Kuňka žlutobřichá

Kuňku žlutobřichou nalezneme téměř výhradně v kalužích na blátivých lesních, méně často polních cestách, případně v zatopených příkopech podél těchto cest. V rybníce jsem tento druh nikdy nenalezl. V této souvislosti se nabízí otázka: kde asi žily kuňky před příchodem člověka? Jedna z teorií nabízí vysvětlení, že se muselo jednat o prohlubně vytvořené na podmáčených místech velkými kopytníky. Asi především těmi, kteří jsou již vyhubeni, tedy praturem a zubrem.

Kuňka žlutobřichá žije sice většinu času ve zmiňovaných loužích, tedy ve vodě, zimuje však na souši v zemních norách hlodavců a podobných úkrytech. Ze zimního spánku se probouzí jako jedna z posledních. Často až v květnu, kdy má například ropucha obecná již plně vzrostlé pulce. Vzhledem k tomu, že obývá sezonní kaluže, její páření je velmi silně závislé na srážkách, ale zpravidla probíhá v červnu až srpnu. V době páření se kuňka žlutobřichá, jako ostatně všechny žáby, ozývá. Její hlas není v přírodě nijak nápadný. Jedná se o tiché kníkání či kuňkání. Nejvyšší hlasovou aktivitu projevují kuňky v noci po teplých deštích, často však až po půlnoci. 

Řekli jsme si, že kuňka žlutobřichá obývá téměř výhradně kaluže na blátivých cestách. A právě tady se nalézá kámen úrazu ochrany kuňky žlutobřiché. Houbaři a další návštěvníci lesa dobře vědí, že většina lesních cest je dnes vyasfaltována a podmáčená místa v lesích jsou odvodňována. Kuňky tak ztrácejí své životní prostředí a dochází k vymírání lokálních populací. Takto zcela zmizely např. z Jeseníků a výrazně ubyly na Křivoklátsku. Na druhou stranu je problematické chránit louže na cestě. Není to ani dosti dobře možné. Kuňky jsou totiž vyloženě vázány na destruktivní činnost v lesích, která vzniká při těžbě dřeva, jeho přepravě a manipulaci s ním. Kuňka žlutobřichá dělá zkrátka ochranářům značné starosti. Z důvodů, které jsme si uvedli, byla kuňka žlutobřichá zařazena do programu NATURA 2000. To znamená, že v zemích Evropské unie jsou chráněny nejen kuňky jako takové, ale především jejich biotop. Budoucnost ukáže, jak se u nás tato ochrana osvědčí v praxi. 

Základní údaje

Kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) je menší žába s relativně krátkými končetinami, délka těla většinou nepřesahuje 5 cm. Svrchu zbarvená hnědošedě, na spodině těla a nohou sytě žlutě s modročerným mramorováním. Vyskytuje se v menších stojatých vodách ve vyšších a středních polohách; lze ji zastihnout i v kalužích či kolejích lesních cest. Loví drobné bezobratlé živočichy, a to jak ve vodě, tak na souši. Může se křížit s kuňkou obecnou (Bombina bombina). Ohrožená, zákonem zvláště chráněná žába.