Navštívili nás19. května  2017 v 09:24  

O motýlech a lidech. Doktor Balthasar mohl být klidně předlohou Járy Cimrmana

RNDr. Bohuslav Mocek - O motýlech a lidech. Vernisáž nové výstavy propojující exponáty tropických motýlů z počátků muzejnicví v Hradci Králové a osoby malíře Otakara Řípy a vědce dr. Vladimíra Balthasara - Foto: Milan Baják

RNDr. Bohuslav Mocek - O motýlech a lidech. Vernisáž nové výstavy propojující exponáty tropických motýlů z počátků muzejnicví v Hradci Králové a osoby malíře Otakara Řípy a vědce dr. Vladimíra BalthasaraFoto: Milan Baják

Je to krása, když jdete třeba po louce a najednou vidíte krásného motýla. V našem studiu teď vítáme doktora Bohuslava Mocka z Muzea východních Čech. Entomologa a kurátora tamních úžasných sbírek.

Pane doktore, copak jste nám to přinesl za nádherné motýly? Copak to je?
Já jsem přinesl motýly ve dvou formách. Jednak je to entomologická krabice s tropickými motýly, s preparáty z původních nejstarších fondů hradeckého Přírodovědeckého muzea. A jednak jejich umělecké ztvárnění na akvarelu hradeckého malíře Otakara Řípy. 

A co je to za motýly v té krabičce? To je co za druh?
To jsou motýli z orientální oblasti, otakárci. Všechno to jsou tropičtí motýli, jak na těch kresbách, tak v těch preparátech. 

„Vzácní exotičtí motýli z 30. let 20. století se vystavují velice málo, jsou to trošku takové naše korunovační klenoty.“
Bohuslav Mocek, entomolog z Muzea východních Čech

Výstava, kterou jste přichystali v Muzeu východních Čech v Hradci Králové, vlastně propojuje tři věci. Jednak osudy dvou lidí a pak taky motýlů. Tak nám to vysvětlete.
Je to dokonce víc lidí. Je to taková spontánně vzniklá akce. Při pořádání rodinného archivu vnučky významného vědce, evropského entomologa, který působil v Hradci Králové v 50. letech, objevili akvarely, takový soubor 36 akvarelů, právě od Otakara Řípy, na kterých jsou tropičtí motýli. Dokonce tam je takový úvod, kde se ten malíř vyznává, že byl inspirován Maxem Švabinským. Protože v roce 1953 vyšlo první vydání jeho reprodukcí litografií motýlů, jmenovalo se to Motýlí čas a bylo to doprovázeno verši Františka Hrubého. Otakar Řícha se v tom shlédnul a řekl, že udělá něco podobného, ale o tropických motýlech. A docházel do muzea v době působení doktora Balthasara a podle konkrétních jedinců ve sbírkách kreslil motýly na akvarely. A vnučky onoho doktora Balthasara nám přivezly ten soubor ukázat. A z toho vznikla myšlenka, že bychom mohli ukázat ty originály, které se díky péči celých generací kurátorů dochovaly od počátků Přírodovědeckého muzea z 30. let, a k tomu ty akvarely. 

Ve kterém období to Otakar Řípa kreslil?
To víme velice přesně. Bylo to mezi rokem 1953 a 1956 nebo 1957. Protože od roku 1947 právě do roku 1957 v muzeu pracoval doktor Balthasar. Dokonce máme pak dodatečně nalezeno potvrzení, že doktor Balthasar ty akvarely odkoupil. 

RNDr. Bohuslav Mocek - O motýlech a lidech. Vernisáž nové výstavy propojující exponáty tropických motýlů z počátků muzejnicví v Hradci Králové a osoby malíře Otakara Řípy a vědce dr. Vladimíra Balthasara - Foto: Milan Baják

Vy jste zmínil dvě jména - Otakar Řípa, tedy malíř, a pan doktor Balthasar. Co víme o panu Řípovi?
O tom jsme toho moc nezjistili. Asi to nebyl akademický malíř, ani v galerii odborníci jako moc o něm nevěděli. Kreslil zřejmě hradecká zákoutí a prostě pohyboval se v Hradci Králové. Pravděpodobně to byl učitel kreslení na některé z hradeckých škol, na reálce nebo na klasickém gymnáziu. Ještě v roce 1957 tu působil a mohl to být třeba ještě v 80. letech takový senior. 

Takže kdyby jej někdo třeba znal, nebo se s ním potkal, tak se může ozvat k vám do muzea?
Samozřejmě. My i podobnou výzvu jako tady, teď děláme. Máme na našich webových stránkách, kde jsou kontakty, kam je možné se přihlásit. 

A co ten pan doktor Balthasar, kdo to byl?
Skoro někdy přemýšlím, když jsem se pustil do studia jeho života, abych měl materiály pro výstavu, jestli to nebyla předloha Járy Cimrmana. Protože on to byl opravdu gigant, který působil v mnoha oborech. Zapsal se i jako historik umění, muzikolog, měl dva tituly, vystudoval jak filozofickou, tak přírodovědeckou vysokou školu a ve všech těch oborech dosáhl poměrně významných výsledků. Napsal třeba významné monografie o Bedřichu Smetanovi. Ale od roku 1933, kdy si na archeologických vykopávkách v Africe začal všímat hmyzu, tak všechny ty společenské vědy odsunul a od té doby už je znám jen jako přírodovědec, jako entomolog. 

RNDr. Bohuslav Mocek - O motýlech a lidech. Vernisáž nové výstavy propojující exponáty tropických motýlů z počátků muzejnicví v Hradci Králové a osoby malíře Otakara Řípy a vědce dr. Vladimíra Balthasara - Foto: Milan Baják

A působil tady v muzeu?
Nejdříve pracoval v Bratislavě ve Slovenském národním muzeu, kde taky byl velice oceněn. Potom přešel po vyhlášení Slovenského štátu, kdy museli Češi odejít, k Baťovi do Biologického institutu. A byl tam až do skončení tohoto institutu v roce 1947. Dokonce vypořádával zřejmě majetek institutu, protože část sbírek, který tam vybudoval, převezl do Hradce Králové. Takže my máme spoustu sbírek, který se týkají Zlínského okresu. A tady pracoval do svého odchodu do důchodu mezi roky 1947 a 1957. 

Říkali jsme u doktora Balthasara, že to byl i muzikolog, kromě jiného. Vy si taky zpíváte, když jdete na motýly do přírody?
To víte že ano. Nejradši si zazpívám nějakou entomologickou. Tak třeba Včelí medvídci, že jo. Entomologická o Pučmelounovi třeba. 

RNDr. Bohuslav Mocek - O motýlech a lidech. Vernisáž nové výstavy propojující exponáty tropických motýlů z počátků muzejnicví v Hradci Králové a osoby malíře Otakara Řípy a vědce dr. Vladimíra Balthasara - Foto: Milan Baják

RNDr. Bohuslav Mocek - O motýlech a lidech. Vernisáž nové výstavy propojující exponáty tropických motýlů z počátků muzejnicví v Hradci Králové a osoby malíře Otakara Řípy a vědce dr. Vladimíra BalthasaraFoto: Milan Baják

No to je paráda. Nezdá se vám, že zatímco dřív byly těch bělásků, baboček a žluťásků plné louky, tak dnes jich tak moc není?
Motýli jsou jedna z nejohroženějších skupin. Ta ochrana přírody funguje tak, že do těch paragrafů chráněných druhů se dostávají spíš nápadné druhy, třeba obratlovců. Ten hmyz tam moc není. Ale on je stejně ohrožen jak ti obratlovci. A hlavně jejich biotopy. A u denních motýlů to je docela vidět. Když se mapují denní motýli, tak se zjišťuje, že některé druhy jsou v podstatě na vyhubení v celé Evropě. Ale i běžné druhy ubývají. 

Ale u nás je prý spousta chovatelů motýlů. Kteří si nechávají posílat z celého světa kukly a potom celé noci u nich prosedí a nejdou spát, protože prý to jejich líhnutí je velký fofr.
Tak to je. K tomu entomologickému hobby patří i chov motýlů. Dnes to je skoro nutnost, když by si někdo chtěl vybudovat sbírku třeba takových tropických motýlů, jako my budeme ukazovat. Z volné přírody se dají získat některé druhy velice obtížně, protože jsou chráněni úmluvami CITES. Je to stejné zboží, by se dalo říct, jako třeba slonovina nebo krokodýlí kůže. A kriminalizace toho je dost významná. Takže i v tropech se pěstují na farmách. Co se dá vidět na burzách, tak je z 90 procent pěstováno. Je to i vhodná příležitost pro odlehlé oblasti, kde si ti lidi tím vydělávají na živobytí. Třeba v Indonésii nebo v tropických oblastech. 

A to jsou právě tito exotičtí motýli?
Právě ti, které budeme vystavovat, to nejsou. Protože ti jsou tak staří, že ještě tyto zákony nefungovaly. Nebylo tenkrát důležité, že někdo sbíral v pralese motýly, protože jich bylo hodně. Takže když tam odsud někdo cíleně vybíral motýly pro obchod, tak neohrozil ty populace. Nna rozdíl od dneška, kdy jednak ubyly pralesy a jednak i těch motýlů tam je méně. Protože se tam rozšířila lidská populace. A na to je ta reakce i úmluva CITES. 

A pan Řípa tedy kreslil ty své obrázky, přesně podle těch motýlů z muzea.
My tam máme preparáty z nejstarších sbírek Přírodovědeckého muzea. Z těch začátků. My jako krajské muzeum se nezabýváme cíleně sběrem tropických motýlů, ale dokumentací východních Čech. A tohle je jako historický materiál, který tam věnovali významní hradečtí občané do začátku muzea ještě před rokem 1939, kdy bylo muzeum otevřeno. Ví se i kdo. Byl to soudní rada Srdínko, ten věnoval třeba 80 kazet s tropickými motýly. I vycpané kolibříky, je to spousta tropického materiálu. A druhý byl Jindřich Volf, což byl bývalý okresní hejtman, takže dnes by se řeklo VIP osoby. A díky péči kurátorů tam ty sbírky zůstaly dodneška. My je trošku chráníme, protože vystavováním jsou ohroženy, hlavně světlem. Vystavují se velice málo, jsou to trošku takové naše korunovační klenoty. A teď je zase příležitost část těch sbírek vidět. 

Tak se přijďte podívat na tu krásu O motýlech a lidech. Výstava bude otevřena do druhé poloviny srpna. Doktor Bohuslav Mocek nás na ni moc hezky pozval. 

Autor:  Jakub Schmidt  (jak)
Pořad: Host ve studiu  |  Stanice: Hradec Králové
Čas vysílání: pondělí-sobota 08:35  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Královehradecký kraj
  Od 26.6.2017 13:45 do 14:45; na silnici 37 u obce Heřmanice okres Náchod; nehoda; kyvadlový provoz jedním jízdním pruhem; 2 havarovaná vozidla; 2 x OA, lehké zranění. IZS na místě, z důvodu hustoty provozu ...
  Od 26.6.2017 13:25 do 15:30; na silnici 37 v obci Heřmanice okres Náchod , délka 134m; nehoda; 2 x OA bez zranění, vozidlo na střeše.
  silnice III/30319, silnice III/30320, Police nad Metují, okr. Náchod, uzavřeno, práce na silnici, Od 10.04.2017 07:00 Do 27.08.2017 23:59, Úplná uzavírka silnice č. III/30319 a silnice č. III/30320, ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace