Antidepresiva a jejich pro a proti. Nové trendy v léčbě vám přiblíží MUDr. Petr Hrubeš
Antidepresiva působí na patologicky pokleslou depresivní náladu a na další příznaky depresivního syndromu - psychomotorický útlum nebo neklid, strach, fobii, anhedonii (neschopnost prožít radost), nezájem, poruchy spánku a chuti k jídlu. Používají se i mimo oblast psychiatrie. Potlačují především algické syndromy, a to nezávisle na tom, zda jde o nemocného současně s depresí či nikoliv.
Antidepresiva jsou psychiatrické léky, jejichž posláním je zlepšit náladu a další příznaky depresivního syndromu.
Z hlediska mechanismu účinku můžeme antidepresiva rozdělit do čtyřech skupin:
1) Inhibitory vychytávání monoaminů (tedy neurotransmiterů). Neurotransmiter je obecný název, který zahrnuje poměrně různorodou skupinu sloučenin, i tzv. monoaminy, do kterých řadíme mj. výše zmíněný noradrenalin, dopamin a serotonin. Tato antidepresiva tedy inhibují (brzdí) jejich zpětné vychytávání ze synaptických štěrbin, čímž zvyšují jejich koncentraci na synapsi, a tedy i účinek.
2) Inhibitory biodegradace monoaminů (IMAO). Tato skupina se nezaměřuje na brzdění zpětného vychytávání, ale na samotný rozklad neurotransmiterů. Jedná se tedy o další cestu, jak zvýšit jejich množství na synapsích. I když by se zdálo, že pro větší efekt by bylo dobré tyto dvě skupiny antidepresiv zkombinovat, ve skutečnosti by to mělo za následek řadu nežádoucích a někdy i ohrožujících účinků.
3) přímé ovlivnění receptorů - tato antidepresiva nezvyšují primárně koncentraci neurotransmiteru na synapsi, ale sami aktivují receptory na postsynaptické membráně, neurotransmiter tedy v podstatě nahrazují.
4) antidepresiva s jiným způsobem účinku
Co v mozku dělají antidepresiva
V mozku jsou buňky neurony. Veškerá činnost probíhá tak, že jeden neuron dostane signál a předá ho dalšímu, ten dalšímu atd. Takto je řízen třeba pohyb rukou, mrkání, trávení a samozřejmě i naše nálada. Signál jde neuronem a na jeho konci se má předat - jenže tam je mezera. Neurony na sebe nejsou napojené. A tento neuron vypustí do oné mezery tzv. přenašeč signálu (neurotransmiter). Molekuly přenašeče vniknou do toho následujícího neuronu a tím se signál přenáší dál.
Ona mezera (odborně synaptická štěrbina) musí být udržována v pořádku. Nervových přenašečů je mnoho druhů a jejich nerovnováha působí nejrůznější problémy včetně depresí. U deprese jsou nejdůležitější dva přenašeče: serotonin a noradrenalin.
Je-li serotoninu málo, přichází deprese, čili úkolem léků je jeho množství zvýšit. Tyto léky zvyšují množství serotoninu tak, že blokují či zpomalují onen úklid v synaptické štěrbině. Jak je totiž serotoninu málo, k druhému neuronu ho dojde méně, než je potřeba pro jeho aktivaci a zbytek je příliš rychle odstraněn.
Antidepresiva jsou v rozvinutých státech jedním z nejpředepisovanějších léčiv
Existuje celá řada různých typů s různými mechanizmy účinku, jedno však mají společné - různými způsoby mění rovnováhu v neurotransmiterech v centrálním nervovém systému.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.