Vladimír Burjánek: Ochranka

17. srpen 2014

Říkám mu bodyguard. Nedělá a dělat nebude. Posedává na betonovém rantlu výkladu minimarketu Hočiminových dcer, posrkává lahváč, který si vypracuje příležitostnou pomocí vietnamským majitelům krámku. To když jim občas pomůže při vybalování zboží, nebo vyvážení beden s prázdnými lahvemi. V zimě v létě dojíždí za touto činností z vesnice do města na kole. Na postarší „plečce" sedí jako v mercedesu, nebo bavoráku nejnovější značky. Nasadí černé brýle, na ruce navlékne rukavice a aby měl asi iluzi dokonalou, buď pusou přidává plyn, nebo nadává kolemjedoucím řidičům.

Není blázen, ale, jak by řekl náš strýc Francin, určitě ho někdy v lednu kousnul bělásek. Protože pořádnou práci dělat nebude, nemá zrovna mnoho peněz. Ze své činnosti u obchodníků má ještě jednu výhodu. Odváží si prázdné papírové krabice. V tom případě připojí za svůj stroj malou kárku, napěchuje ji papírovými krabicemi a topí s tím. Neudržovaný domek se zarostlou zahradou má už v exekuci, čtyřicítka mu klepe na dveře, ale práce žádná. Když jsem se ho jednou troufale zeptal, proč nedělá něco pořádného, odpověděl mi přesvědčivě. Já na to nejsem…

Spustit audio