Pavouci, komáři, mušky. Do naší přírody míří cizinci a vetřelci z jihu. Nájezdníci nejen z hmyzí říše

Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) - Foto:  Wikipedia

Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium)Foto:  Wikipedia

V České republice je čím dál víc druhů zvířat a hmyzu, které se u nás dříve nevyskytovaly. Jak se zvyšuje průměrná teplota, spousta se jich šíří přirozenou cestou z jižně položených oblastí, jiní mění svou strategii a například u nás zimují. Další hmyz sem byl dovlečen na rostlinách nebo potravinách. Díky vyšším teplotám tu bez problémů přežívá a působí škody. Nemá totiž často žádné přirozené nepřátele.

S RNDr. Bohumilem Mockem, kurátorem entomologické a malakologické sbírky Muzea východních Čech v Hradci Králové, si povídáme hlavně o nových druzích hmyzu, které se k nám stěhují. Těch vetřelců tady máme opravdu hodně. A vy jste nám přinesl ukázat ve skleničce pavouka, který se mi vůbec nelíbí. Co to je zač?
To je zápřednice jedovatá. Pavouk, který není úplná novinka, on tady nějaký čas žil, ale teprve v posledních asi 10 letech se začal poměrně hodně šířit. Je to pavouk, který je jedovatý. Je to jeden z mála pavouků, který je schopen prokousnout lidskou kůži, čili může způsobit nepříjemnosti. Zápřednice má takovou biologii, že vytváří kokony. Ten jsem také přinesl ukázat. Ty kokony se nejčastěji nacházejí v pozdním létě, na podzim, na vyšších bylinách, třeba třtině, kterou zarůstají zanedbané plochy i ve městech. Je to taková vysoká zažloutlá tráva. 

A z toho kokonu vylézají mláďata zápřednice?
V tom kokonu samice hlídá svoje vajíčka, ze kterých se pak ještě před zimou vylíhnou mláďátka, tady jich je několik desítek. A oni ji potom zkonzumují. A ti mladí potom tu biomasu vlastně spotřebují. To by byla škoda. V přírodě to je takto úsporné. Ale zároveň je ta matka chrání. Nebezpečné na tom je, že když se protrhne ten kokon, tak ona vyleze a pak začíná být agresivní. 

RNDr. Bohumil Mocek představil cizince a vetřelce z jihu v našich domácnostech. Nájezdníci nejen z hmyzí říše - Foto: Milan Baják

Vy jste ji našel tady u nás na východě Čech, v Pardubicích. Říkal jste, že mě nechcete děsit, ale kdybyste tady u nás vyšel před budovu, že ji také určitě najdete?
To rozšíření je v České republice poměrně známo. Je to hlavně v nížinné části, hlavně Polabí. Takže tady by se asi našla také. 

Ale neumřeme, když nás kousne.
Ne, určitě ne. Je to pavouk sice jedovatý, ale ty příznaky jsou asi jako od bodnutí jiného hmyzu, třeba ováda nebo vosy. Čili zdravý člověk má potíže v tom, že to je velice bolestivé. A někdy může přijít i takový pocit úzkosti. Ale nejdéle do 24 hodin ty příznaky pominou. Pokud ten člověk není alergik. 

Může ten pavouk vlézt i k nám do bytu, do domu?
Ne, určitě ne. Ta biologie to téměř vylučuje. Žije na vysoké vegetaci, na bylinách, kde se živí hmyzem, čili dělá si sítě. A ta nebezpečnost spočívá v tom, že samice chrání ty kokony. 

Zápřednice jedovatá - Foto: Karel Beneš

To je dobrá zpráva, že k nám nepolezou. Říká se, že pavouci nám v noci mohou vlézt do úst. Je to pověra, nebo je to pravda?
Teoreticky to lze. V domácnostech a v bytech vždycky žili nějací pavouci. Protože hodně pavouků je původem jeskynních, čili v uzavřených prostorách. Takže žijí ve sklepích nebo na půdách. Jsou i docela velké druhy pavouků, pokoutníků, které vytvářejí takové jako plachetkovité sítě. A samozřejmě se pohybují. Samice většinou sedí na těch sítích a samci je vyhledávají, takže jsou jakoby poutníci. A mohou třeba podlézt pod prahem venkovských domů a vlézt třeba i do obyvatelných prostor. 

