Magický broumovský klášter má pro vás připraveny noční prohlídky, knihtisk i historické příběhové dílny
Do Českého rozhlasu Hradec Králové dnes přijely dvě půvabné a sympatické dámy Pavla Semeráková a Kateřina Ostradecká ze Vzdělávacího a kulturního centra Klášter Broumov. Budeme se hezky toulat naším krajem a dozvíme se, co je na prahu nové sezony v Broumově všechno připraveno.
Nejdřív by mne zajímalo, jaká byla zima? Protože v broumovském klášteře, to je památka, která je celoročně přístupná. Jezdili návštěvníci i během zimy? Našli si k vám cestu?
Ano, návštěvníci jezdí naštěstí celý rok, i když teď nás čeká sezona. Takže očekáváme, že návštěvníků snad bude ještě víc a moc se těšíme.
A nebyla tam u vás v zimě zima? Protože tam jsou takové ty dlouhé klášterní chodby a vysoké stropy.
Dlouhé prohlídky v chladném klášteře. Samozřejmě ty prohlídky jsou příjemnější potom, když je léto a je venku přes 30 stupňů. Ale zájemci se zahřejí třeba při programech pro školy a pro veřejnost. A máme také úžasnou klášterní kavárnu, takže tam.
Letošní turistická sezona už začala, tak změnilo se něco i u vás, když máte vlastně celý rok otevřeno?
Nezměnilo se vůbec nic, každodenní prohlídky pokračují. Jen přibývá toho venkovního programu a teď třeba v sobotu nás čeká velikonoční trh a na ten všechny posluchače zveme.
Co broumovský klášter všechno nabízí? Co má pro návštěvníky k vidění a k zažití. Máte hned několik prohlídkových okruhů a dokonce i noční prohlídky.
Ano, přesně tak. Prohlídkové okruhy jsou dva. Jeden se zaměřuje na momenty života v klášteře a druhý spíše na baroko a architekturu. A noční prohlídky jsou také. Ty nás čekají právě o nadcházejícím velikonočním víkendu od 14. do 16. dubna. A nejen ty noční prohlídky.
Ne, nestraší tu. Myslím, že se tady opravdu není čeho bát.Usmívá se Mgr. Pavla Semeráková z broumovského kláštera
Ty noční prohlídky mě zajímají. Jaké jsou? Broumovský klášter je kouzelné a magické místo, navíc s vambereckými mumiemi.
Ano, ve sklepení máme vamberecké mumie, tedy je to trošku strašidelný prostor. I tam se návštěvníci dostanou při nočních prohlídkách.
Jaká je historie tohoto místa? V období husitských válek vlastně byl ten klášter velmi důležitý. A taky se tam v té době objevila Ďáblova bible.
Ano, protože byl vypálen břevnovský klášter. Tak k nám do Broumova uprchl opat Mikuláš se svými bratry a přinesli s sebou mnohá cenná díla a mezi nimi právě i Ďáblovu bibli, největší rukopisnou knihu na světě.
A kde se tam vzaly ty vamberecké mumie?
Je jich 34, ale vystavuje se jich 15. Dostaly se k nám tak, že v kostele ve Vamberku se prováděly nějaké stavební práce a do krypty začalo zatékat. Takže prostředí pro mumie ne úplně ideální. Proto byly převezeny k nám do kláštera.
Je tedy pravda, že to jsou mumie především vambereckých měšťanů, kněží, varhaníků a dalších významných osobností?
Ano, je to tak. Vambereckých mužů, žen i dětí.
Když máte mumie u vás ve sklepeních, ta Ďáblova bible, to je taky taková magická věc. Nestraší tam u vás občas?
Já myslím, že snad ne. Já jsem se tam zatím s ničím takový nesetkala, tak nevím. Ani v ubytování, ani v domě hostů. Ne, nestraší. Myslím, že se není čeho bát.
Klášter Broumov je celoroční místo k setkávání a takové centrum kultury na Broumovsku. Pořád se tam něco děje.
Ano, je to tak. Teď na jaře tam máme obzvlášť živo, chystáme nové výstavy v Galerii Dům, připravujeme 12. ročník hudebního festivalu Za poklady Broumovska. Absolvovali jsme letos i Hodinu Země, když zhasla světla v magickém prostředí broumovského kláštera. To je celosvětová akce, ke které jsme se rádi přihlásili. Podařilo se nám zhasnout v zahradě, na mostě a v klášterní kavárně a odezva byla velmi příznivá. Všichni hosté naopak říkali, že se tam cítí potom útulněji a příjemně. Ta hodina bylo takové gesto, že se hlásíme k něčemu, co chceme v klášteře dělat a podporovat.
A jaké jsou letošní novinky v té vzdělávání? V minulém roce si třeba děti mohly vyzkoušet, jak se psalo husím brkem na skutečný pergamen. A letos v zážitkových programech pro děti a workshopech připravujete rovnou samotný knihtisk.
Ano, letos navazujeme knihtiskem na středověkou klášterní písárnu, která u nás vznikla před dvěma roky. A teď od března nabízíme nový vzdělávací program, který se věnuje právě knihtisku a děti si to mohou přímo vyzkoušet.
A kde jste vzali funkční knihtiskařský lis?
Ano, máme tam funkční repliku středověkého knihtiskařského lisu, který pro nás sestavil a připravil pan Robert Smolík. S ním už jsme spolupracovali i na té středověké klášterní písárně, takže teď navazujeme takto.
Jak se tiskly knihy kdysi v 15. století? Je těžké se s tím naučit pracovat? Zkoušely jste si to samy?
Zkoušely jsme to, ale je to přizpůsobené dětem, aby to bylo pro ně jednoduché, aby je to bavilo. Takže my nemáme klasická písmena a litery, ale máme obrázky. Děti si složí do takových dřevěných rámečků vlastně puzzle, různé živočichy a zvířata. A ta si potom tisknou spolu s jednoduchými nápisy. Ale je to celé vymyšlené tak, aby je to hlavně bavilo a zajímalo. A něco při tom také poznaly.
Kdy si to budou moci poprvé vyzkoušet? Bude to teď v sobotu na tom velikonočním trhu?
Teď v sobotu bude přístupný workshop pro veřejnost od 10 do 12 hodin. A lidé si budou moci vyzkoušet buď tisk na papír nebo na bavlněné tašky. A ty si potom i odnést. Je to velikonoční trh, takže tam budou i pomlázky a kraslice. Každý si tam přijde na své. Určitě přijeďte.
Další novinkou budou letos historické příběhové dílny, které budou asi taky hlavně pro ty nejmenší, pro děti. Jak to bude vypadat?
Je to opravdu pro děti a pro studenty, protože jsou to zážitkové historické dílny, které vznikají ve spolupráci s Post Bellem, což je nezisková organizace, která podporuje dějiny 20. století. A díky té spolupráci my teď můžeme nabízet dětem ze základních škol vyšších ročníků a ze středních škol takové zážitkové dílny, kde mají jedinečnou možnost se seznámit s nějakou historickou událostí 20. století. Konkrétní příběhy z portálu Paměti národa, konkrétní historické reálie.
Nás v dějepisu učili jen letopočty, data a jména. A vůbec nás to nebavilo. Tedy tento projekt má děti uvést do těch historických souvislostí.
Do souvislostí, musí tak trošku přemýšlet o tom, jak se ti lidé rozhodovali, proč se tak rozhodovali. Oni si to prostě zažijí, prožijí a určitě si z toho odnesou to, co je v ten daný okamžik důležité. Nebudou si třeba pamatovat letopočet, ale budou si pamatovat, co znamená třeba slovo kolektivizace nebo samizdat.
Na co byste nás ještě pozvali do broumovského kláštera? Vy se také připojíte 22. dubna ke Světovému dni Země.
Ano. To je taková oslava Dne Země a ve spolupráci s městem Broumovem, s Ulitou a s dalšími partnery, vytváříme cestu broumovskými zahradami a parky. U nás v klášteře je možnost, že si děti mohou vymyslet a vytvořit nějaké pěkné logo Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Bude to propojené s přírodou, budou moci vytvářet z čehokoliv, co uvidí kolem sebe, uděláme z toho potom nějakou pěknou výstavu.
Opravdu se u vás pořád něco děje. Tak ať k vám jezdí pořád hodně lidí, protože tahle národní kulturní památka v našem kraji, broumovský klášter, si to určitě zaslouží. Pozvaly vás Pavla Semeráková a Kateřina Ostradecká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
