Zlatá stuha není pro Přepychy přepych. Mají vše, co má česká ves mít. Stanou se Vesnicí roku?
Bohatá historie, ale také velmi nadějná současnost, to jsou Přepychy. Ozdobou obce se staly restaurované sakrální stavby, rybníky vyhlášené tradičními rybářskými závody i malebná přírodní zákoutí nesoucí rukopis zodpovědných hospodářů - aleje a ovocné sady. Tři symboly spjaté s životem v obci: opukové skály, které byly donedávna základním stavebním materiálem, tři listnaté stromy - třešně a švestky, které se opět vracejí do sadů a obnovených alejí, a voda, symbol života, který se vrací do obce s příchodem mladých rodin. Každá správná česká vesnice má mít hospodu, kostel, školu a rybník na návsi. A samozřejmě dobré lidi. Má tohle všechno i obec Přepychy, která se letos stala Vesnicí roku Královéhradeckého kraje?
Vítáme u nás jednak starostku Přepych Zdeňku Seidelovou a místostarostu Jana Macháčka. Máte u vás v Přepychách všechno, co má správná česká vesnice mít?
Máme. Vy jste to vystihl. Máme tam úplně všechno. Vlastně se to odvíjí i od toho našeho znaku. Protože ve znaku máme opukové skály, máme tam vodu, která představuje naše rybníky a máme tam i ovocné stromy, které hojně v Přepychách rostou.
A ještě navíc máte letos zlatou stuhu, to znamená titul Vesnice roku Královéhradeckého kraje. K tomu blahopřejeme. Co jste na to říkali, když jste se to dozvěděli?
Hurá. Byli jsme velice potěšeni, že nás komise vybrala jako nejlepší. My jsme rádi, že můžeme reprezentovat teď východní Čechy. A snad uspějeme i v celostátním kole.
Máme tu takovou soutěž, kdy řekneme posluchačům nějaké zajímavé místo a ptáme hádáme, v kterém okrese leží. Tak Přepychy, kde jsou, v kterém okrese?
My to samozřejmě víme. Je to okres Rychnov nad Kněžnou, nedaleko Opočna, je to kousíček, asi tři kilometry.
Co historie obce? Před dvěma roky jste slavili 600. výročí od první písemné zmínky o obci, kdy je v jedné listině našel, zmíněn jistý kněz z Přepych. To bylo tedy v roce 1355.
Přesně tak. To osídlení Přepych bylo pravděpodobně podle současných vykopávek někde už 900 let před Kristem. Ale první zmínka právě byla v kronikách zaznamená v tom zmiňovaném roce a vlastně od té doby se traduje ta naše historie. My se domníváme, že to osídlení bylo ještě dřívější, protože toto už je zmínka o nějaké farnosti. A pokud vznikla farnost, tak to samozřejmě už muselo být dříve osídlené.
Museli jste tyto znalosti předvádět hodnotící komisi, která přijela k vám do Přepych?
Ano. Protože jsme je zavedli na památné místo přepyšské, to je Dřízenské údolí, doporučuji všem posluchačům, ať se staví. Je tam krásná kaplička Panny Marie. Pan farář Mádr, který u nás působil, velice mladý člověk, zemřel, myslím, že mu bylo 43 let. Ten to tam zvelebil a založil takovou tradici poutního místa, tam se chodilo s procesím.
Zmínila jste, že máte v obecním znaku ovocné stromy. Jakk je to s ovocnářskou tradicí u vás v Přepychách?
Přepychy mají velmi dobrou polohu právě pro pěstování ovocných stromů. Protože je to na takovém hřebeni, který tvoří takovou první vrásu Orlických hor a přes to proudí takové západní proudění, zvedá se přes ten kopec teplý vzduch. A máme tudíž štěstí, že na jaře, když přijdou jarní mrazíky, tak ty kvetoucí stromy nepomrznou. Takže i letos jsme měli trochu třešní, ale prostě někde je neměli vůbec. Tedy je to významná lokalita. Ty podmínky jsou tam prostě široko daleko nejlepší. A proto i naši předci přišli na to, že pěstovat ovocné stromy se tam vyplatí. Ono se to projevuje i na sklizni obilí. Všechno je tam dřív. Je to úrodná oblast.
Také jste obnovili letité aleje u vás na příjezdových cestách do Přepych. Čí je to práce, čí je to zásluha? Museli jste samozřejmě pokácet ty staré stromy a vysázet nové.
Největší zásluhu na tom má tady Zdeňka. Protože ta měla takový záměr, když vstupovala do funkce. Ty aleje bohužel trpěly, stromy byly poměrně staré. Takže jsme vykáceli tu starou alej směrem na Týniště nad Orlicí v délce, tuším, jeden kilometr a 600 metrů. Asi dvě třetiny tvoří dnes třešně. A zbytek, máme rádi slivovici, takže švestky. Ty stromky vlastně darovali dárci, takže musíme říct, že z velké části byla ta akce mimo rozpočet obce. A stmelilo to naši obec.
Co dalšího se u vás opravuje a obnovuje? Slyšel jsem, že máte také nové varhany v kostele.
No nové ne, ale opravené. To je taková zajímavost. Podařilo se nám během jednoho roku vybrat milion 250 tisíc na benefičních koncertech na opravu historických varhan, které u nás máme. Chybí nám teď 49 tisíc a ještě máme asi 3 koncerty před sebou. Tak věříme, že to dobře dopadne.
Je to jako s těmi stromy vlastně. Lidé sami přispívají i na ty varhany.
Ano. Každý si udělal patronát, mohl si koupit jednu píšťalu, třeba za 5 tisíc nebo za 500 nebo taky za 100 korun. Lidé si pokupovali vlastně patronát na píšťalami.
Jste dobrý tým nejen u vás na obecním úřadě, ale vlastně celá obec. Kolik má obyvatel?
Máme zhruba 630 stálých obyvatel.
A ještě mi řekněte, co ty vaše zvony? To bude asi možná stejný způsob, že zase lidé budou moci přispět. Ve věži kostela svatého Prokopa byly kdysi tři zvony.
Byly tam původně tři, teď nám tam zůstala dvojice takových nejstarších. Jeden je z roku 1545, druhý z roku 1559. A umístění těch zvonů zapříčinilo, že se vytlouká zvonovina. Obec projevila zájem spolupracovat s farností a dosáhli jsme toho, že přijel mistr zvonař, prohlédl to a letos se bude to zavěšení dvou historických zvonů opravovat. Je to všechno díky Královéhradeckému kraji. Protože musíme tady zmínit,že nejen na varhany jsme získali velké částky, ale podporuje i opravu těch zvonů. Dostali jsme 80 tisíc na opravu těch zvonů. Věříme, že se nám to všechno podaří.
Zastavme se u toho společenského života u vás v obci. Protože i ten je pestrý. Máte každoroční festival dechových hudeb, který souvisí i s jedním vaším významným rodákem.
Ano, to je Karel Pšeničný, zakladatel Posádkové hudby Praha, která už v současné době bohužel nefunguje. Ale byl to dirigent a hudební skladatel. Já osobně jsem se s ním znal, protože jsem i členem Opočenky a zpívám v Opočence. Napsal krásné písničky. Zveme posluchače k nám teď na sobotní oslavy. Samozřejmě uslyší tam Opočenku i písničky Karla Pšeničného.
Oslavy budou u vás teď v pátek a v sobotu. Bude se oslavovat právě to vítězství vaší zlaté stuhy?
Je to tradice. Vždy to oslavuje celý kraj v té vítězné obci. Ta má na starost všechno zařídit, přichystat, takže je to pro nás opravdu velký úkol. Jsme malá obec, ale věříme, že to všechno zvládneme.
Co se všechno bude dít? Co jste připravili?
Zveme všechny posluchače na pátek, bude se promítat film Anděl Páně II. A bude přítomen i pan režisér Strach. No a program oficiálně začne někdy v 10 hodin dopoledne v sobotu. Tam bude předávání všech těch ocenění, bude přítomen i pan hejtman a zástupci ministerstev a podobně. To bude ta oficiální část. No a pak začne kultrní program. Asi nejzajímavější věci, který mohu doporučit, pro milovníky dechovky to bude Opočenka. Objeví se také folklórní soubor Barunka z České Skalice. Zatrestband, to je hudební těleso, které velice kvalitně swinguje. A večer také kapela Memphis. A samozřejmě doprovodné programy, spousta občerstvení. Máme přichystano pro zájemce, kteří se chtějí seznámit s Přepychami, že se mohou projet s koňmi v bryčce.
Stejně jste vozili také tu hodnotitelskou komisi. A přijde k vám ještě?
Ano. Náš čeká další posuzování naší úspěšnosti. 9. září ráno přijede jedenáctičlenná komise a máme nové kolo. Takže se budeme znovu připravovat.
Posluchačům můžeme připomenout, že i oni mohou nějakým způsobem podpořit vaši obec Přepychy. Na vašich webových stránkách to je?
Na našich webových stránkách je přímo propojení na tu soutěž a jednoduchým kliknutím nám mohou příznivci dát hlas. Budeme rádi.
Takže, jestli máte chuť, hlasujte pro Přepychy, Vesnici roku Královéhradeckého kraje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
