Skokan hnědý

Jedno přísloví říká, že na svatého Řehoře čápi letí přes moře a žába hubu otevře. A skutečně i v době, kdy ještě panují noční mrazíky a kdy ve vodách je ledová tříšť, je už možné slyšet žabí hlasy. Vůbec nejotužilejší jsou takzvaní hnědí skokani. Jsou jich u nás tři druhy, z nichž nejobyčejnější je skokan hnědý.

Vůbec všichni hnědí skokani se pohybují v průběhu roku mimo vodu - v lesích, na loukách a podobně - a pouze na kratičkou dobu rozmnožování, snesení vajíček a oplození se dostávají k vodě. A aby se setkali v určitých místech, na takzvaných shromaždištích, k tomu potřebují svůj hlas. Ten má samozřejmě ještě další funkce - aby se našel samec se samicí a aby samice měla nějakou možnost sexuálního výběru, protože samečka vybírá podle síly hlasu. 

Skokan hnědý je velmi zajímavě adaptován na časnou dobu rozmnožování. Každému je jistě známo, že obojživelník neznamená, že by plaval ve vodě a pohyboval se na suché zemi, ale že to vyjadřuje, jakým způsobem probíhá jeho život. Vajíčka snáší do vody a z nich se vylíhnou larvy (pulci), které posléze projdou metamorfózou. Ovšem snášení vajíček probíhá velmi časně, za chladného počasí, takže mohou dokonce i zmrznout. Proto je třeba zužitkovat sluneční teplo, jak se dá: všechny sluneční paprsky se soustřeďí k vývoji embryonální části vajíčka, která je černě zbarvená, takže celé vajíčko působí jako čočka, která sluneční paprsky směřuje do svého středu. 

Základní údaje

Skokan hnědý (Rana temporaria). Ze šesti druhů u nás žijících skokanů jsou tři zbarveny hnědě, z nich nejhojnější je právě skokan hnědý. Dosahuje délky nanejvýš 10 cm. Vyskytuje se i daleko od vody. Živí se hmyzem a dalšími drobnými živočichy. Doba rozmnožování začíná už v březnu. Samička klade do vody shluky vajíček čítající několik set až 2500 kusů, ze kterých se líhnou pulci. Ti pak procházejí metamorfózou - narůstají jim zadní nohy, poté nohy přední a pomalu mizí ocas, zmizí žábry a vyvinou se plíce.