2800 let staré pozůstatky osídlení našli archeologové u Hradce Králové, kde se staví dálnice

21. červenec 2015

18 hektarů prozkoumaných pozemků a přes 3 tisíce historických objektů - to je výsledek bezmála roční práce archeologů na místech, kudy povede kolem Hradce Králové dálnice D11. Terénní práce skončily a odborníci teď nálezy třídí, analyzují a skládají do původních tvarů. Nejstarší nálezy jsou z doby před 2800 lety.

"Je to obrovské sídliště z únětické kultury, ze starší doby bronzové, což je unikátní v tom, že se nám to sídliště povedlo odkrýt komplet. Je to mimořádná příležitost sledovat tehdejší sídliště v celistvosti v rámci souvislostí," ukazuje vedoucí archelogog Muzea východních Čech Miroslav Novák regály depozitáře v Gajerových kasárnách zaplněné nálezy.

Druhým nejvýznamějším nálezem je pak mohylník z 8. století.

"Tam je spousta pěkný nálezů, v těch hrobech byly předměty ze železa, byly tam korálky skleněné, byly tam šperky bronzové. Takže ta škála těch nálezů byla bohatá," říká Miroslav Novák.

Čtěte také

Možná ještě důležitější jsou pro archelogy nehmotné nálezy, které ukazují, jak vypadalo osídlení na polích mezi Vlčkovicemi a Plačicemi.

"Početně není ta lokalita tak vydatná, o to vydatnější je z pohledu nemovitých nálezů, tam máme zadokumentové celé půdorysy domů nadzemních", připojuje Miroslav Novák.

Odborníky teď čeká roční práce na třídění a analýze - zjistí například, co naši předci pěstovali a jak žili.

Skládat keramické střepy je složitější než puzzle

Stovky keramických střepů pak čekají v pečlivě popsaných sáčcích, až je Zoja Žváková sestaví do původních tvarů: "Je to mnohem těžší než puzzle, ty jsou luxusní proti tomu, protože puzzle víte, že máte všechny v krabičce, díváte se jenom na jednu stranu, tohle musíte několikrát otáčet a dívat se ještě na vnitřek, jak je to barevný, nebo spálený."

část střepů

Keramika se slepí dohromady, co chybí doplní sádra a vázy a další nádoby třeba jednou skončí v muzejích vitrinách. Část nálezů - třeba základy staveb, hrobů, nebo odpadních jam - ale skončí pod samotnou dálnicí.

"Proto se snažíme aby ta dokumentace byla co nejlepší, používali jsme hodně 3D dokumentaci těch objektů, abychom získali těch informací co nejvíc. Ale ty jámy stavba zasype a objekty vlastně zaniknou," archeolog Miroslav Novák má tak z výzkumů pozemků pro dálnici rozporuplné pocity.

Jeho následovníci budou mít za desítky let k dispozici modernější technologie, díky kterým by se o tisíce let starém osídlení dokázali dozvědět víc.

Spustit audio