Navštívili nás15. května  2017 v 13:26  

Kdo by před 20 lety řekl, že může na Sněžce chytit klíště? Dnes je to úplně běžné

Přírodovědec Jaroslav Resl ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové - Foto: Milan Baják

Přírodovědec Jaroslav Resl ve studiu Českého rozhlasu Hradec KrálovéFoto: Milan Baják

Naším hostem je nadšený přírodovědec a také odborník přes brouky Jaroslav Resl. To dnešní naše povídání jsme nazvali pracovně - Poznej svého nepřítele. Budeme mluvit hlavně o potvůrkách, které nám lidem nejsou příliš sympatické a dokonce jsou až nebezpečné.

Řekněte, už vám někdy nějaký brouk nebo zvíře, vyloženě ublížilo?
Ve své podstatě mě ublížilo už dost takových zvířátek. Ať to byl štír, který mě píchnul, nebo pavouk, který mě kousnul. Ale určitě vím, kam míříte. Míříte ke klíšťatům. Tak i s klíštětem mám už přesně tuhle nepříjemnou zkušenost. 

Kolik jste jich letos na jaře vlastně už zaznamenal v přírodě? Protože já mám takový pocit, a nejsem sám, že jich je prostě letos nějak moc.
Víte, já si myslím, že jich je v posledních letech vůbec hodně. A já jsem byl překvapen už na konci roku loňského, když přišla kolegyně za mnou a řekla: byla jsem u chirurga si nechat vytáhnout klíště. A to bylo týden před Vánocemi. A to jsem tedy fakt koukal, protože všichni říkají, že klíště zmizí, když přijdou mrazy. A tohle bylo po prvních mrazících a normálně klíště měla. No a letos v únoru už jsme měli na našem kocourovi plno klíšťat. 

„Prostě to klíště je velmi přizpůsobivé, velmi vynalézavé a velmi mazané. A pozor, někteří klíšťákovití dokáží být bez potravy i 10 let. “
Jaroslav Resl, přírodovědec

A čím to?
Klíště patří mezi roztoče a ti mají ohromnou schopnost adaptability. To znamená přizpůsobují se nejen velmi rychle měnícímu se prostředí. Dnes říkáme, že se nám tady ta naše oblast otepluje o nějaké desetiny stupně, a to klíště už to dokáže zaznamenat. Před 20 lety, kdo by řekl, že na Sněžce může chytit klíště? Dnes je to úplně běžné. Zrovna tak to množství klíšťat se zvětšuje, ať chceme nebo nechceme. A velmi rychle se přizpůsobují právě i látkám, které se vyrábějí na ochranu našich mazlíčků. 

Každý asi ví, jak to klíště vypadá. Ale málo víme o tom, jak to klíště žije. A že má taky několik vývojových stadií. Začíná to asi u vajíčka?
Tak, ano, vždycky to začíná u vajíčka. Tento vývoj u klíštěte je vlastně udělaný tak, že to klíště vypadá od malička až do dospělosti skoro stejně. To znamená ty larvičky, říká se tomu larvička nebo nymfa prvního stupně, už vypadá jako klíšťátko. A ono se nasaje, musí se nasát, zvětší se mu objem, svlékne tu svoji původní kůži, která už mu je malá, je to jako třeba u hadů nebo u ještěrek a znovu se nasaje. A takto to je u těch klíšťat několikrát, než se dostanou do dospělosti. 

Čtěte také: Jak poznám, že jsem se nakazil klíšťovou encefalitidou? Jaké jsou příznaky?

Někde jsem četl, že i tyhle larvičky jsou už nebezpečné.
Samozřejmě. Není nebezpečná vlastně larvička, která se vylíhne z vajíčka. Ta první, to první nasátí by nemělo být nebezpečné. Jenomže třeba přímo to naše známé klíště obecné, které je nejčastější i na nás a na našich mazlíčcích, dnes je to trojhostitelské klíště. To znamená ona ta malinká nymfa, malinká larvička třeba najde myš, přisaje se na myš, která má tularémii a samozřejmě tu tularémii tím nasátím krve dostane do svého těla a ta už tam zůstane po celou dobu vývoje larvičky. Ona se svlíkne, zvětší se a hledá dalšího hostitele. Samozřejmě se přichytne třeba na něco většího, může to být pejsek, může to být zajíc, může to být ještěrka. A takto se dopracuje až před tu dospělost, kdy by měla jít na člověka. Dnes jsou tyto fáze u klíštěte už víceméně spojené. To znamená, může na člověku parazitovat jak larvička prvního stupně, tak i dospělec. 

