Vladimír Burjánek: Stáří
Poslala mi nedávno jedna známá pár řádků, které charakterizují výhody pokročilého věku. Protože se mi těch několik myšlenek zdálo plně vystihujících náš věk, poslechněte si alespoň část.
Poprvé v životě jsem zjistila, že už se nemohu počítat mezi nejmladší. Ale na druhou stranu, mám teď fantastické kamarády. Tichý a klidný život a dobré vzpomínky z minulosti. Nikdy bych neměnila své šedivé vlasy ani nic jiného za ploché břicho. Nebudu se trápit tím, že jsem někdy jedla přiliš mnoho dobrot.
Dovolím si čas od času chovat se tak, jak se mi líbí a tvářit se na svět tak, jak ho cítím. Koho například zajímá, že si čtu dlouho do noci, sedím u počítače, nebo u televize a pak mohu spát dlouho dopoledne? Ano, někdy si zpívám staré písničky z mládí, ano mohu se jít projít, kam se mi zlíbí. Prožívám vlastně období, kdy ještě hodně mohu, ale málo musím.
Štěstím ve stáří je harmonie se sebou samým, štěstím je netrpět bolestí, štěstím ve stáří je, nesbírat věci, ale zážitky. Stáří patří k životu tak, jako k lesu patří staré stromy. Život starého člověka se dá přirovnat ke galerii, kde návštěvník prohlíží vše, co zažil.
Zatímco pro mladého člověka je měřítkem jeho možností jeho vlastní tělo, pro staré lidí je tělo hranicí možností. Čas ve stáří už není tichý a neměnný oceán, ale pádící jezdec. Hodně pravdivé - nemyslíte?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