Vy jste vůči těmto tvorům velmi humánní. Já pavouky i přes protesty manžela vysávám. Řekněte, že je také aspoň vymetáte.
No, opatrně je vyhazuji z okna většinou. Oni vlastně loví třeba komáry, takže jsou užiteční. 

No, vy jste na ně zvyklý. Lidé vám nosí do muzea pavouky, brouky a hmyz.
Z domácností často. Už nějaké vetřelce. Před časem řešili v jedné mateřské školce v Hradci Králové, že mají celou zeď černou, pokrytou nějakým hmyzem. My jsme dostali vzorek od lidí, kteří se zabývají tím hubením, firmou, která deratizuje nebo asanuje. A ukázalo se, že to je také přistěhovalec. Nový druh mouchy, by se dalo říct, nebo dvoukřídlového hmyzu. Jmenuje se clogmia albopunctata, a dostala české jméno teprve později. Jmenuje se koutule tečkovaná nebo skvrnitá. Je to asi dva milimetry velká muška, larvy žijí v takovém bahně nebo organické hmotě, často v odpadech. A dokonce některé druhy jsou součástí biologických filtrů na čističkách. Mohou se potom šířit odpady až do domácnosti. Vylézají většinou z odpadů, třeba z kuchyně. 

RNDr. Bohumil Mocek představil cizince a vetřelce z jihu v našich domácnostech. Nájezdníci nejen z hmyzí říše - Foto: Milan Baják

Dá se říct, že jsou u nás nově desítky nových druhů, které tady nemají přirozeného predátora? Proto se jim u nás daří?
Určitě. Možná už to půjde do desítek u těch bezobratlých. Jsou to některé ploštice, někteří motýli a další různé skupiny. 

RNDr. Bohumil Mocek představil cizince a vetřelce z jihu v našich domácnostech. Nájezdníci nejen z hmyzí říše - Foto: Milan Baják

RNDr. Bohumil Mocek představil cizince a vetřelce z jihu v našich domácnostech. Nájezdníci nejen z hmyzí říšeFoto: Milan Baják

I ve východních Čech už se objevily housenky, které ožírají keře buxusu. Ty jsou určitě hodně nepříjemné.
Buxus je okrasná dřevina, takže je to samozřejmě vada na kráse. Oni ten buxus okoušou, takže z něj zůstane suchý pahýl. Problémy jsou třeba v parkových úpravách. Ale mohou být okousané buxusy třeba i na hřbitovech a v městských parcích. 

Vy jste nám přinesl ukázat jeden kousek a nevypadá úplně zdravě, spokojeně, ten buxus.
To jsem utrhl doma, vlastně u souseda na zahradě v Pardubicích, kde kolem toho chodíme. Ten buxus byl ještě nedávno úplně zelený. A je zajímavé, jakou to má rychlost. Jak ty housenky, ten motýl, nastoupí velmi rychle. Namnoží se masově a během jedné sezóny jsou schopni ten strom úplně zničit. 

Na Liberecku zase prý řádí muška, která ničí rododendrony. Víte o ní?
To je sítinovka pěnišníková. A není to muška, ale je to křís, čili hmyz savý, který je příbuzný mšicím. Toho zavlekli z Ameriky do Evropy už v roce 2004. Ale moc jsme o něm nevěděli, spíš byl v západní Evropě. Ale začal se šířit. A dnes dělá problémy i u nás na východě Čech. 

Prý jsou u nás i noví komáři, kteří v tropech šíří opravdu nebezpečné nemoci, jako je malárie.
Ti komáři tady jsou, jak se zvyšuje průměrná teplota. Nechci říc globální oteplování. Tak přibývají tyto jižní druhy. Ale ti komáři nejsou jako přenašeči v našich podmínkách. V subtropech nebo tropech přenášejí tu malárii. U nás nejsou infikovaní. 

