Vladimír Burjánek: Dny

30. březen 2015

Je to tak, zvyk je železná košile. Možná máte stejný dojem Je to už pár let, co nemusím pravidelně vstávat do pracovního procesu a můžu opustit ráno postel, kdy se mi zlíbí. Některé návyky získané životem, si ovšem člověk nese pořád. Jako například dělení dnů v týdnu.

Zvyk z produktivního věku přetrvává v tom, že pořád nemám rád nedělní večer, protože zažitá představa o pondělním vstávání do nového týdne, nebyla mnohdy příjemná. To v úterý už to šlo, protože člověk se nějak rozjel. Mnohem lepší bývala středa, týden v polovině a ještě lepší čtvrtek, do víkendu drtek. Páteční vstávání bylo radostnější, protože vidina volné soboty a neděle byla tak blízko. A tohle přetrvává, přestože si sobotu můžu udělat klidně v úterý a neděli v pátek. Nějak ten čas proklatě letí, pozorujete to také?Letos je to třeba sto let od narození Jana Wericha, ale už 600 let od upálení mistra Jana Husa a dokonce 1000 let od zahájení stavby katedrály Notre-Dame ve Štrasburku, abychom se podívali i do světa. Když zůstaneme doma, dnes končí Květnou nedělí, které předcházely Pražná, Kýchavá, Družebná a Smrtná neděle čtyřicetidenní půst a zítra začíná Pašijový týden Modrým pondělkem. Vidíte, nedávno jsme rozbalovali dárky pod stromečkem a dnes tu máme změnu času na letní. Čtvrtina roku se přehoupla k té příjemnější a hřejivější části.

Spustit audio