Od netopýrů jsme odkoukali echolokaci. A co hibernace? Mnoho z jejich života zůstává tajemstvím
Netopýři mají z našich savců jedno prvenství. Jsou nejvíc ohroženou skupinou. Netopýři patří mezi savce do skupiny označované jako řád letouni, protože si jako jediní z nich osvojili schopnost aktivně létat. Za tmy se orientují pomocí echolokace. Vydávají pro lidské ucho neslyšitelné ultrazvuky a podle jejich ozvěny dokáží určit svou polohu v prostoru, rozpoznat okolní překážky, případnou kořist nebo jiné netopýry.
Jsou po hlodavcích druhou nejpočetnější skupinou našich savců. Ačkoliv u nás žijí přinejmenším ve 22 druzích, většina lidí se s nimi vůbec nesetká. Žijí nočním způsobem života, přes den se obvykle ukrývají na nepřístupných místech. To jsou netopýři. Poví nám o nich mnoho zajímavého Josef Hotový z Muzea východních Čech v Hradci Králové. Řekněte, netopýři jsou asi hodně společenská zvířata?
Jsou to velmi společenští tvorové, zejména samičky netopýrů. Běžně se sdružují do skupin, které čítají kolem 50 i více než 100 jedinců.
Vy jste někdy narazil na nějakou skupinu, která by vás třeba svým počtem úplně ohromila?
Tak největší kolonie, která u nás v České republice existuje, žije poblíž Mladé Boleslavi a má přes 3 tisíce jedinců. Je to na jedné půdě rodinného domu. Majitel je naštěstí tolerantní.
Kolik vlastně druhů netopýrů žije tady u nás a třeba konkrétně ve východních Čechách?
K dnešnímu dni bylo na území České republiky zjištěno 27 druhů netopýrů. Díky posledním rokům, které jsou velmi teplé, tak se na našem území objevily druhy, které do té doby nebyly známé. Téměř jistě se teda rozšířily a jsou zatím známy zejména z jižní Moravy, většinou v počtu několika málo odchycených jedinců. Ale tady ve východních Čechách se běžně můžeme setkat s 18 druhy netopýrů.
Je to vlastně jediný létající savec.
Jediný aktivně létající savec, přesně tak. Neaktivně létající savci mohou být třeba vakoveverka létavá nebo poletuška slovanská. To aktivně létající znamená, že prostě mává křídly a odletí, kam potřebuje.
Někde jsem se dočetl, že snad je netopýr příbuzný ježka.
Jsou to zvířata, která se živí hmyzem a jsou opravdu příbuzní s ježkem, krtkem a rejskem.
A proč jsou aktivní hlavně v noci? Protože oni netopýři moc dobře nevidí.
Není úplně pravda, že je zrak nutný pro pohyb v noci. Většina savců, kteří jsou v noci aktivní, také nemá dobrý zrak, orientují se zejména pomocí čichu a hmatu. Ale u netopýrů se vyvinula úplně jiná adaptace pro pohyb v noci. Říkáme jí cizím slovem echolokace. Je to orientace pomocí ozvěn zvuku, které ti netopýři vydávají. Ale ty zvuky jsou pro nás neslyšitelné, říkáme jim proto ultrazvuky.
Takže taková létající ponorka? My jsme si od nich asi vypůjčili tuhle technologii, když to tak řeknu.
V podstatě ano. Člověk opravdu od zvířat, mimo jiné i od netopýrů a delfínů, okoukal tento způsob orientace v prostoru. Vydávají echolokační zvuk a pro jeho slyšení je zapotřebí přístroj, kterému říkáme detektor ultrazvuku. Pokud by posluchači chtěli na vlastní uši slyšet netopýry, kteří se poblíž nich vyskytují, ať navštíví některou z netopýřích nocí. Protože na prakticky všech dnes už jsou průvodci vybaveni těmito přístroji. Takže uslyšíte neobvyklý zážitek, kdy v tichu noci zjistíte, že to ticho není až takové, jak si myslíme. Pouze naše uši tyto zvuky nevnímají.
Netopýři spolu také pomocí těchto zvuků komunikují. Co si říkají?
To je zvuk komunikační a tímhle způsobem si netopýři spolu povídají, zejména matky s mláďaty. Těžko říct, co si navzájem říkají. Zase tak úplně dobře to neznáme. Stejně jako se nám dosud nepodařilo rozklíčovat řeč netopýrů, a podílela se na tom spousta učených lidí.
