, takže patří k jednomu z nejohroženějších druhů obojživelníků nejen v naší republice, ale v Evropě vůbec. Trpí odvodňováním luk, melioracemi a proměnami luk v pole více než jiné druhy žab, např. ropuchy. Zasluhuje proto přísnou ochranu. 

Základní údaje 

Skokan ostronosý (Rana arvalis) je menší druh skokana, který měří 6 až 8 cm. Hřbetní strana je zbarvená v různých odstínech hnědé, spodina těla je bělavá nebo žlutavá. V době páření je samec shora modrý až modrofialový. Lesní druh, který u nás žije na vlhkých lesních loukách a na okrajích rašelinišť. Jeho aktivita je závislá na teplotě a vzdušné vlhkosti, u nás je v létě její vrchol obvykle v první polovině noci. Drobné suchozemské živočichy loví pomocí vychlípitelného jazyka. Doba rozmnožování na konci března a začátku dubna. Samička klade 2 až 3 chomáče vajíček, které brzo vyplavou na hladinu. Larvální vývoj trvá 60 až 120 dní. Silně ohrožený, podle zákona zvláště chráněný. 

Jak vznikaly nahrávky
Když jsem se snažil zkompletovat kazetu s hlasy všech našich třinácti druhů žab, řadu let jsem neúspěšně pátral po skokanech ostronosých. Zdařilé nahrávce jakéhokoliv živočišného druhu vždy předchází nalezení vhodné lokality. Ačkoliv se v literatuře uvádí, že skokan ostronosý žije ve vlhkých nížinách, svoji lokalitu jsem našel náhodně na Českomoravské vysočině, v nadmořské výšce 613 m, při nahrávání hlasů puštíka. Na malý rybníček jsem narazil v noci v lese, když jsem se snažil vyhledat směr, odkud bych mohl nahrávat hlas puštíka, aniž bych stále jakoby z dálky neslyšel ve sluchátkách tlumený štěkot psů. Ihned jsem si vzpomněl, že hlas těchto skokanů bývá takto popisován. Z nálezu jsem měl pochopitelně radost a okamžitě jsem se skokanům začal soustředěně věnovat.
Pavel Pelz
Autor:  Vít Zavadil
Pořad: Vlastní příspěvek  |  Stanice: Nová Média
 
 

Nové články v rubrice

  • 23. ledna  2004       rubrika: Žáby

    Skokan štíhlý

    Na území České republiky žije 13 druhů žab. Není to mnoho, a proto má každý druh nějaké to "nej". Skokan štíhlý jich má hned několik. Za prvé je ze všech našich žab nejotužilejší. Ze zimního spánku, který tráví buď...

     
  • 19. září  2003     Fotogalerie  rubrika: Žáby

    Skokan hnědý

    Jedno přísloví říká, že na svatého Řehoře čápi letí přes moře a žába hubu otevře. A skutečně i v době, kdy ještě panují noční mrazíky a kdy ve vodách je ledová tříšť, je už možné slyšet žabí hlasy. Vůbec nejotužilejší...

     
  • 12. září  2003     Audio  rubrika: Žáby

    Kuňka žlutobřichá

    Kuňku žlutobřichou nalezneme téměř výhradně v kalužích na blátivých lesních, méně často polních cestách, případně v zatopených příkopech podél těchto cest. V rybníce jsem tento druh nikdy nenalezl. V této souvislosti...

     

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2018 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace