Vladimír Burjánek: Historie

psaní, grafologie, písmoznalectví, písmoFoto:  Free Stock Photos

Historie je pro nás nejen studnicí moudrosti a poznání, ale někdy i zrcadlem toho, že mnohé děje situace i události nezanikají, po čase se vynořují a některé přetrvávají. A často jsou jako čerstvě ušité na naši současnost, ačkoliv jejich platnost dávno vypršela. Přinesl mi nedávno sečtělý člověk a historický hloubal Jarka Tomeš z vedlejší vesnice jeden zajímavý text.

Je z kalendáře pro CaK učitelstvo z roku 1904. Když budete pozorně poslouchat, posuďte, co se od té doby, za oněch sto osm let změnilo. Je tu otázka: Co by dělali různí národové, kdyby byla objevena nová země? V této nově objevené zemi stavěl by Španěl nejprve chrám, Francouz divadlo, Angličan konírnu, Němec hospodu, Američan založil by noviny pro reklamu, Ital by se roztáhl na zem a nechal sluníčko na sebe svítit, Žid by sázel česnek, Maďar by se ohlížel, kde by jakého Slováka mohl uškrtit a Češi? Dělali by politiku a rvali se mezi sebou. Není to výstižná charakteristika, která stále platí? A jen dokládá pravdivost toho, co už řekl před časem Goethe - lidstvo jde vpřed, ale člověk zůstává stále stejný.