RNDr. Bohumil Mocek představil cizince a vetřelce z jihu v našich domácnostech. Nájezdníci nejen z hmyzí říše - Foto: Milan Baják

Vy jste hodně dobře informovaný. To by mě zajímalo, na co všechno jste očkovaný?
My jsme očkovaní všichni terénní pracovníci muzea na encefalitidu, protože chodíme v terénu takovým způsobem, že vyhledáváme místa, kam normálně lidi nechodí. A z každé exkurze si vytahujeme několik klíšťat. Takže se chráníme. Ale proti borelióze to nejde. A občas někteří z těchto lidí boreliózu dostanou. 

RNDr. Bohumil Mocek představil cizince a vetřelce z jihu v našich domácnostech. Nájezdníci nejen z hmyzí říše - Foto: Milan Baják

RNDr. Bohumil Mocek představil cizince a vetřelce z jihu v našich domácnostech. Nájezdníci nejen z hmyzí říšeFoto: Milan Baják

Ty nepůvodní druhy mohou způsobit i nějakou nerovnováhu v naší přírodě? Evropská unie se snaží ty invazivní druhy eliminovat, zákazy dovozu, prodeje chovů problematických živočichů a rostlin. Ale ta regulace je asi obtížná?
Tak ta sanitární služba existuje při dovozech potravin třeba, nebo zboží, kde by mohly ty cizí druhy přebývat a šířit se. To platí nejenom pro hmyz, ale třeba i pro rostliny. Ale těžko se tomu ubráníme. Stoprocentní ochrana neexistuje. Protože ten pohyb osob a zboží je mnohem větší. Ta globalizace to prostě přináší. Tempo nárůstu těch cizorodých prvků se stupňuje. 

Před 5 lety jste měli v muzeu poměrně rozsáhlou výstavu, kde jste představovali organismy, které k nám byly zavlečeny. Za těch 5 let jich ale asi přibylo. Neplánujete nějakou další akci?
Teď se bude hlavní budova opravovat, takže nějaký čas nebude možnost nic vystavovat. Ale my to asi začleníme do naší budoucí expozice. Tam bude určitá pasáž, která se bude zabývat změnami východočeské přírody. A to z obou konců. To znamená, to, co člověk eliminoval, vyhubil svojí činností, ty chráněné a ohrožené druhy. A naopak ty, které přibyly. Protože ty změny jsou v obojím směru, něco mizí, něco přibývá. 

Při představě, jak po někom nějaká ta potvůrka leze a štípe ho, tak se myslím ošívá každý. Takoví škvoři. Říká se, že lezou do ucha. Vyvrátíte to?
To je pověra, samozřejmě. Ale nějaký racionální základ to jistě má. Protože škvoři v přírodě zalézají do různých dutin a štěrbin, takže asi se to někdy někde stalo. Ale není to vlastně jenom pověra naše, ale i v celé Evropě. Protože název toho škvora, třeba v němčině to je ušní červ. I v angličtině, tuším, že v překladu to s ušima něco má společného. 

Pokud bychom doma našli nějaký podivný hmyz, tvorečka, kterého neznáme, můžeme za vámi do muzea přijít?
Můžete najít naše kontakty na webových stránkách. Také se to stává, že se na nás lidé obracejí. Nejen lidé, ale třeba i firmy, právě ti deratizátoři. Třeba i z hygieny dostáváme nějaké dotazy, takže ten servis děláme. 

Pořad: Host ve studiu  |  Stanice: Hradec Králové
Čas vysílání: pondělí-sobota 08:35  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Královehradecký kraj
  Od 21.10.2017 15:15 do 17:20; na silnici 35 v obci Hradec Králové; nehoda; havarované vozidlo; probíhá vyšetřování nehody; havárie OA do stromu, se zraněním osob. Na místě HZS, ZZS a PČR.
  ulice K Sirkárně, Nové Město nad Metují, okr. Náchod, uzavřeno, stavební práce, Od 23.10.2017 10:00 Do 30.11.2017 23:59, Úplná uzavírka místní komunikace v délce cca 135 m. Příjezd pro obslužnost pozemků ...
  silnice III/3025, Martínkovice - Božanov, okr. Náchod, uzavřeno, stavební práce, Od 23.10.2017 07:00 Do 05.11.2017 23:59, Jedná se úplnou uzavírku silnice č. III/302 5 v úseku od konce obce Martínkovice ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace