Pevnost Dobrošov získá výtah do podzemí. Poslední možnost navštívit ji před tříletou rekonstrukcí
Naším hostem je správce pevnosti Dobrošov Richard Švanda. A protože nejenom milovníky vojenské historie toho letos v létě čeká na Dobrošově opravdu hodně, tak se do toho hned můžeme pustit a budeme vás zvát.
Už u vás vypukla ta pravá letní turistická sezona?
Úplně, od 1. července máme návaly návštěvníků, za což jsme velice rádi.
My musíme říct, že vlastně původně mělo být u vás zavřeno, ale není. Tak to vysvětlete.
My jsme měli mít v loňském roce poslední sezonu, protože stojíme na prahu velké rekonstrukce celého pevnostního areálu na Dobrošově, včetně toho provozního zázemí. Ale protože se trošku zdržela projektová dokumentace, tak ještě v letošním roce máte skutečně poslední možnost nás navštívit.
A jak dlouho bude potom zavřeno?
Pak bude zavřeno opravdu na tři roky. A bude se rekonstruovat.
Co se všechno se bude dělat?
Bude se dělat úplně všechno. Bude se dělat nová provozní budova s novými expozicemi, do podzemí vznikne výtah pro ty, kteří nemohou chodit po schodech. A také v podzemí budou nové expozice.
Mohli bychom připomenout historii těch vojenských pevností. Proč se vůbec začaly na severní hranici Československa tyto objekty, jako je Dobrošov a další, tenktát v 30. letech 20. století budovat?
Psal se rok 1933, když se v Německu chopil moci Hitler. A protože hranice s Německem byla posunutá daleko víc na východ, než to známe dnes, kdy je fakticky jen nad severními Čechami, ale v tehdejší době začínala hranice s Německem až na východě u Ostravy, tak se dalo očekávat, že pokud by nás Německo napadlo, tak by zvolilo asi nejsnazší možnost průchodu přes pohraniční hory. A to bylo právě v prostoru mezi Ostravou a Trutnovem. Takže právě tady se na podzim v roce 1935 začaly stavět ty nejmohutnější pevnostní prvky.
Stavitelé a inženýři se tenkrát nechali inspirovat ve Francii slavnou Maginotovou linií.
Je to tak, protože Francouzi začali stavět o 6 let dříve než jsme začali stavět opevnění u nás v Československu. Ale pravdou je, že v dnešní době už díky historikům víme, že říkat našemu opevnění kopie Maginotovy linie je špatně. Protože naši inženýři vnesli do těch pevnostních prvků daleko víc tvůrčích nápadů, invencí a dá se říci, že pro srovnání Maginotovy linie ve Francii a u nás, je to naše opevnění po technické stránce daleko dokonalejší.
Nestačilo se samozřejmě postavit všechno. Ani Dobrošov vlastně není celý.
Ano, začalo se stavět 13. září 1937 a skončili 30. září 1938. Je to pouze jeden rok.
Michovskou dohodou se prostě všechno utnulo. Takže za rok tohle stihli všechno postavit? A vy to budete opravovat tři roky? To je hezké srovnání. Ale zase na druhou stranu, ono dnes není kam spěchat. Tenkrát se spěchat muselo.
Víme, že tam pracovalo až tisíc dělníků denně a pracovali vždycky po osmi hodinách na tři směny. Oni skutečně za ten jeden jediný rok stihli té práce udělat habaděj. Stihli vybudovat tři bunkry na povrchu a všechny ty objekty, ať už dokončené nebo nedokončené, propojili podzemím, které má délku 2,5 kilometru a leží v hloubce zhruba 35 metrů pod povrchem.
Takže o hlavní vidět není a je pod zemí. A co tam všechno je? Spojovací chodby, nějaké sály.
Přesně tak. Na tom návštěvnickém okruhu máme k vidění jak ty dokončené sály, tak i ale i sály vyražené pouze ve skále a samozřejmě ty spojovací chodby. Ale jak jste říkal, to zásadní je právě i v těch dalších nepřístupných částech. Ale to návštěvníci bohužel zatím neuvidí.
Jak měla být ta pevnost velká? Podle původních plánů.
Mělo tam být 7 bunkrů. A to podzemí, která má délku 2,5 kilometrů, tak to se za ten rok podařilo kompletně celé vyrazit ve skále a z poloviny je i vybetonované.
Co tedy lidem, kteří se k vám přijedou podívat, ukážete? Asi ne všechno.
Vše určitě nelze. Ale vyjímečně máme otevřené nejen ty dva bunkry a podzemí, které je spojuje, ale i srub Jeřáb, což je třetí dokončený bunkr naší pevnosti. Ten je unikátem v tom, že se tam zachovaly malby z roku 1938, které tam zanechal jeden z vojáků, který tam sloužil. A to je skutečně celorepublikový unikát.
Ty tři bunkry jsou všechny propojeny chodbami?
Jsou propojeny všechny, ale přístupné těmi chodbami jsou pouze ty dva, které máme na standardním okruhu.
Je možný se tam podívat také do nějakých plánů, jak to mělo původně vše vypadat?
Jak v té expozici, tak na tom návštěvnickém okruhu máme právě ta schémata. Tam si návštěvníci dokáží udělat představu o tom, jak veliká ta pevnost měla být.
Pevnost je nad Náchodem, na kopci. Proč právě tam? To je asi strategické místo?
Jak strategické místo. Oni tenkrát potřebovali náhorní plošinu a tohle bylo jediné místo, kde ta taková placka byla.
Jak velký dostřel ta pevnost Dobrošov měla mít? Protože tam měly být ještě další stavby. A tam bylo důležité, když to byla obranná kinie, aby se ty dostřely nějak překrývaly.
Přesně tak. Nejvýkonnějšími zbraněmi naší pevnosti měly být poloautomatické houfnice, ty měly mít dostřel 12 kilometrů. To znamená, že z Dobrošova by byla krytá plocha od Náchoda k Hronovu. A na druhou stranu potom směrem k Olešnici v Orlických horách. Tam ještě měl být jeden bunkr Jírová Hora. Ten ale nebyl nikdy postaven.
Teď o víkendu (15. a 16. července) k vám dorazí dřevořezbáři.
Přesně tak. To máme už druhý ročník Dobrošovského dřevobraní. Budeme mít tentokrát 6 řezbářů a z obrovských dubových kmenů nám tam budou tvořit krásné sochy, z nichž vznikne později stezka. A tu si budou moci lidé prohlédnout pak v srpn. Na třetí ročník Se starostou do pevnosti v sobotu 19. srpna budeme tuhle stezku otevírat. Její začátek bude v České Čermné a okolo Dobrošova povede do Bělovse u Náchoda.
A ještě mi řekněte o netopýrech. Protože o těch se taky bude hodně mluvit 19. srpna. To je snad Evropský den netopýrů.
Budeme to mít také 19. srpna. To je takový cyklus, koná se to na různých místech v různých dobách. Ale my jsme to právě chtěli spojit s tím starostou. Takže to bude 19. srpna navečer. Povede to magistr Hotový z Východočeského muzea v Hradci Králové. A budeme to mít spojené nejen s přednáškou, ale také s odchytem netopýrů. Dobrošov je místo, kde nám ročně zimuje 800 netopýrů. Takže doufáme, že se nám podaří i letos některé odchytit a pro děti to je atrakce i v tom, že si je mohou i pohladit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
