Sláva je polní tráva, říká Jan Vápeník - herec, který nemá neoblíbenou roli

8. srpen 2015

Herec Klicperova divadla Jan Vápeník šel prý k divadlu proto, aby nemusel brzy ráno vstávat do práce. Věčný optimista se srdcem kočovníka na životě oceňuje jeho pestrost a možnost hrát si i ve věku, kdy se blíží ke čtyřicítce. O náročné profesi v divadelním prostředí, zvycích i zlozvycích herců, o lásce ke své rodině i hereckých přátelstvích bude řeč v sobotním pořadu Návštěva po 18. hodině. Zve vás Eva Boudová.

Jan se narodil ve znamení Blíženců a jeho žena Káča o něm říká, že jich je v něm aspoň deset. Nejkrásnější věcí na světě je pro Jana srdečný smích.

Za svůj největší úspěch považuje své děti, a také to, že s ním jeho žena snáší celý ten harcovnický život a občas se i zasměje.

Jan má rád podzim, hlavně listopad, modrou barvu a dokumenty o mořích a nejlépe vorvaních, při kterých se epesně usíná. Potom spí tvrdě a bezesně. O čem však sní, je zahrát si bowling s Big Lebowskim.

Čtěte také

Téměř každé ráno jezdí na kole, a jinak k smrti rád odpočívá a umí báječně lenošit. A když nelenoší, tak třeba píše - nejvíc teď se svým synem do písanky, ale občas i nějaký ten vlastní textík.

Jeho nejoblíbenějším zvířetem je pes Matěj.

Jana jen tak něco nevytočí, ale momentálně nechápe, jaktože jsou komáři zase na vzestupu, kruci!!!

Jan Vápeník říká, že sláva je polní tráva, a když přemýšlí nad rolemi, nemá žádnou neoblíbenou. Ale neumí a nechce pracovat ve stresu, tedy spíše s lidmi, kteří uměle stres vytvářejí.

Herec Jan Vápeník

Jeho vysněný divák mu po děkovačce koupí orosenou plzeň a řekne: „Dobrý to bylo, já nevim, co všichni maj!“

Na osud sice moc nevěří, ale pak si vždycky zpětně řekne, že to tak vlastně mělo být.

Neví, co bude dál, ale chce, aby něco bylo. A hlavně věří, že opravdu něco bude a že tu nejsme zbytečně.


Zvětšit mapu
autor: ebo
Spustit audio