Jaká je léčba pacientů s onemocněním mozku, roztroušenou sklerózou a po úrazech hlavy?

Infekční onemocnění mozku jsou způsobena různými původci. Napadnou nás a na úkor našich vlastních tkání se začínají množit a šířit po celém těle. Vstupní branou bývají často ústa, kůže a sliznice. Méně často se patogen dostane do lebky přímo.

Původci infekce jsou nejčastěji bakterie nebo viry. Výjimkou nejsou ale ani paraziti a houby, k propuknutí onemocnění však většinou dochází, až když je imunitní systém člověka oslaben. K přenosu infekce dochází nejčastěji kontaktem s nakaženými lidmi a zvířaty.

Jedním z nejzávažnějších infekčních onemocnění je meningitida neboli zánět mozkových blan. Objevuje se zde zánětlivý infiltrát, tvořený především neutrofily. Meningitidy jsou velmi vážná onemocnění, která se rychle rozvíjí a pacienta přímo ohrožují na životě. Je proto nutno zahájit terapii antibiotiky co nejdříve, často se nečeká na výsledky mikrobiologických vyšetření. Při komplikovaném průběhu jsou nejčastějšími následky onemocnění slepota, hluchota, epilepsie.

Virová onemocnění nejčastěji napadají parenchym mozku, hovoříme o encefalitidách. Zároveň s encefalitidou mohou být postiženy i mozkové obaly. Například klíšťová encefalitida postihuje mozek i mozkové obaly. Z počátku, po 5-9 dnech od nakažení, se nemoc projevuje jako horečka a bolest hlavy. Postupně intenzita bolesti narůstá, objeví se dezorientace, poruchy s hybností končetin. Typickým příznakem je ztuhnutí svalů na šíji.

Cévní onemocnění mozku jsou skupinou onemocnění v naší zemi velmi rozšířených. Tento vysoký výskyt souvisí především s naším životním stylem (nezdravá strava, málo pohybu, kouření, pití alkoholu). Jedná o skupinu velmi rozdílných jednotek, jejichž společným znakem je, že se jedná o nemoci cév, které postihují mozek.

Speciální neurony, nazývané „mřížkové buňky“, určují posloupnost času a prostoru. A právě ta představuje rámec pro třídění vzpomínek|foto: CC0 Public domain

Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění, při kterém lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu, čímž způsobuje demyelinizaci. Nemoc postihuje zejména mladé dospělé a její výskyt je častější u žen.

Roztroušená skleróza může postihnout jakoukoliv část mozku nebo míchy a tak napodobovat řadu jiných neurologických onemocnění. Nemoc nemá bohužel žádné specifické projevy, které by na diagnózu jednoznačně ukazovaly.

U většiny nemocných probíhá nemoc zpočátku atakovitě, tj. objevují se nečekaně nové neurologické potíže, které mohou po léčbě, ale i spontánně, zcela vymizet. Tyto náhle vzniklé neurologické potíže se označují ataky nebo také relapsy a měly by trvat alespoň 24 hodin. U jednoho pacienta se mohou objevovat různé typy atak, záleží na systému, který je postižen.

Po období atak přichází s odstupem let pomalé a postupné horšení stavu, zkracuje se dosah chůze. Je uváděno, že asi 50% pacientů potřebuje po 15 letech trvání nemoci oporu při chůzi, dobře a včasně nasazená léčba může tento interval významně prodloužit.