Vladimír Burjánek: Rybařina
Od dětství rybařím a u vody jsem prožil přemnoho krásných chvilek. Kouzelných rán, kdy se příroda probouzí do slunečného dne i vlahých večerů, když po horkých dnech se ukládá převážná část fauny i flóry k odpočinku.
Zažil jsem všechny druhy počasí, déšť, sníh, pohodu i slotu a čerpal z moudrosti starých rybářů, jak které klimatické podmínky ovlivňují pohyb ryb a jejich apetit spolknout připravenou návnadu.Pamatuji doby, kdy na řece pod splavem bylo nepočítaně rybího společenství, chvíle, kdy při pohromách plavaly kapitální kusy uhynulé vinou neopatrnosti člověka. Časem jsem dospěl k poznání, že důležitější než úlovek, je prožitek neopakovatelných okamžiků u vody. Třeba když uprostřed rybářských závodů z vysoké vrby najednou začala padat malá káčata do vody. Zřejmě na pokyn kachní mámy, kterou vyrušil ruch v jindy klidném prostředí. U vody a na rybách jsem za mnoho let zažil příhody veselé i neskutečné. Třeba když nahazovanou návnadu sebral v letu racek, rybičku nastraženou na štiku, vzala volavka, nebo když si rybář, který uvázl na stromě, vyrazil při uvolňování vlasce svůj přední zub a další se při záseku úhořího záběru trefil olůvkem do oční klapky. V prožitcích a naprosto nemožných situacích je rybařina báječná. A nemusíte chytit za celý den třeba ani šupinu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