Tedy echolokační zvuk netopýr používá k tomu, aby vyslal signál, ten se odrazí od překážky a netopýt jej potom zase přijme zpátky. Takže vlastně díky tomu vidí ve tmě.
Přesně tak. A nejenom, že díky tomu se může orientovat a nenarazí do překážky. Ale může najít svoji kořist. V našich podmínkách jsou všichni netopýři hmyzožraví, takže tímto způsobem vyhledávají hmyz. Z pohledu nás lidí je to dobře, protože jejich častou kořistí jsou mouchy a hmyz, který naprostá většina z nás moc ráda nemá.
Vy máte krásný plnovous. Někteří lidí mají strach, že se jim netopýři zamotají do vlasů. Vy se toho nebojíte?
Co možná nevidíte, jsou i ty dlouhé vlasy. A po pravdě řečeno, nevím, kde se vzala tato pověra. My jsme to dokonce několikrát zkoušeli. Sám jsem se podvolil tomuto pokusu, zkoušeli jsme, jestli se netopýr může zamotat do vlasů i do vousů. A ani jedno možné není. Ani do takto dlouhých vlasů a vousů.
Já jsem chtěl právě říct, že vy ani nepotřebujete sítě na chytání netopýrů.
Potřebuji, protože tohle je bohužel jen pověra.
Když najdu třeba teď v létě někde na chalupě během dne za okenicí spícího netopýra, tak co mám dělat? Asi se chovat tiše, abychom ho nerušili, ne?
Nejlepší je tu okenici znovu zavřít a dělat, jakoby se nic nestalo. Netopýr, který si takhle spí, touhle dobou se totiž už netopýři začínají stěhovat do zimovišť, mají různé úkryty v letním období, jiné v zimním období. A během toho stěhování využívají různé náhodné úkryty, jako jsou právě otevřené okenice a podobně. Většinou tam stráví 1, 2, 3 dny a poté se posunou směrem dál k zimovišti.
Ten jejich spánek je také zajímavý. On to není vlastně spánek, že by zavřeli oči a spali, ale ona je to přímo hibernace.
Říká se tomu cizím slovem hibernace, česky zimní spánek. Je to vlastně stav, kdy se ten netopýr vydá na hranici života a smrti, protože mu nic jiného nezbývá. Jeho jedinou potravou je hmyz a ten v zimě není k dispozici. Takže jemu nezbývá než se s tímhle problémem vypořádat. Hmyzožraví ptáci většinou odletí, netopýři naopak, ti zůstávají na našem území, ale před zimou se vykrmí, velmi ztloustnou, udělají si velké tukové zásoby a z těch pak žijí 4 až 5 měsíců.
Takže oni tím zimním spánkem vlastně šetří energii.
Přesně tak. Oni sníží veškeré životní pochody tak, aby vůbec nemuseli vynakládat žádnou energii a díky tomu přežijí dlouho bez jídla.
Ta hibernace se týká tedy jen toho zimního období? Nebo i když spí během dne teď v létě?
Teď během dne to mohou udělat také, jsou toho schopni kdykoliv během roku. Oni spotřebují spoustu energie tím létáním. Takže aby ušetřili, tak si přes den moc netopí a spoléhají na to, že je zahřeje sluníčko a okolní prostředí. Proto vyhledávají v létě vyhřátá místa, aby ušetřili za topení. Naopak v zimě potřebují místa, kde je stabilní teplota, co nejnižší. Ale ne zase moc nízká, aby nezmrzli.
Teď v létě se také může stát, že nám netopýr vlétne oknem do domu nebo do bytu. Co máme dělat?
Nejlépe nic. Většinou tato zvířata považují domy za skalní masivy a otevřené okno je takovou pěknou skalní štěrbinou nebo nějakou jeskyňkou, kde by mohli přečkat den. Takže oni do našeho bytu vletí nikoliv proto, že by chtěli obtěžovat člověka, či se tam zabydlet. Pro to naše domy a byty nejsou vhodné. Pouze hledají přespání na den. No a večer, když necháme otevřené okno, tak zase normálně odletí. Pak stačí pouze okno zavřít a netopýr si poradí a najde si jiný úkryt.
Vy toho víte o netopýrech hodně. Je něco, co o nich ještě neví odborníci a přírodovědci?
Nevíme toho spoustu. Protože podstatná část života netopýrů se odehrává za letu v poměrně velkých výškách a zatím nemáme dostatečné vhodné techniky, abychom je byli schopni sledovat. A třeba, jak jste říkal, o tom, co si povídají, také pořád ještě nevíme. Je to stále velké tajemství i pro mne.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
