Skanzen Villa Nova v Uhřínově a norské fondy

Loni v tomto skanzenu stavěli repliku středověkého domu ze 13. století, vykopaného v lokalitě Bystřec u Vyškova, letos ji dokončí a připraven mají obytný dům ze 13. století z lokality Konůvky ze stejného okresu. Mj. tu letos budou testovat fungování tzv. dýmného provozu za pomoci dýmníku, vymazaného hlínou (moderně bychom řekli digestoře) a malé pícky. Ta první replika je dvouprostorový jednoduchý nadzemní objekt s pilířovou konstrukcí, obytnou jizbou 4 x 3 metry a komorou 2 x 3 metry, dokládající cestu mezi jednoprostorovým a dvouprostorovým domem k tříprostorovému domu. "Po víc než šest let se tu v rámci mezinárodní výměnné studentské služby European Worldcamp Service (EWS) střídají dobrovolníci, mj. z Belgie, Francie, Německa a Turecka, Zakarpatské Ukrajiny a USA. Mj. tu probíhal 10denní česko-francouzsko-polsko-slovenský tábor pro 27 mladých lidí," dodal ředitel skanzenu Bohumír Dragoun, který se jednání také účastnil.
Středisko experimentální archeologie Villa Nova v Uhřínově pod Deštnou začalo pracovat v roce 1992, oficiálně pak 1993 a registrováno bylo 1994, když předtím působilo pod hlavičkou Domu dětí a mládeže Rychnov nad Kněžnou. V tomto skanzenu, v němž na ploše sedmi hektarů je šest větších objektů a řada malých, postupně vznikly roubená i pletená zemnice, kovárna, hrnčířská dílna, keramické pece a pec metalurgická, kovárna, hospodářské přístřešky, stodola, kruhový přístřešek pro zvířata, nové velké oplocení pro ovce a kozy i sad. Zajímavé je, že tu mají pole na rozloze 300 metrů čtverečních, které loni poprvé neryli, ale skoro hodinu orali hákem, taženým koněm; pro všechny to byl velice silný zážitek.
Muzeum archeologického experimentu, fungující od předloňských prázdnin v sousedství skanzenu středověké vesnice Villa Nova, vzniklo postupnou rekonstrukcí bývalé německé školy v Uhřínově pod Deštnou, místní části obce Liberk v Orlických horách. Tu má Villa Nova pronajatou na 30 let od obce za údržbu. Vybudování muzea po stavební stránce přišlo na 400 tisíc korun, sponzorsky se na něm podílel Královéhradecký kraj a na vytvoření expozice také japonská Tadešiho nadace. Ve třech místnostech přízemí muzea na ploše 70 metrů čtverečních, kde byly vybudovány mj. nové rozvody elektřiny, vody a ústřední topení, se návštěvníci názorně seznamují (mohou vyzkoušet) např. s tkaním na primitivním středověkém stavu či s mletím obilí pomocí primitivního mlýnského kamene. To vše zapadá do 4hodinového programu neformálního projektového vyučování Okno do minulosti, vhodného pro žáky 6. a 7. tříd základních škol a do něhož se ročně zapojuje víc než 3000 dětí. V programu si děti vyzkoušejí různé techniky a mj. sledují, jak vypadá vypalování v keramické peci, a dokonce si upečou placky.
Připomeňme mj. úspěšnou rekonstrukci kolomazné pece na výrobu dehtu; šlo o dvouplášťovou kruhovitou stavbu o průměru 2 m a výšce 1,2 m, s vnitřním pláštěm z hliněné mazanice a vnějším z kamení. Tento experiment se uskutečnil ve spolupráci s Okresním muzeem Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou, Památkovým ústavem archeologické péče středních Čech v Praze a Západočeským muzeem v Plzni. Z drobných staveb tu najdeme prostičký kruhový chlívek pro zimní ustájení koz s centrálním sloupem, do kterého se zapírají krokve a latě, postavený na základě paralely etnografických nálezů z Rumunska.
V tomto skanzenu probíhal i mezinárodní experiment v obývání repliky zemnice za účasti 14 mladých nadšenců z 10 zemí, aby ji spolu se členy Villy Novy ve skupinkách po pěti vždy po 30 hodin obývali. Po celou dobu museli udržovat oheň a sledovat, jak dým odchází speciálním otvorem. Jednalo se o rekonstrukci středověké zemnice, roubené stavby ze 13. století, jejíž zbytky byly vykopány v lokalitě Mariánská Louka u Děčína. Ve srovnání s první zemnicí v tomto skanzenu, která má proutěnou konstrukci, je tato stavba roubená a tesaná a má velikost 5 x 4,5 metru, hloubku 1,5 metru, výšku přes 4 metry, vnitřní výšku do stropu přes 3 metry, roubenou klenbu a štípané stěny.

Zdroj: Josef Krám