Rychnovské Hradčany od geniálního Santiniho. Zámek Kolowratů je vstupní branou do Orlických hor
Kolowratský zámek spolu s průčelím kostela Nejsvětější Trojice je jedním z největších a nejkrásnějších barokních celků v Čechách. Autorem této ojedinělé architektonické kompozice je slavný architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Je ideálním tipem na rodinný výlet, kdy je možné navštívit i další památky v okolí či blízké Orlické hory.
Zámek v Rychnově nad Kněžnou se po letech chátrání dočká oprav. Dojde k obnově zašlých fasád, střech a vůbec poprvé i k velké opravě zámeckého kostela. Práce mají být hotovy za tři roky.
Do Rychnova nad Kněžnou nás pozve Zdeňka Dokoupilová, správce kolowratského zámku, tedy kastelánka. Jaká je ta vaše práce? Je to romantika, nebo práce jako každá jiná?
Určitě romantika to je. Tak si to představují všichni. Tak jsem si to představovala i já, když jsem byla malé osmileté děvče a vysnila jsem si, že chci pracovat na zámku. Viděla jsem to z té romantické stránky. Ale když potom do toho objektu člověk přijde a začne vidět ty porouchané krovy a zatéká do střech a vzlíná vlhkost a podobně, tak ta romantika sice zůstává, ale doplní ji ta praktická část. Člověk pak vidí, co je vše zapotřebí udělat, aby bylo vše krásné.
Jak jste spokojeni letos s turistickou sezónou? Jezdili návštěvníci hodně do Rychnova?
Letos jsme měli hodně hezkou sezónu. Musím říct, že to místo, kde se nachází Rychnov nad Kněžnou, si myslím, že je mimořádné v tom, že se tam stýká velká spousta objektů, které mají k sobě velmi blízko. Každý, kdo přijede do těchto míst, tak chce vidět opočenský zámek a častolovický zámek a pak už si může vybírat. Je to jen na jeho ochotě, kolik tomu chce věnovat peněz a času. Ale má z čeho vybírat.
Rychnovský zámek za návštěvu opravdu stojí. Je to jedno z nejkrásnějších barokních uskupení budov v celé České republice. Říká se prý i rychnovské Hradčany?
Ano, já samozřejmě řeknu, že to je nejkrásnější areál v Královéhradeckém kraji. Ale skutečně, to místo je velmi působivé. Protože zámek a kostel Nejsvětější Trojice je na takovém návrší, dneska je to trošku zarostlé zelení, což nevadí, ale vždy si představuji, jak ti lidé, kteří žili v těch malých chaloupkách v době, kdy se zámek postavil a bylo dovršeno celé to budování v polovině 18. století, jak ten areál musel na ty lidi dole v těch chaloupkách působit. Protože dnes je pár těch drobných chaloupek v podzámčí zachovaných. Musela to být pro ně bomba.
Kdo ho tam nechal postavit?
Dějiny Rychnova sei sice píší od roku 1258, ale já bych se spíš zaměřila na to období, kdy do Rychnova přišli Kolowrati. V letošním roce je 370 let od toho, kdy bylo rychnovské panství zapsáno do zemských desek, takže máme vlastně dvě výročí. Jedno je to zapsání do zemských desek 370 let nazpět a také máme výročí, protože letos je tomu právě 25 let, kdy byl majetek navrácen znovu do rukou Kolowratů. Oni celý ten kolowratský zámek budovali, udržovali, stabilizovali, prošli požáry, takže znovu budovali, pak jim byl zámek ukraden, pak také prošli nucenou správou. A před těmi 25 lety se zase zámek vrátil zpátky do jejich rukou.
Zastavme se u architektury zámku. Údajně na něm právě pracoval známý architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Ale nikde to prý není úplně potvrzené.
Zatím se to v žádné listinné podobě nedoložilo. Ale protože Santini působil na majetku Kolowratů, a ti, co Santiniho architektuře rozumí, tak pro ně je to jednoznačná věc. Ta jeho geniální ruka je tam vidět. Vždy se poukazuje na průčelí kostela Nejsvětější Trojice. Ale Santini navrhl myšlenku celého toho areálu, tak jak byl dokončen v roce 1724. Na jeho popud vznikla zámecká jízdárna, na jeho popud byly vystavěny věže, které tam jsou, a byly provedeny spojovací krčky. Protože když přišel Santini do Rychnova, tak zámek neměl věže a kostel Nejsvětější Trojice měl čtyřhrannou věž, u které stála 7,5 metru vysoká pískovcová socha svatého Kryštofa. A já doufám, že při té připravované opravě toho Kryštofa najdeme a konečně ho budeme prezentovat. A bude to nádhera.
Když se vrátíme ke Kolowratům, tak jim byl po roce 1948 ten majetek zestátněn.
