Dagmar Ruščáková: O lásce

Tracey Emin: Láska je to, co chceš.Foto:  © Tracey Emin, The Hayward Gallery

Ahoj tati, jak se dnes máš? Co budeš dělat? Cože??? Sulc ke snídani? Uznávám, že jsi strašně šikovný, že se ti tak dobře povedl, ale ke snídani? No, a co třeba si dát kousek chleba se sýrem a nějakou zeleninu?

Dalo by se tomu říkat generační odplata nebo podotknout něco o božích mlýnech. Prvních pár let je rodič v očích dítěte absolutní autoritou, potom přijde pubertální vzdor, a pokud vztahy fungují, jak mají, měly by se za čas urovnat do vzájemného respektu a pochopení.
Jenže jak roky jdou, začnou se role měnit a dospělé děti mají dojem, že je třeba na rodiče dohlížet. A tady se vstupuje na hodně křehký led. Starost o rodiče je v pořádku, ale má svoje meze. Pokud nepřijde duševní choroba, musejí dospělé děti respektovat, že jejich rodiče vidí svět jinak a hodlají si žít po svém.
Ať už jde o volbu pořadů v televizi nebo volbu nového životního partnera. Dětem přísluší pouze hlas poradní. Nepřipomíná vám to něco? Ano, jako rodiče jsme si tím už prošli - nebo spíš měli projít. A ve vztahu k dospělým dětem z větší části sklízíme plody svého vlastního chování.
Pokud jsme se dokázali i k nezvedeným potomkům chovat s respektem k jejich soukromí a sebeúctě, neměli bychom trpět jejich arogancí ve chvíli, kdy si jsou přesvědčeni, že to s námi myslí dobře.
Pokud jsme je nechali dospět v relativní svobodě a dokázali přetavit svůj autoritativně ochranářský rodičovský postoj v přátelský rovnoprávný vztah, máme naději, že i oni nás nechají stárnout ve svobodě našich - třeba i z jejich pohledu pošetilých - názorů a přání. Lidské vztahy jsou však složité a někdy sklízíme i to, co jsme nezaseli - v dobrém i v zlém.
A tak až jednou položím telefon poté, co budou moji synové zjišťovat, co jsem zase tropila, že jsem celý den nebrala telefon, beztak jsem někde lítala se psima, kdo ví, kde si jednou zlámu nohu a kdo mě bude hledat, když nechám mobil doma, tak budu vědět, že můj svět je v pořádku. A až jim pevně sdělím, že je moje věc, kde se celý den potloukám, tak i oni budou vědět, že je miluju. Tak to prostě chodí.
 

Dagmar RuščákováFoto: Dagmar Ruščáková

Dagmar Ruščáková, novinářka a publicistka, šéfredaktorka internetového deníku o zvířatech a lidech Náš Zvířetník a externí spolupracovník Českého rozhlasu Hradec Králové, připravuje každý všední den v 18:20 krátké "Podvečerní zamyšlení".