Navštívili nás19. září  2017 v 10:48  

Smrtící byznys vás donutí přemýšlet. Kniha o nespravedlnosti světa, moci peněz a chamtivosti lidí

Spisovatelka a cestovatelka Hana Hindráková se svou novou knihou Smrtící byznys - Foto: Milan Baják

Spisovatelka a cestovatelka Hana Hindráková se svou novou knihou Smrtící byznysFoto: Milan Baják

Prostřednictvím beletrie upozorňuje Hana Hindráková z Trutnova na palčivé problémy našeho světa. V rámci realizace projektů rozvojové spolupráce se dostala do Afriky, kterou si velmi oblíbila. Postupně propadla kouzlu kontinentu protikladů, ve kterém pořád ještě přežívá černá magie a mnohoženství. Afrika se stala hlavním tématem pro její beletristické knihy. Právě v těchto dnech vychází její nový román s názvem Smrtící byznys.

Smrtící byznys je román, nebo chcete-li thriller, který se odehrává v Ugandě a chce varovat hlavně před velkou problematikou falešných léků. Kniha je už šestou v pořadí spisovatelky a cestovatelky Hany Hindrákové. Je to prý kniha, která vám nedá spát, jak jsem se dočetl.
Tahle kniha vypráví příběh Ellen, která přiletí do Ugandy jako zdravotní sestra. A tam zjistí, že děti, které dostaly léky na malárii, záhy umírají. Začne po tom pátrat a zjistí, že ty léky jsou falešné. A víc bych nerada prozrazovala. 

Asi to bude velké drama, viďte.
Je to velké drama a bohužel to není úplně fikce. Aspoň co se týče té problematiky falešných léků. 

Na jednu stranu tedy dobrodružství a velké drama pro čtenáře, napínavá věc. Ale na druhou stranu možná i osvěta. Protože Světová zdravotnická organizace označuje falešné léky za jeden z hlavních problémů současného globálního zdravotnictví.
Ano, protože jsou odhady, že v Africe a v rozvojových zemích je 30 až 60 procent léků falešných. Tam pokud máte v uvozovkách štěstí, tak třeba místo účinné látky je tam mouka nebo cukr. Ale pokud to štěstí nemáte, tak se tam našel třeba jed na krysy, nemrznoucí kapalina, rtuť a další takové chemikálie a těžké kovy. 

Spisovatelka a cestovatelka Hana Hindráková se svou novou knihou Smrtící byznys - Foto: Hana Hindráková

A bojuje se s tím nějakým způsobem?
Bojuje, ale v té Africe je to prostě problém. Protože je tam hodně velká korupce. A vlastně čínská mafie, která to dováží do Afriky, tak podplácí úředníky. A dostává se to tam třeba i do lékáren, dostane se to do nemocnice. Tam vlastně nikde nemáte jistotu, že ty léky prostě nejsou falešné. 

Jak jste vy přišla na tento námět? Vy jste o tomto problému věděla před tím, než jste pustila do pátrání a psaní knížky?
Ne, vůbec jsem o tom netušila. Pro mě bylo velké překvapení, že se něco takového děje. A narazila jsen na to náhodou. Oslovila mě jedna paní, která byla v Ugandě jako dobrovolnice 3 roky a chtěla sepsat ten svůj příběh. Tak jsme si popovídaly a já jsem říkala fajn, ale ten příběh nestačí na tu hlavní dějovou linku. Je tam potřeba nějaké nosnější téma. Původně jsem zvažovala, že by hlavním tématem bylo falšování HIV testů. Protože tam je hodně lidí HIV pozitivnícg. A funguje to tak, že když chcete získat práci, musíte ukázat, že nejste HIV pozitivní. Začala jsem hledat něco o té problematice. A od falešných HIV testů už bylo jen kousek k falešným lékům. A toho jsem se okamžitě chytila. Protože mi to přišlo důležité. Že tohle téma potřebuje nějakou osvětu. 

S International Humanity v Malawi aneb Vzpomínky na Afriku - Foto: Jiřina Mužíková

Ale to je téma lékařské a zdravotnické, velmi složité. Vy jste ekonomka, tak jste se radila s odborníky a lékaři? Nebo farmaceutickými firmami?
Než jsem začala psát tuhle knihu, tak jsem dělala asi pětiměsíční průzkum. Vedla jsem hodiny rozhovorů s různými lékaři, komunikovala jsem se Světovou zdravotnickou organizací, přečetla jsem si spoustu studií o té problematice. Všechno to bylo v angličtině, musela jsem si to přeložit. A potom jsem komunikovala s National Drug Authority Uganda, což je organizace, která se v Ugandě zabývá falešnými léky. A potom ještě s ugandským Interpolem kvůli akci Mamba. Což byl zátah na překupníky falešných léků. Takže opravdu ta kniha, to byly hodiny a hodiny příprav. 

S International Humanity v Malawi aneb Vzpomínky na Afriku - Foto: Jiřina Mužíková

S International Humanity v Malawi aneb Vzpomínky na AfrikuFoto: Jiřina Mužíková

Jak píšete, paní Hano? Píšete na počítači nebo na stroji? Nebo možná klasicky rukou?
Co se týče té přípravy, tak to si dělám rukou. Na novou knihu si pořídím vždy nový sešit s tvrdými deskami a do toho si zapisuji přípravu. A potom když píši samotnou knihu, tak to už na počítači. 

Co ještě máte ráda kromě psaní? Hodně cestujete. Vaše první tři knihy jsou vlastně cestopisy.
To jsou cestopisy. Nebo spíš takové vtipné deníky z cest. Cestopisem bych to zase úplně nenazvala. Ale cestuji moc ráda. Letos už jsem byla 2 týdny na Tenerife a 10 dní jsme byli u Mont Blancu. 

První knížky jsou tedy cestovatelské. Skotsko, Ohňová země, Nový Zéland.
To je přesné a ještě Nepál a Portoriko. Ale to jsou deníky, které jsem zatím nepublikovala. 

S International Humanity v Malawi aneb Vzpomínky na Afriku - Foto: Jiřina Mužíková

Vy jste tedy viděla skoro celý svět, ne?
Celkem ano. S manželem jsme nějakých 10 let cestovali. 

S International Humanity v Malawi aneb Vzpomínky na Afriku - Foto: Jiřina Mužíková

S International Humanity v Malawi aneb Vzpomínky na AfrikuFoto: Jiřina Mužíková

Dá se říct, kde je ten svět z vašeho pohledu nejkrásnější?
Rozhodně v Africe. To je prostě moje srdeční záležitost. Jela jsem tam poprvé v roce 2005 jako dobrovolník jedné pražské neziskové organizace. A potom jsem se tam vracela. Byla jsem tam za tu dobu už pětkrát. 

Takže láska na první pohled?
Na první ne. Spíš taková postupná. Když jsem se poprvé vrátila z Keni, tak jsem ji spíš nenáviděla. Nemohla jsem si zvyknout na to, že jsem šla po ulici a lidi mě oslovovali a říkali, dej mi svůj mobil, dej mi svoje tričko, dej mi tohle, ty jsi v Evropě, prostě si tam koupíš další. Byla jsem v situaci, kdy mě ta cesta stála veškeré úspory, měla jsem spoustu očkování, což není úplně zdravé. A teď jsem si říkala, já jsem těm lidem jela pomáhat a oni se mě tam snaží jen obrat. Ale mně pak hodně pomohlo, že jsem se na to snažila podívat z jejich stránky. Jak bych to vnímala já, kdybych byla na jejich místě. Asi bych to taky zkusila, když se tam prostě posílají tuny pomoci. My jsme je vlastně naučili to čekání na pomoc. 

Jsou tam obrovské sociální rozdíly mezi lidmi. Na jedné straně chudinské slumy, a na druhé straně vily s bazény.
Já říkám na besedách, že Keňa je země velkých kontrastů. Že tam třeba stojíte v největším slumu, který se jmenuje Kibera a díváte se dolů z kopce a tam je prostě dvoumetrová zeď, ostnatý drát a za tím vila s bazénem. Takže tam opravdu jsou ty rozdíly velké. 

A čím vás Keňa tak chytla za srdce?
Asi tou srdečností těch lidí. Tím sluníčkem, krásnou přírodou a vůní. Ona tak zvláštně voní. 

Bála jste se někdy při těch svých cestách? Vaše romány o Africe jsou hodně dobrodružné.
Abych řekla pravdu, já se vždycky nejvíc bojím v letadle. Když to pak přistane, tak už je to celkem dobré. 

Když jste teď psala o Ugandě ve své poslední knížce Smrtící byznys, byla jste se podívat i tam?
V Ugandě jsem nebyla, ale ona je celkem podobná Keni. Měla jsem hodně informací od té paní, co v Ugandě strávila 3 roky. Já jsem s ní v podstatě všechno konzultovala. Ona si tu knížku potom četla, ještě než jsem ji poslala do nakladatelství, a ještě jsme tam nějaké věci upravovaly, aby to bylo věrohodné. 

Hlavní postava knihy Smrtící byznys se jmenuje Ellen Hradecká.
Ano, je to tak. Je to o té dobrovolnici, co pracuje na klinice. Ale nechci víc prozrazovat. 

Spisovatelka a cestovatelka Hana Hindráková se svou novou knihou Smrtící byznys - Foto: Milan Baják

A už pracujete i na další knize? Tohle je šestý román.
Šestý, ano. Mám v hlavě další 4 náměty na knížky z afrického prostředí a mám to trošku rozpracované. Ale psát jsem zatím knihu nezačala, protože jsem teď neměla vůbec čas. Věnovala jsem se propagaci této knihy. A příští týden začínám přednáškové turné, které mám až do prosince. 

Je to jistě nádherný pocit, když pak svou knížku vidíte na pultech knihkupectví.
Je to úžasný pocit. Já mám knížky ráda. Musím říct, že jsem příznivce klasických knih. Ty e-knihy zase tolik nemusím. 

Řekněte mi paní Hano na závěr, vrátíte se zpátky do Keni?
Já bych chtěla. Chystám se tam na konci roku nebo v lednu. Manžel slíbil, že pohlídá syna a že budu moct na 10 dní vyjet. Takže snad ano. 

A my vám přejeme, aby se kniha hodně četla, aby se čtenářům líbila. Protože to asi musí každého autora potěšit nejvíc. 

Autor:  Jakub Schmidt  (jak)
Pořad: Host ve studiu  |  Stanice: Hradec Králové
Čas vysílání: pondělí-sobota 08:35  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Královehradecký kraj
  Od 22.10.2017 23:40 do 23.10.2017 01:45; na silnici 16 u obce Úlibice okres Jičín; ze kruhou křižovatkou směr Nová Paka; nehoda nákladního vozidla; zvěř na vozovce; překážka na vozovce, průjezd se zvýšenou ...
  D11, mezi km 78,05 a 77.8, ve směru Praha, práce na silnici, pravý jízdní pruh uzavřen, Od 23.10.2017 08:00 Do 23.10.2017 11:00, Pozor!, Údržba a opravy svodidel, zdroj: ŘSD
  D11, mezi km 63.5 a 59.5, ve směru Praha, pomalu jedoucí vozidlo údržby, pravý jízdní pruh uzavřen, Od 23.10.2017 08:00 Do 23.10.2017 10:00, Pozor!, Prohlídky a měření, zdroj: ŘSD

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace