Navštívili nás9. října  2017 v 09:00  

Myslivost má kromě významu péče o přírodu i určitou krásu, etiku a tradici. A duchovní stránku

Velmistr Řádu svatého Huberta Jan František Votava ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové - Foto: Milan Baják

Velmistr Řádu svatého Huberta Jan František Votava ve studiu Českého rozhlasu Hradec KrálovéFoto: Milan Baják

Posláním Řádu svatého Huberta je skrze horlivé provozování myslivosti a ušlechtilé honby, při respektování mysliveckých tradic, myslivecké etiky a zvyklostí, při ctění přikázání a zákonů Božích, velebit Boha, Pána našeho a Svatého Huberta, patrona myslivosti, a na jejich přímluvu se státi šlechtici ducha, nositeli přátelství, svornosti a lásky k bližnímu.

Zavítal k nám velmistr Řádu svatého Huberta Jan František Votava. Ten ten nejvyšší velmistr. Nad vámi nikdo není?
Nade mnou je jenom Bůh. 

Jaký je to pocit? Protože velmistrem a tedy i vaším předchůdcem byl i hrabě František Antonín hrabě Špork, je to tak?
Ano, máte pravdu. A já bych chtěl zdůraznit, že je to především služba a obrovská zodpovědnost. 

Můžeme říct, co vedlo tenkrát hraběte Šporka k založení Řádu svatého Huberta? Svatý Hubert je patronem Cechu mysliveckého.
Přiznám se, že nevím. Historici by se o tom jistě mohli přít. Ale já jsem v té době nežil a hraběti Šporkovi do hlavy nevidím, takže netuším, jaké měl motivy. Ale jsem přesvědčen, že to byl určitě člověk, který velmi přemýšlel o životě. Tak věřím, že jedním z těch motivů byla i ta skutečnost, že se chtěl státi lepším člověkem. 

Kuks - Foto:  Národní památkový ústav

Kdo se vlastně v dobách hraběta Šporka mohl stát členem toho řádu? Protože členy byli převážně členové významných šlechtických rodin.
Souvisí to i s tím, že hrabě Špork chtěl zřejmě i prostřednictvím Řádu svatého Huberta získat určité společenské postavení a prestiž. A proto nabízel členství v řádu různým významným osobnostem. 

Můžeme některé jmenovat? Protože já jsem tam zaznamenal i císaře Karla VI.
Císař Karel VI. je asi tou nejvýznamnější osobností. A když přijal tento řád, tak se řdá íct, že tím okamžikem byla odstartována situace, kdy i ostatní významní šlechtici se chtěli stát členy nebo nositeli tohoto řádu. A od té doby řád nabyl poměrně hodně na významu. Bylo to v roce 1723. 

A co ženy, také mohly mezi vás?
Ano, to je taková zvláštnost, že členy Řádu svatého Huberta se stávaly i ženy. Již v době hraběte Šporka a platí to dodnes. 

Kolik máte tedy dnes mezi sebou žen?
I dnes máme mezi členy řádu několik krásných a půvabných žen. A ten počet, tuším, že tam jsou v této chvíli tři řádné členky a některé žadatelky o členství. 

Myslivost má i určitou krásu, etiku a tradici - Foto: Fotobanka Pixabay

Ještě se vrátím zpátky k hraběti Šporkovi. Protože on hodně cestoval po Evropě a přivezl sem k nám takzvané parforsní hony, tak se tomu říká?
Parforsní způsob lovu a parforsní lesní roh, troubení na lesní roh. To je vlastně i součást mší, které se pořádají. 

Parforsní způsob lovu zvěře, jak jste o tom mluvil. To jsou ty klasické hony na lišku, jak je známe třeba z televize, nebo z filmů?
Není to přímo hon na lišku. V té době se především praktikovaly takzvané plachtové hony. To znamená, že zvěř se nahnala z velikého prostoru do místa, které bylo ohraničeno plachtami a mohla vyběhnout jen takovým úzkým průchodem. A tam ta zvěř byla pobíjena, což bylo takové velice brutální. A parforsní způsob lovu spočíval v tom, že byl vybrán jeden jediný konkrétní kus a byla prováděna takzvaná štvanice. To znamená, že se snažili většinou toho zralého jelena nebo daňka dojet na koních s pomocí smečky psů, kteří toho jelena stopovali. A potom když ho uštvali a jelen už byl vyčerpán, tak mu personál přeťal šlachy na zadních bězích a nějaká význačná osobnost potom toho jelena usmrtila. 

Tedy možná i takovým důvodem, proč hrabě Špork Řád svatého Huberta založil, bylo právě to, abychom se lépe a s úctou chovali k té zvěři.
Určitě. Byl to obrovský přelom. A ta myslivost najednou začala získávat kromě toho významu získání zvěřiny i určitou krásu, půvab, etiku. A byla to i obrovská společenská událost. 