Ano, oni ho ztratili za druhé světové války. Tam byla uvalena nucená správa. Dnešní pan hrabě Jan Egon Kolowrat Krakowský Liebsteinský se narodil v Duchcově, potom odešli do Rakouska, kde budovali rybářství vlastníma rukama. Já jsem starého pána, který restituoval majetek, sice osobně neznala, ale na fotografiích, co jsem shlédla, tak musel mít život velice těžký. Protože byl strašně udřený a upracovaný.
Současným majitelem je tedy zámecký pán Jan Egon Kolowrat Krakowský Liebsteinský?
Ano. Je to čtrnáctá generace od Albrechta IV., který v roce 1647 přišel do Rychnova, čtrnáctá generace od Albrechta po Jana.
A on na tom zámku bydlí?
Ano. To je častá otázka návštěvníků, bydlí tu majitelé? A jak vypadají? A kolik mají dětí? A co dělají? Když se k nám přijedete podívat, můžete zámeckého pána i potkat na chodbách. Když pak návštěvníkům řekneme, to byl pan hrabě nebo ho pozdravíme, tak oni se diví, to byl pan hrabě? Protože on vypadá úplně normálně. Chodí v kárované košili, nechodí ve smokingu. Jsou to normální lidi.
Co je největším lákadlem u vás na zámku?
Já jsem si vypracovala, i v našem propagačním materiálu to najdete, takových deset nej, které jsou typická pro rychnovský zámek. Kromě toho, že je to podle mě nejpůvabnější východočeský barokní komplex, máme tady na zámku nejdelší enfiládu, což je osový průhled dveřmi, to je typické pro barokní architekturu. Když se z jedné strany podíváte, prohlédnete celé průčelí. Ta enfiláda je dlouhá přes šedesát metrů. Prý je nejdelší v Čechách. Další nej máme v rámci výstavy obrazů. Máme nejstarší oficiální renesanční mužský portrét, to je takové dlouhé označení, ale oficiální to znamená, že to nebyl panovník, ale obyčejný člověk, sice šlechtic, ale ne panovník. Je to obraz z roku 1506 od Mistra Litoměřického oltáře. Pak tam máme údajně nejkrásnější epitaf, což je náhrobní deska, kterou vytvořil Kryštof Betengl z Neuenperku pro svého syna, který mu zemřel při spanilé jízdě v Lyonu. Potom máme v rámci expozice nejvýznamnější moravskou insignii, ceremoniální meč moravského zemského hejtmana. To je strašně zajímavá věc. Má takovou nenápadnou skříňku, je vysoký asi metr třicet, váží jen dvě kila šedesát, ale je ze stříbra. Je to osobní dar císaře Leopolda Františku Karlu I. Oni byli pravděpodobně osobní přátelé. Ten meč se nedědil. František Karel I. dělal moravského zemského hejtmana 30 let, což bylo jedno z nejdelších období. Je to hmatatelná věc, jako důkaz toho, že Morava byla samosprávná kromě zemských desek. Je velice významný a nádherný, na pohled nádherná věc.
Já bych pokračoval s dalším nej. A to je prý největší funkční soukromý zvon u nás. Je to tak?
Ano. A třetí největší v Čechách, v rámci celé republiky čtvrtý. Je to sedm tisíc kilo vážící zvon svatého Kryštofa.
A zvoní se na něj?
Zvoní. Když je v kostele mše, tak před mší. Ale jinak každý návštěvník, který si koupí druhý zámecký okruh, tak ukončí prohlídku právě v zámecké zvonici a párkrát se na ten zvon zazvoní.
A co ty chystané opravy zámku, paní Dokoupilová? Protože v příštích letech projde takovou výraznější omlazovací kůrou. Už je to asi hodně potřeba.
Je to potřeba. Bude to takový facelifting, protože v rámci těch peněz se bohužel dostalo pouze na vnější opravy plášťů. Ale spravíme všechny zámecké střechy na všech nádvořích, čelní fasádu, první nádvoří, fasádu, spravíme kostel Nejsvětější Trojice, opravíme okna, spojovací chodbu mezi zámkem a kostelem. Myslím si, že bychom měli skončit v roce 2020. A to se potom celý ten areál nádherně vyloupne.
Je to také jeden ze dvou vašich takových tajných soukromých snů, aby ten zámek vypadal krásně. Jaký je ten druhý?
Až spravíme ten vnější plášť zámku, tak moje velké přání a takový sen je, abychom sehnali finanční prostředky nebo mecenáše, kteří by se nadchli pro naše varhany, které jsou v kostele Nejsvětější Trojice. Je to unikátní nástroj z 19. století, který si opravdu zaslouží mimořádnou opravu a pozornost. A navíc máme výborného varhaníka a rychnovský chrámový sbor, který prezentuje hudbu právě za doprovodu varhan.
My vám moc držíme palce, ať se oba ty sny podaří naplnit. A vás zveme, přijeďte se ty krásné barokní rychnovské Hradčany podívat.
Já děkuji za pozvání a všechny do Rychnova zvu. V následujících dvou, třech letech prosím o trpělivost, protože tam bude prach a trochu nepořádek. Ale pak to bude krásné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
