Hladiny spodních vod jsou někde na absolutním minimu. Chybí srážky prakticky za tři čtvrtě roku

Co říkáte na ten náš týden vody, který jsme ve spolupráci s odborníky na tento týden připravili? Má to nějaký smysl a význam podle vás?
Z mého pohledu je to relativně pochopitelná záležitost, že se věnuje pozornost problematice vody, ale myslím si, že i ten vývoj v posledních třech, čtyřech letech směřuje k tomu, že problematikou vody by bylo dobré se čím dál tím víc a důkladněji zabývat.

Když jsem mluvil o tom blížícím se konci vodního blahobytu, je před námi podle vás taková budoucnost?
Možná bych neviděl až tak černě tuto situaci. Nicméně jak už jsem se zmínil, poslední 3 roky, poslední 4 zimy, ten trend vývoje zásob podzemních vod, zdrojů podzemní vody, tak je velice nepříznivý. A bohužel se to týká právě našeho východočeského regionu. Možná nejvíce v celé republice.

Čtěte také

Čím vším se hydrologové v Českém hydrometeorologickém ústavu zabývají a čemu se věnují? Hydrologická problematika je poměrně široká.
Určitě je. Konkrétně na našem pracovišti královéhradecké pobočky, je to jedna z nejvýznamnějších činností a prakticky se jí věnuje možná největší počet našich zaměstnanců. Ta problematika spočívá zhruba ve třech takových základních činnostech. To je monitoring hydrosféry, hodnocení hydrosféry a prognózování vývoje hydrosféry.

To nám trošku vysvětlete, co to všechno znamená?
Monitoring provozujeme na 230 pozorovacích objektech, co se týká povrchových vod i podzemních vod. Co se týká hodnocení, zpracováváme samozřejmě naměřené údaje a vytváříme v hodnocení, bilancujeme stav vody nebo zdrojů v naší oblasti. A to prognózování, to je předpověď odtokové situace. Předpovídáme na 24 hodin, plus k tomu se vydává ještě jakýsi výhled zhruba na 72 hodin dopředu.

Jak to vypadá přímo v terénu? To jsou nějaké měřící vrty pro tu podzemní vodu nebo hloubkové studně?
Co se týká objektu podzemních vod, tak tam máme takové tři druhy monitorovacích objektů. Jsou to jednak prameny, to jsou přímo vývěry podzemní vody, kde na měrném objektu se provádí měření vydatnosti. Jsou to mělké vrty, přibližně vrty o hloubce zhruba do 20 metrů. Je to sledování vodního režimu v prvním zvodněném horizontu. A potom další část tvoří hlubinné vrty, kde můžeme pozorovat nebo sledovat nebo hodnotit vodní režim v těch hlubších kolektorech. Ty vrty mohou mít hloubku přibližně kolem 100, někde i několika stovek metrů. To už je pořádná hloubka.

RNDr. Zdeněk Šiftař - ředitel pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové|foto: Milan Baják

Je to nějak automatizované, že vám to ty vrty hlásí automaticky už dnes?
Určitě, hlavně na povrchových vodách. Kde sledujeme vodní stavy pravidelně. Ty vodní stavy vlastně už máme k dispozici v 10 minutách, dá se říct online. Nicméně toto jde automaticky a vodní stav vám neříká nic o tom, kolik teče vody. Takže kolegové musí trvale jezdit do terénu, jezdit na vodoměrné profily, kde provádí přímo měření buď už s vlastním vyhodnocením množství odtoků nebo průtoků v daném profilu a nebo provádí měření rychlosti proudění vody a následně na pracovišti vyhodnocují množství.

I letos nám hrozí sucho. A tak si člověk říká, jak je to možné? Vždyť zima přeci byla krásná, na sníh hodně bohatá. Takže laik by si řekl, že to prostě ta zima dohnala.
Zdánlivě to tak vypadalo. Já bych začal asi tím, že ty předcházející tři zimy byly velice chudé na sníh. To znamená na vytváření zásob vody ve sněhu. A ani ta letošní zima, byť to vypadalo všechno velice příznivě, tak nezpůsobila ten obrat, který jsme třeba možná mnozí očekávali. Že by mohlo dojít ke změnám ve vývoji zásob vody. A prakticky, nejenom ta zima, ale vůbec vývoj srážek v průběhu posledních 4 let nás dostal do situace, kdy v průběhu celého období narůstal deficit srážek. Ten deficit srážek se nám pohybuje od stovky do několika stovek milimetrů. Což znamená, že v některých částech toho našeho území nám chybí prakticky půl roku, možná tři čtvrtě roku množství srážek.

Takže prostě jedna pěkná zima to nezachrání.
Určitě ne.

Déšť a voda|foto: Fotobanka Pixabay

Co by se muselo stát, aby té vody zase bylo dost?
Tak jednak se to odvíjí od zimy, od toho, jak se ta situace srážková v průběhu zimy vyvíjí. To se týká nejen srážek, ale i teplot. Množství srážek je jedna věc, potom oblevy, kdy postupně dochází k tomu, že se dotují ty zdroje podzemní vody. Ale je to i záležitost toho, jak budou vypadat srážky potom následně v průběhu roku. V posledních letech jsou nadprůměrné teploty v průběhu jednotlivých měsíců a hlavně toho vegetačního období, kde je velice intenzivní výpar. Takže jedna věc jsou zimy, množství sněhu spadlého a postup odtávání. A druhá věc je, a to už jsou takové extrémní případy, spíš trošku se bojím toho vyslovení, ale je to otázka třeba povodní toho charakteru v letech 2002 a 1997, kdy je několikadenní intenzivní trvalý déšť. To by muselo přijít, aby se významně změnil ten režim.

Teď nevím, co je lepší. Jestli sucho, nebo takovéhle katastrofa jako povodně.
To je velký problém, co je lepší. Ale z dlouhodobého hlediska samozřejmě takové srážky 20 milimetrů v přeháňce, nebo bouřce, ten efekt v tomhle teplém období prakticky nemají.

Královéhradecký kraj patří mezi nejsušší místa celé České republiky. Jak je to možné? Máme tady krásné hory, Krkonoše, Orlické hory, potom dvě řvelké řeky, Labe a Orlici. Jak je to možné?
Je to rozložením a časovou i územní proměnlivostí spadlých srážek. Narůstá velký deficit srážek. Samozřejmě trošku lépe jsou na tom oblasti horské, ale už jakmile klesáme do podhorských a nížinných oblastí, tak ta situace se projevuje velice nepříznivě.

Čili větší sucho je tady v nížinách než na horách?
Větší sucho je tady v nížinách a myslím si, že nejhorší situace, podle našeho vyhodnocení, které provádíme, je právě oblast Královéhradecka. Říká se tomu území, o kterém konkrétně chci mluvit, Urbanická brána. Je to přibližně od Hradce Králové směrem po staré pražské silnici a tam se nám prakticky to zimní období vůbec na vývoji hladin podzemní vody neprojevilo. Naopak tam sledujeme prakticky trvalý pokles a dostáváme se tam hladinami na některých monitorovacích vrtech pod úrovně absolutních minim, dosud zaznamenaných za celé pozorování.