Přírodovědec Jaroslav Resl ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové - Foto: Milan Baják

Jak dlouho trvají ty tři vývojová stadia, nebo jak dlouho vlastně žije klíště?
Klíště je dlouhověký tvor. U obyčejného klíštěte se říká, že do dospělosti mu to trvá dva až tři roky. Je to samozřejmě dáno tím, jak rychle najde v jednotlivých fázích toho hostitele. A v těch třech letech je samička už dospělá, spáří se a ten koloběh jde dál. Jenže pozor, některé druhy klíšťat dokáží hladovět mnoho let. Někteří klíšťákovití dokáží být bez potravy 10 let. Tímhle způsobem se jim dá posunout i ten život do mnoha let. Takže ty tři roky jsou optimální doba v tom optimálním vývoji, když najde včas vždy svého mezihostitele. 

Říkal jsem na začátku, musíme pochopit a poznat svého nepřítele. Jak vlastně to klíště v přírodě na nás číhá? Cítí nás?
Dospělá samička když je nasátá, tak vytvoří mnoho vajíček. Ta vajíčka naklade v přírodě do půdy na jedno místo. Z toho se vylíhne spousta nymfiček prvního stupně a ty vylezou ve svém okolí na vegetaci, ať to je keříček nebo tráva. A tam číhají. Larvička má jeden pár noh lehce prodloužený a má je pořád jako tykadýlka nastavené do prostoru. Takové radary či anténky. Nehledě k tomu, klíště má schopnost vnímat i tepelný zdroj. Pozná, jestli se k němu blíží teplokrevný živočich. Jakmile tahle larvička zavadí o něco, co jí připomíná srst, chlup a je to teplé, tak se na to přichytne a na tom živočichu vyhledává instinktivně místa, kde se toho klíštěte nedokáže sám zbavit. Já jsem v poslední době četl jeden krásný článek, že lišky mají dnes už schopnost takovou, že se samy zbavují klíšťat, která jsou právě na takových prostorech. Je to nekonečný boj mezi klíšťaty a mezi námi a mezi zvířatama. I zvířata se snaží najít nějakou metodu, jak téhle klíštěcí invazi lehce odolávat. 

Přírodovědec Jaroslav Resl ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové - Foto: Milan Baják

Ale klíšťata se umí velice dobře všemu přizpůsobit, takže je to prostě potíž.
Podle mého názoru jsou klíšťata v tomhle boji ve velké převaze. Když se podíváte na naše mazlíčky, kterým kupujeme tabletky a obojky a různá kapání na kůži, tak si říkáte, jo bezvadné, předloni to nádherně fungovalo, já jsem celé léto nevěděl, co je na pejskovi klíště. Letos já jsem si to zase koupil a když jsem vyčesával pejska, tak jsem zjistil, že má přisáté klíště. Prostě to klíště je velmi vynalézavé a velmi mazané. 

Když půjdete na procházku někam do lesa, tak to chce pořádné oblečení, dobré boty. Ale teď ještě pojďme k té kráse, kterou jste přinesl. Protože je tady jaro, už se pomalu zase blíží dovolené a naše výlety třeba do Egypta. Vy jste taky říkal, že tam na nás něco v tom písku čeká.
Víte, to je právě ono. Spousta lidí odjede někam do těchto krásných zemí, do tepla, do romantických zemí a v podstatě si neuvědomuje, že tam na ně může číhat různé nebezpečí. A vím o mnoha lidech, který si někde sednou, odloží si třeba oděv nebo si zujou boty, jsou se někde vycachtat, pak si obují boty a ejhle, ono mě něco píchlo. Samozřejmě v těchto zemích je spousta dalších zvířátek, která nás nechtějí napadnout, ale využívají naší nabídky stínů třeba. Nebo vlhké košile propocené, nebo těch bot a může dojít lehce k nějakému úrazu. A když se podíváte do statistik, tak zjistíte, že každý rok tayto setkání s tvory malými, hmyzími nebo i jinými, které jsou blízké k tomu hmyzu, přináší čím dál víc lidem nepříjemné setkání nejen s nemocemi, které si vozíme dnes už i domů. Myslím si, že doktoři na infekčních klinikách to už moc dobře vědí. 

Autor:  Jakub Schmidt  (jak)
Pořad: Host ve studiu  |  Stanice: Hradec Králové
Čas vysílání: pondělí-sobota 08:35  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Královehradecký kraj
  Viditelnost: snížená viditelnost na méně než 100 m, Klenice
  Srážky: přeháňky, D11-82,8
  silnice III/3025, Martínkovice - Božanov, okr. Náchod, uzavřeno, stavební práce, Od 23.10.2017 00:00 Do 05.11.2017 23:59, Jedná se úplnou uzavírku silnice č. III/302 5 v úseku od konce obce Martínkovice ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace