Horské louky nemají dost živin a musí se přihnojovat. Jenže hospodáři v Krkonoších už téměř vymizeli

Ondřej Eminger, terénní pracovník KRNAP, nakládá poblíž Rýchorské boudy hnůj, který sem byl přivezen: „Ručně nakládáme hnůj a ručně jej také rozmetáme po loukách."

Hnůj je již připraven a bude odvezen pod Rýchorskou boudu

Díky náročnému terénu, prudším stráním a kamenitým loukám, je tady jediná možnost a tou je ruční hnojení.

Čtěte také

„Dá se říct, že asi deset procent louky by mělo být pokryto tím hnojem. Když se to rozhází lopatou, tak je to pěkně vidět, že máte celou plochu zahnojenou," říká Ondřej Eminger.

Dá se říct, že asi deset procent louky by mělo být pokryto hnojem.Ondřej Eminger, terénní pracovník KRNAP

„Louky, jak se dlouho, třeba 60 let nehnojily, tak jsou o živiny ochuzené. A je zapotřebí je přihnojovat, aby se tam zachovaly květnaté druhy, které jinak bez těch živiny vymizí," doplňuje Alena Bartošová, pracovnice KRNAP.

Hnojení luk je součástí projektu Life Corcontica a loni se tak poprvé hnojilo kompostovaným hnojem zhruba 27 hektarů luk.

„Během letošního podzimu budou živiny dodány dalším 13 hektarům takzvaných smilkových trávníků. A spotřebováno bude asi 130 tun hnoje," říká Radek Drahný, tiskový mluvčí KRNAP. Hnojení čeká louky v lokalitách Rýchory, Husí Boudy nebo v Modrém dole.

Rýč, zahrada, zahraničení, záhon|foto: Fotobanka Pixabay

Dodání živin napomůže zvýšení pestrosti lučních druhů rostlin
„Rostlinné druhy, které ke svému růstu potřebují více živin, zmizely a zůstaly pouze druhy nenáročné," dodává Radek Drahný.

Objem živin ve formě kompostovaného hnoje je přibližně pětkrát nižší než obvyklá dávka pro intenzivně využívané travní porosty.

Z hor vymizela přirozená výroba chlévské mrvy a kejdy a hnojení ztratilo význam pro zachování cyklu oběhu živin v rámci hospodářství. Zůstává však velmi významné z hlediska ochrany rostlinných společenstev horských luk.

„Chceme-li vrátit horským loukám jejich květnatost, nevystačíme si pouze se sečí či pastvou. Naprosto nezbytné je dodat loukám dostatek živin k tomu, aby se mohly znovu uplatnit rostliny, které z luk dříve vymizely," doplňuje Radek Drahný.

Projekt Life Corcontica od roku 2012 podporuje vedle péče o krkonošské louky také výskyt vzácného hořečku mnohotvarého českého, který se v současné době vyskytuje jen v Albeřicích, a ryby vranky obecné, jejíž populace v krkonošských tocích stagnuje.

Přírodní hnojení|foto: Fotobanka Pixabay