Václav Souček: Študáci a kantoři
Každoroční majáles dává vzpomenout poněkud bolavě studentům dříve narozeným, jak ten čas letí. K sebeobraně proti podobným pocitům náleží sjezdy spolužáků, abiturientů, a absolventů někdejších společných vzdělávacích ústavů. Tam si zopakujete potichu s Pavlem Bobkem „ jak stárne svět, a my stárnem s ním“, poklábosíte, něco málo než bývá zvykem utratíte, a rozejdete se zpátky do zvykového životního režimu.
Úctyhodné dámy a pánové na zaslouženém odpočinku při té příležitosti věnují značnou část vzpomínek osobnostem tehdejšího profesorského sboru; až na výjimky byly oslovovány „pane profesore, paní profesorko“, aniž je jmenoval dekretem prezident republiky. Tehdejší študáci – považte – si po desítkách let pamatují pozoruhodné doslovné citace, vyžadující rozběh fantazie, jako například „ osobo, píšete úhledně jak lékárník ze Zambezi po úrazu“, nebo „jste klasa nejhrubšího kalibru, jděte mi prudce z očí“.
Za zvláštní zmínku stojí nevšední úkaz; největších, upřímných, a neskrývaných projevů lásky a vděčnosti by se Váš někdejší profesorský sbor dočkal, kdyby se dožil zralého věku svých někdejších studentů spolu s nimi…
Publicista Václav Souček glosuje současné kulturní, společenské i politické dění na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové. Slyšet je můžete každý den v 6:50 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
