Supercely a derecha. Chystá se tuhá zima? Oblíbená otázka, neoblíbená odpověď pro meteorologa

6. říjen 2017

Na jak dlouho dokáží meteorologové předpovědět počasí? Signály, které nám postupně během podzimu ukazuje příroda, zatím hovoří o nástupu silnější zimy. Vypovídá o tom například více obalená cibule slupkami nebo velká úroda šípků. Myši už hledají azyl ve stodolách a vlaštovky a špačci odlétli do teplých krajin. Dá se tedy očekávat pořádná zima? Jaké bylo letošní počasí z pohledu klimatologa a meteorologa?

Léto je za námi, zima před námi, takže to je nejlepší čas na rozhovor s vedoucí oddělení meteorologie a klimatologie hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Stanislavou Kliegrovou. Nejdřív mi řekněte, chodíte taky ráda na houby?
Moc. Už jsem s rodinou přinesla několik košíků, ano.

Já se ptám protože se říká, že když rostou na podzim houby a veverky vybíhají až do polí, tak bude tuhá zima. A houbaři se tedy letos poměli.
Houbaři se poměli. Já určitě nechci nějakým způsobem shazovat nebo zpochybňovat vazby mezi přírodou, mezi chováním zvířat a rostlin a počasím, ale já bych se držela té své odborné linie a modelů.

Můžeme se ohlédnout za létem, které je za námi? Jaké bylo z toho meteorologického pohledu? Obyčejné, průměrné nebo třeba něčím výjimečné?
Jednoduše bych ho charakterizovala jako meteorologicky pestré. Protože jsme si užili spoustu zajímavých meteorologických jevů, užili jsme si dny tropické, kdy maximální teploty byly nad 30 stupňů Celsia, ale užili jsme si i období poměrně chladnější a s více srážkami. Ale kdybych se měla držet trošku odborné terminologie, tak se jednalo o léto teplotně nadprůměrné a srážkově průměrné.

Meteoroložka Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

V Klementinu v Praze letos zaznamenali rekordní počty dní s teplotou nad 20 stupňů Celsia. A prý se dá říct, že letos během celého léta, to znamená od června do srpna, teplota pod těch 20 stupňů vůbec neklesla, je to tak?
Je to tak. Je to velmi zajímavá charakteristika, kterou kolega zpracoval, a jedná se o denní maximální teplotu, která opravdu v Klementinu za celé tři letní měsíce neklesla pod 20 stupňů. Což je absolutně unikát vlastně za celou dobu měření. Já jsem se schválně dívala i na některé vybrané naše hradecké stanice a v Hradci Králové jsme také dosáhli poměrně vysokých čísel, kdy asi kromě pěti dní ta teplota také neklesla pod 20 stupňů.

Tedy takové možná stabilní a vyrovnané bylo letos to léto. Kolik bylo v našem kraji těch dní tropických, to znamená s teplotami nad 30 stupňů?
Tropické dny jsou vázány na nadmořskou výšku, takže nemůžeme míchat dohromady samozřejmě Hradec Králové a třeba Sněžku, ale když zůstaneme u nás v Hradci, tak tady bylo zaznamenáno 12 takových dní, což je takový normál, nic zvláštního.

A co dny kdy pršelo? Teď nemám na mysli bouřky nebo nějaké okamžité lijáky, ale spíš dlouhodobější déšť. Toho jsme si letos v létě moc neužili.
Přesně tak. Přestože to vypadá tak nějak opticky, že už je to suché období za námi, tak ty srážky, přestože byly zaznamenány asi ve třetině dnech v létě, tak byly spíš vázány na takové krátkodobé intenzivní přeháňky. To znamená, že to sucho nějakým způsobem pokračuje. Protože toky a hydrologické zdroje nedokáží využít tyto krátkodobé srážky, jak by měly.

Mraky a podvečer

A kolikrát jste se běžela schovat před bouřkou během tohoto léta?
Já musím říct, že hodněkrát. Protože jsem si vzala dovolenou poslední týden v červenci, což byl nejchladnější týden s nejvíc srážkami a tu dovolenou jsme trávili na Vysočině, tak jsme se běhali schovat poměrně často.

Jaký je rozdíl mezi klasickou letní bouřkou a takzvanou supercelou, která se také tady u nás letos objevila?
Ano, supercela je taková speciální konvektivní bouře, která je tvořená jednou buňkou rotující kolem vertikální osy. A právě ta rotace a existence velmi výrazných vzestupných a sestupných proudů z ní dělá nebezpečnou záležitost v souvislosti s nějakými extrémními jevy, jako jsou tornáda. Ne vždy je to ale právě supercela, kde se tornádo, kroupy a výrazný vítr mohou vyskytnout.

Supercela je velmi fotogenická, charakterizuje se takovým vysokým oblakem, jestli to tak laicky mohu říct, který je černý a temný. Viděla jste letos nějakou supercelu tady v našem kraji?
Supercela není tak úplně zvláštní záležitost, jak by se mohlo zdát. Protože s moderními detekčními metodami a s tím, jak se na to ti pozorovatelé zaměřují, tak těch supercel během letní sezóny s těmi bouřkami je poměrně hodně. A jsou situace, kdy se třeba během jednoho dne vyskytne i několik desítek supercel.

Stav hladiny podzemní vody

Pak se tady také objevilo derecho. A to se přiznám, že jsem o něm slyšel vůbec poprvé. Prohlížel jsem ty smutné obrázky obrovského polomu u Libňatova, které má na svědomí ta srpnová vichřice. To bylo to derecho?
Bylo to derecho. Je to velmi populární jev, ne že by se dříve nevyskytoval, ale teď se možná víc sleduje. Takže derecho je vlastně jakási větrná bouře, která postupuje před bouří konvektivní. Takže jej můžeme čekat před bouřkou. Větrná bouře, která je vázaná na tu konvektivní, je velmi rozsáhlá. Abychom tomu říkali derecho musí mít na šířku aspoň 400 kilometrů a na tuto vzdálenost potom působí značné škody nárazy větru a silný vítr.

Je to tedy bouře, která postupuje a nerozplyne se hned po tom, co udeří. A postupuje třeba přes několik států najednou.
Přesně tak. Postupuje v takovém pásmu a působí obrovské škody silnými nárazy větru.

Může se v tom derechu také objevit tornádo?
Protože to derecho je vázáno na tu konvektivní bouři, tak pokud se zároveň vyskytne supercela, protože tornádo může vzniknout jen na té supercele, tak bohužel i tady to je možné.

A to se tedy stalo v tom Libňatově tady u nás v Královéhradeckém kraji?
To byla velmi nešťastná událost. 10. a 11. srpna se vyskytly vlastně dvě derecha na území České republiky za sebou a způsobily obrovské škody hlavně na Náchodsku. Těmi nárazy větru tam vznikly velké polomy a škody i na budovách.

Nebe a mraky

Ale tornádo se vám tedy nepotvrdilo.
Tornádo by mělo být větrný vír, který se spustí z té supercely a rotuje. Je to takový ten chobot, co nasává a dotkne se země, to je podmínka, jinak to není tornádo. A letos se tedy alespoň, pokud jsem se dívala na databáze, nepodařilo potvrdit žádné tornádo, přestože se několik případů vyšetřovalo.

Je to derecho tedy běžné pro Českou republiku?
Záleží na té definici. Trošku jsem naznačila, že ta definice je hodně složitá. Ale podle této definice se zhruba tak dvě derecha vyskytují na území České republiky i do minulosti. Ale jde o to, že se o tom víc takto nemluvilo. Mluvilo se o silném větru, o polomech a tak dále.

Taková větrná bouře se asi dopředu moc předpovídat nedá.
Tam je problém. Přestože máme čím dál tím lepší detekční přístroje, hlavně radary, a ukazuje se, že ty možnosti jsou lepší a lepší s těmi novými radary, tak přesto je to opravdu na delší dobu nepředpověditelná záležitost.

Může něco takového přijít i v zimě nebo na podzim? Protože dnes také varujete před docela silným větrem na horách.
Něco podobného by asi přijít mohlo, ale ne dnes. Protože tam je ta vazba na konvektivní oblačnost. Můžeme si představit, že je to typicky spíš letní záležitost. I když samozřejmě konvektivní oblačnost se vyskytuje i v jiných částech roku, ale je to vzácnější.

Meteoroložka Mgr. Stanislava Kliegrová, Ph.D. ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Jaký bude podzim? A kdy dorazí zima, paní Kliegrová? Takové vaše oblíbené otázky na konec našeho povídání, protože to se asi moc nedá věštit.
Oblíbené otázky, neoblíbená odpověď. Takže co se týče nějaké dlouhodobější předpovědi, tak meteorologové vidí na týden, 10 dnů dopředu. Nezbývá než poslouchat kolegy v rádiu a každý den si to upřesňovat. Český hydrometeorologický ústav vydává ještě měsíční výhled a v tom to zatím vypadá do konce října spíš na nižší teploty a normální srážky.

A budou ještě nějaké slunečné dny s příjemnými teplotami nad 20 stupňů Celsia v říjnu?
Nad 20 stupňů už bych asi nečekala. Ale příští týden se má od pondělí počasí vylepšovat a do toho příštího víkendu zatím meteorologové naznačují, že by to mohlo jít aspoň přes těch 15 stupňů Celsia v maximech a bez výrazných srážek. Takže snad ještě nějaký babí podzim přijde.

A kdy začne na horách sněžit? Je to běžné už v říjnu?
No, tak už se to vyskytuje. V říjnu v těch nejvyšších partiích, hlavně tady u nás v Krkonoších, na Šumavě zaznamenáváme srážky sněhové nebo smíšené, ale sníh nezůstává ležet.

A komu to nestačí, ať dá třeba na šípek nebo na cibuli, která je prý hodně obalena slupkami. To prý vypovídá o drsném nástupu zimy.
Já zůstanu u těch modelů.

autor: jak
Spustit audio