Vladimír Burjánek: Vánoční pozdravy

21. prosinec 2014

Dnes je poslední adventní neděle. Předvánoční atmosféra vystupuje na samý vrchol, až do špiček ozdobených stromků velkých obchodů. Jedna z tradic, která se naplno ujala až v posledním dvacetiletí jsou ozdobené venkovní vánoční stromky u domků i osvětlená okna světly. Mám rád adventní večerní jízdu autem, když na vás čeká tolik krásných pestrobarevných nádher svítících do tmy.

S nástupem moderních pojítek, především internetu, se dost ulevilo poštám a už tolik lidí neposílá vánoční pozdravy na pohlednicích, ačkoliv říkají, že se v poslední době přeci jen lidé k tradiční poště s vůní jehličí vracejí. Dělám si už řadu let vánoční pozdrav sám a spojuji ho s novoročním. Myslím na to celý rok při fotografování, abych pořídil pěkný záběr, který se hodí jako pozdrav. K tomu si napíšu pokaždé pár příhodných veršíků a člověk má dobrý pocit, že jeho srdci blízké lidi potěší vlastním přičiněním. Letos přišel nápad na text brzy, už někdy v říjnu, tak jsem verš napsal, počátkem prosince vybral i fotografie a když jsem chtěl pozdrav dokončit, zrada. Zjistil jsem, že jsem si omylem text v počítači vymazal, definitivně. S vědomím, že už se mi to tak pěkně nepovede, jsem napsal text druhý. To je jako s uschovanými dárky, které najdete až týden po vánocích. Ty můžete později použít, ale co jednou zmizí z počítače, je pryč napořád.

Spustit audio