Hledám jídlo v popelnici - jsem freegan. Projekt Co tě drží naživu? Každý den se dá něco změnit

15. březen 2017

Vzpomínáte na dobu, kdy jste byli mladí? Celý život před sebou, jaké jste měli zájmy, co vás bavilo, jaké jste měli sny, plány a touhy, a jak se vám je pak podařilo naplnit? Člověk na mládí často vzpomíná a tak ho taky napadne a zajímá, jak vlastně dnes žijí mladí lidé a nad vším čím přemýšlí. Tuto otázku nám dnes zodpoví studenti náchodského Jiráskova gymnázia Jiří Urban a Martin Přibyl.

Trošku se nám představte, ve kterém jste ročníku, kolik vám je let.
Oba dva jsme studenty čtvrtého ročníku Jiráskova gymnázia v Náchodě. Maturita na krku. A chodíme s Martinem do stejné třídy.

Zkouška z dospělosti, to je vždycky v životě takový mezník. Těšíte se?
Taková otázka není zrovna moc namístě, protože se opravdu nikdo netěší na maturitu. Máme z ní trochu nervy. A právě proto jsme se rozhodli při přípravě na maturitu zkusit ještě něco nového. A shodli jsme se na tom, že bychom mohli uspořádat nějaký projekt, který by mohl pomoci rozšířit obzory veřejnosti.

Co kromě školy vás tak baví a zajímá? Člověk má spoustu zájmů, někdo sportuje, někdo je spíš umělecky zaměřený.
Momentálně samozřejmě trávíme spoustu času organizováním toho projektu, ale ve volných časech rádi jezdíme na kole a trávíme čas v přírodě, rádi cestujem. Chodíme na túry do hor.

A Jirka je zase hudebně nadaný?
Nevím jestli nadaný, ale jsem nadšený violoncellista. Hraji v několika orchestrech a velice mě to baví.

Freegani se stravují často třeba z popelnic. My si myslíme, jak strašné to může být, ale ve skutečnosti to není tak nechutné. Protože do popelnic se vyhazují klidně věci naprosto nezávadné.Jiří Urban a Martin Přibyl, autoři projektu Co tě drží naživu

Tak pojďme k tomu projektu, protože ten už příští týden lidem v Náchodě představíte. Co je to za projekt?
My jsme chtěli poukázat na plýtvání vodou a jídlem. Samozřejmě neplýtváme jen těmito věcmi, ale přijde mi, že tyto věci se týkají opravdu každého z nás, protože každý jíme a každý pijeme. Akorát už si neuvědomujeme, co to s sebou nese. Jakým procesem to jídlo projde před tím, než se nám dostane na talíř. Chtěli bychom právě o tom informovat veřejnost.

Čí to byl nápad nebo jak to vzniklo? Učili jste se o tom třeba ve škole? Jak vás to napadlo?
Právě ve škole jsme se o tom vůbec neučili a mně přijde, že ve škole se učíme takové věci, jako co je to stélka. To je sice zajímavá věc, ale v praktickém životě celkem nepotřebná. A tak mi přišlo strašně zajímavé se zaměřit na něco, co se nás všech týká a ještě o tom informovat veřejnost. A pak se rozšiřoval počet lidí, kteří se do toho zapojili, až nás je teď nakonec osm, kteří to organizují.

Pavel Urban a Martin Přibyl ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Vy jste se o tu problematiku už dřív zajímali? Jak je to u vás doma, říkali jste si, že s tím jídlem často plýtváme?
My se určitě snažíme jídlo nevyhazovat a byť se to někdy třeba nepovede, když někdo třeba onemocnění a nejí tolik, ale vždycky se snažíme nenechávat žádné zbytky a nic nevyhazovat.

U nás máme jídla dostatek, plné supermarkety. Jsou ale na druhé straně země a kontinenty, kde je nedostatek jídla a vody. I na to asi budete chtít upozornit těmi přednáškami.
Určitě chceme. O tom je hlavně první přednáška, která je v pondělí 20. března. Bude ji vést ředitel náchodské charity a je zaměřená právě na to, jak je to s vodou v Indii a v rozvojových zemích.

Chtěli bychom informovat veřejnost o tom, jakým procesem jídlo projde, než se nám dostane na talíř.Jiří Urban a Martin Přibyl, autoři projektu Co tě drží naživu

Já musím přiznat kluci, že se na vás dívám trošičku jako na zjevení. Místo toho, abyste mysleli na maturitu a třeba na holky, tak vy jste se pustili do takového závažného projektu Co tě drží naživu, který nahlíží na problematiku spotřeby vody a jídla. Jak těžké bylo to dotáhnout až do konce?
Pomáhali nám s tím někteří lidé, učitelé nás podporují, ředitel náchodské charity nás podporuje, ale celkově je to z naší iniciativy a vzhledem k tomu, že všichni jsou do toho celek zažraní, tak mi přijde, že v některých okamžicích to opravdu šlo až jako samo.

První přednáška bude o Indii. Tak můžeme říct, že výtěžek ze všech přednášek, besed a koncertů, které jsou připraveny, věnujete právě do Indie. Na jaké projekty?
Budou to projekty zaměřené hlavně na stavbu vodojemů právě v Indii. Nebo půjdou na nějaké vzdělávací projekty.

Zaujala mne páteční přednáška Hledám jídlo v popelnici, značka jsem freegan. O čem to bude?
Přijede magistr Petr Kuča z Prahy. Freegani se stravují dost často třeba z popelnic. My si myslíme, jak strašné to může být, ale ve skutečnosti to vůbec není tak strašné a nechutné. Protože do popelnic se vyhazují klidně věci s datem spotřeby dva dny předem a jsou naprosto nezávadné. A Petr Kuča se rozhodl jít hodně proti proudu a velice ho mrzelo, jak je nastavena ta naše dnešní konzumní společnost. Freegani jsou lidé, kteří odmítají kupovat si jídlo.

Můžeme připomenout Facebook, kde se lidé dozvědí více o projektu a také konkrétní přednášky?
Můžete se podívat na náš Facebook, když si tam napíšete Co tě drží naživu, tak vám určitě vyskočí naše akce a naše stránka.

Tak vám moc držíme palce, ať se to povede a nejenom tedy celý ten příští týden, ale pak taky samozřejmě ta, ta maturita.

autor: jak
Spustit audio