Vladimír Burjánek: Řidička

Řidička při silniční kontrole dýchá, výsledek byl negativníFoto: Milan Kopecký

V dnešním provozu musí být člověk jako ostříž. Jel jsem s přívěsným vozíkem a z vedlejší úzké cesty zabočoval na hlavní. Z hlavní silnice na vedlejší směřovalo v tu chvíli auto. Kdyby řidička jen chviličku počkala, bezpečně jsme se minuli. Spěchala do zatáčky, já už byl najetý o krok vepředu a rohem vozíku jsem jí zavadil o blinkr. Asi moje chyba. To, co následovalo, bylo divadlo.

Takový tanec, telefonování manželovi, hysterické pobíhání, příkazy, prostě dělala jako smyslů zbavená. Nevím proč, ale blesklo mi hlavou - učitelka. Zavolal jsem raději nedaleko bydlícího pána, aby se podíval, že jde pouze o rozbité sklíčko její felicie, i žárovka byla dobrá a jiná škoda žádná.V klidu jsem sebral střípky po blinkru, dal jí adresu, popřál lepší den a odjel. Ještě mi oznámila, že oni si dávají vůz ke svému opraváři a co bude na faktuře, musím jí zaplatit. Za čtrnáct dnů přišel doporučený dopis s fakturou od opraváře. Za nasazení skla přední směrovky v ceně kolem 150 korun přes 1100 korun. Vyrovnání, zarovnání, nasazení, opravení. Ještě velkoryse dopsala, že další škodu si opravili sami. Prostě taková ubohá česká malost, pumpnout někoho při jakékoliv příležitosti. Peníze jsem oné dámě poslal a připsal jí, že buď ať změní opraváře, nebo se alespoň zastydí. I proto, kdyby její titul byl pedagogického původu. A jak jsem dodatečně zjistil, byla to učitelka. Svému stavu tak nízkým jednáním rozhodně čest neudělala.