Mě zajímají kořeny té samotné Svatohubertské slavnosti na Kuksu, protože ta už má také poměrně dlouholetou tradici.
V letošním roce se pořádají Svatohubertské slavnosti již po 24. Svatohubertská slavnost má 25letou tradici. A to proto, že jeden rok se slavnosti nekonaly. Bylo to v době povodní, kdy jsme připravené prostředky na slavnost, věnovali na pomoc postiženým povodní. 

Adepte cechu Hubertova - Povltavští trubači - Foto: Tomáš Mařas

Každá ta slavnost na Kuksu má také svá pravidla, jako je máte v Řádu svatého Huberta. Mezi ty atributy patří hlavně průvod, Svatohubertská mše svatá a na závěr ohňostroj s hudbou a texty mluveného slova. To k tomu vše patří.
To k tomu patří neoddělitelně. Ale jinak je ten program velmi bohatý. A každý rok se do něj snažíme přinést i některé nové věci. 

Vzpomenete si ještě na ty úplné začátky? Prvním, kdo sloužil Svatohubertskou mši při téhle té slavnosti, byl monsignore Karel Otčenášek.
Ano, to máte pravdu. Ale tu dobu si já nepamatuji. Já jsem v Řádu svatého Huberta od roku 2001 a velmistrem jsem od roku 2005. Takže na pana biskupa Otčenáška si pamatuji pouze v jednom případě, kdy jsme se spolu setkali v Hradci Králové u něj na biskupství, a to už tenkrát nebyl v aktivní službě. Potkali jsme se na chodbě, on mě zvesela pozdravil, zdravím Huberty, a požádal mě o požehnání, což jsem v té době vůbec nechápal a vyrazil mi tím dech. 

To jste mi teď také vyrazil dech.
Ano, obyčejný člověk, hříšník a pan biskup od něj chce požehnání. Zajímavá věc. 

Atmosféra svatohubertských slavností na Kuksu je vždy velmi výjimečná. Třeba už tím průvodem, vy jste vždy krásně oblečeni v uniformách, ale trochu jiných, než jak je známe u myslivců dnes.
Jsou to naše slavnostní uniformy, které pomáhají nabudit atmosféru, krásu a tradici. Samozřejmě prakticky se v tom v lese fungovat nedá. Využíváme je právě při Svatohubertských mších anebo při nějakých dalších slavnostech. 

Co všechno patří k náležitostem té uniformy? Vy jste přišel dnes k nám do Českého rozhlasu Hradec Králové slavnostně oblečen. A vidím tam i zajímavý medailonek.
To je ten vlastní řád. Řád ve smyslu vyznamenání. Je to od dob hraběte Šporka řádová insignie. A nijak se nezměnila, takže je to záležitost, která je víc jak 300 let stará. Tuto insignii dostal i Karel VI. Nosím to s patřičnou hrdostí. 

Velmistr Řádu svatého Huberta Jan František Votava ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové s Jakubem Schmidtem - Foto: Milan Baják

A co ten kříž?
Rytířský kříž je novodobá záležitost. Je to atribut člena, který dosáhne v řádové hierarchii statutu rytíř. My máme dnes sedmistupňové členství, takzvanou atestační hierarchii. To je velmi praktická a náročná záležitost pro všechny, kteří by se dnes chtěli stát členy Řádu svatého Huberta. 

Co pro to člověk musí udělat? Asi musí mít především vztah k přírodě a být možná mysliveckého cechu.
Na těch úplně prvních stupních v současné době není ani toto podmínkou. Ale samozřejmě se musí snažit na sobě velmi pracovat. A musí se postupně zapojovat do činnosti řádu. A činnost řádu, to je jednak myslivecká profese, správa živé přírody a potom je to samozřejmě i ta duchovní stránka, jsou to dva pilíře, které k sobě neoddělitelně patří. 

Vy máte potom pod sebou několik mistrů. To je takový váš poradní sbor?
Ano. Rada mistrů je nejvyšším orgánem řádu, takže velmistr musí respektovat i tuto Radu mistrů. A potom jsou rytíři Řádu svatého Huberta, potom jsou členové s trvalými sliby, pod nimi jsou členové s dočasnými sliby, pak jsou novicové a první stupeň jsou postulanti a tam jsme otevřeni prakticky každému. Ale velmistr je jen jeden. 

A tím je Jan František Votava, který byl hostem Dobrého rána Českého rozhlasu Hradec Králové. 

Autor:  Jakub Schmidt  (jak)
Pořad: Host ve studiu  |  Stanice: Hradec Králové
Čas vysílání: pondělí-sobota 08:35  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Královehradecký kraj
  Od 22.10.2017 17:20 do 19:25; v ulici Horská v obci Trutnov; nehoda; havárie OA se zraněním.
  Od 22.10.2017 17:20 do 19:20; na silnici 37 u obce Hajnice okres Trutnov; nehoda; havárie OA bez zranění.
  Od 22.10.2017 17:15 do 19:20; na silnici 295 u obce Dolní Branná okres Trutnov; nehoda; střet OA se zvěří, bez zranění.

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace