Dagmar Ruščáková: Doba ledová

NorskoFoto: Fotobanka Stock.xchng

Než jsme se nastěhovali do Norska, tak jsem věděla akorát to, že je tam krásná krajina, plno ryb a dlouhé tmavé zimy. Čekala jsem i hodně sněhu, jelikož pověsti praví, že se norčata rodí s běžkami na nožičkách. Poté, co jsem si vyzkoušela norskou zimu na vlastní kůži, jsem došla k závěru, že to nemohou být lyže - pokud by už měla být zdejší novorozeňata něčím vybavená, tak by to měly být holiny s ocelovými hroty v podrážkách.

Na první pohled se norský podzim a zima - minimálně v oblasti kolem Oslo - neliší od zimy v našich vyšších polohách. Rozdíl je skrytý v půdě, která zde rychleji promrzá a kvůli krátkému dni vydrží na povrchu zmrzlá i po několik dní teplého počasí. Navíc kvůli deštivým podzimům promrzá nasáklá vodou.
Nu, a protože je oblast kolem moře náchylnější ke změnám počasí, nebývá nic divného, když do sněhu prší. Výsledkem je doba ledová pro mě původně naprosto nepředstavitelných rozměrů. Nejen že jsou neschůdné chodníky a cesty kryté udupaným sněhem, led opanuje i louky a les všude tam, kde nezůstane hlubší sníh.
Nechápala jsem, jak mohou kolem mě Norové běhat, když já se po ledu jen opatrně přesouvám a na svazích potom beznadějně padám. Teprve moje norská přítelkyně mi otevřela oči. Klíčem k životu na ledu byly různé druhy isbroders, po našem řekněme nesmeků. V prodeji jsou v mnoha variantách, od jemně městských až po bratrance horolezeckých maček. Ve Skandinávii vyrobená obuv na ně má dokonce připravené na svršku boty vhodné hrboly, aby ani ty s jednodušším uchycením při chůzi nepadaly.
Při všem tom klouzání jsem ale objevila i jednu moc hezkou věc. Poté, co jsem v lese na prudce se svažující cestě uklouzla a spadla, zjistil Kazan, že panička je nejen vševědoucí, ale taky nemotorná. A můj věrný ovčák se rozhodl o mě postarat. Kdykoliv to začalo klouzat, přišel těsně ke mně a nastavil se, abych se mohla chytit jeho hustého kožichu, a pozorně mě přes kritické místo převedl.
Někdy jsem ani jeho pomoc nepotřebovala, ale přesto ji využila. Kdo by odolal takové láskyplné péči? 

Dagmar RuščákováFoto: Dagmar Ruščáková

Dagmar Ruščáková, novinářka a publicistka, šéfredaktorka internetového deníku o zvířatech a lidech Náš Zvířetník a externí spolupracovník Českého rozhlasu Hradec Králové, připravuje každý všední den v 18:20 krátké "Podvečerní zamyšlení".