24 hodin denně, 365 dní v roce. A zvířata s příběhy. To jsou zooparky i minizoo

A je jedno, jak se areály jmenují - jestli to jsou zooparky, bioparky nebo jestli dokonce ani označení nemají. Společná je pro ně možnost být zvířatům nablízku, možná i blíž, než ve zmíněném Dvoře Králové. Třeba kemp Kateřina v Chotěvicích na Trutnovsku je svou malou zoologickou zahradou známý už dlouho a ani tam už nechybí například lev. Hned několik lvů včetně čtyř přibližně měsíc starých lvíčat mají v Bioparku Štít u Chlumce nad Cidlinou.

A zvířata vám i ukážou. Pravda, pohladit si malé lvíčky zatím nemůžete, ale podívat se na ně prakticky z několika centimetrů bez mříží dvakrát denně možné je.

Majitel a provozovatel Bioparku Antonín Hnízdil se svou partou spolupracovníků svým areálem, vybudovaným vlastně na zahradě, doslova žije: „„24 hodin denně 365 dní v roce. Pořád. To nezměříte. A do toho máme malé děti, takže to vše kombinujeme. Onemocnět, nebo jet na dovolenou, to si nemůžeme dovolit."

Pokud se vám zdá, že si Antonín Hnízdil stěžuje, tak to prý ani náhodou. Byla to volba a ne povinnost. A navíc prý volba jasná. Zvířata hrají prim, což pro řadu lidí může být tím největším lákadlem. Další to možná odradí, ale provozovatelům úbytek takových návštěvníků nevadí: „U nás je to především a vždy o zvířatech. Ne o tom, kolik tady máme atrakcí pro děti a stánků. To tady návštěvníci budou hledat marně. Ale největší odměna pro nás je, když potom přijde paní s malými dětmi a řekne, on vůbec nehledal žádný kolotoč. Prostě bez kolotoče, bez počítače, bez cukrové vaty," usmívá se Antonín Hnízdil.

V bioparku Štít se můžete zblízka podívat na lvíčata nebo se pomazlit s čerstvě narozeným kůzletem, případně nakrmit opice, v dalších podobných zařízeních mají lákadla podobná. Za klokany například nemusíte do Austrálie nebo do Prahy, ale stačí třeba do Stěžer na Královéhradecku - tam mají například i zebru nebo americkou pumu.

Hned několik lvů včetně čtyř přibližně měsíc starých lvíčat mají v Bioparku Štít u Chlumce nad Cidlinou|foto:Tomáš Lörincz,Český rozhlas

Do podobných míst míří třeba i skupiny dětí, říká Monika Klofandová: „Škola přímo ze Zdechovic si tady dokonce mezi sebou rozdávala i vysvědčení. Pak následují i letní tábory, které sem mohu přicházet. Takže i ty tady beteme."

V podobných areálech také můžete o zvířatech získat jiný druh informací, než třeba ve Dvoře Králové.

„Tato zvířata mají příběhy, že by se o tom daly psát knížky," uzavírá Antonín Hnízdil a jde nejen tyhle příběhy osobně dál vyprávět dalším návštěvníkům.