Jižní terasy v Hradci Králové čeká revitalizace

21. září 2010

Další lokalitou, která brzy dostane novou, přívětivější tvář podle takzvaného Integrovaného plánu rozvoje města, jsou jižní terasy pod Velkým náměstím v Hradci Králové. Zatím zarostlé s pozůstatky bývalých zahrádek a cestiček, oddělené několika zídkami a pro veřejnost nepřístupné. Autorem architektonického návrhu rekonstrukce jižních teras z roku 2003 mezi schodištěm Bono publico a Gočárovým schodištěm je architekt Jiří Krejčík. Ten se tímto prostorem zabýval už v předchozích letech, kdy pracoval na úpravách biskupské knihovny. Poté však došlo k dohodě mezi biskupstvím a městem: biskupství si ponechalo pouze horní část teras, která bezprostředně navazuje na jejich budovy, a zbytek bezplatně převedlo na město.

Tady byl měl v nejbližších letech vzniknout veřejně přístupný prostor, který bude svou intimitou a zelení protiváhou kamennému Velkému náměstí. Lidé budou vstupovat na terasy jak ze dvou průchodů ve věžičkách schodiště Bono publico, tak i z Gočárova schodiště. Průchozí budou terasy i z Nového Adalbertina na náměstí.
Prostor jižních teras bude rozdělen dvěma schodišti a doplněn o řadu prvků drobné architektury. Část pod Krajským vojenským velitelstvím pak má být členitější a komornější s různými průchody, pergolami a květinovými záhony ve stylu zahrad pod Pražským hradem. Nebudou chybět ani malá jezírka a ševelící fontánky.
"Respektovali jsme tvar kamenných konstrukcí hradeb i parkánové zdi, ale ukázalo se, že vše bude nutné do základů rozebrat a znovu z původního materiálu sestavit," říká Jiří Krejčík. Přestárlou zeleň nahradí nová výsadba. Stavbu za zhruba 45 milionů korun bude provádět firma Stavremo, která už má zkušenosti ze severních teras a Kozinky, podle realizační dokumenzdokumentované opevnění města kolem celého náměstí v podstatě od pravěku do pozdního středověku," potvrzuje archeolog Radek Bláha.
"Stavba je naplánována na 27 měsíců s dokončením v říjnu 2011 a uchází se také o dotace z Evropské unie," upřesňuje Jiří Prokšík z investičního odboru magistrátu. Stavremo musí nyní začít vybudováním přístupu na terasy ze dvora internátu zdravotnické školy a zřízením přípojky vody a elektřiny.
Po prvních odkrývkách terénu směrem od schodiště Bono publico přijdou ke slovu archeologové. "Máme zdokumentované opevnění města kolem celého náměstí v podstatě od pravěku do pozdního středověku," potvrzuje archeolog Radek Bláha.
Očekává, že i v těchto místech naleznou pozůstatky rozvalené pravěké hradby ze dřeva a hlíny i opukové zdi z doby slovanské. Z hradby v nejvyšší části teras, která byla 6 - 10 metrů široká, zbylo podzemní těleso a ve spodní části teras jsou patrné i další dvě hradby - parkánová a dolní městská hradba. Ty se postupně staly terasními zdmi. V posledně jmenované byly zazděné i pískovcové zbytky rozbořených chrámů a hradu z předhusitského města. Některé z těchto prvků jsou k vidění v nové expozici Muzea východních Čech.
Archeologové udělají několik vlastních sond, ale v podstatě budou sledovat a dokumentovat zemní práce stavební firmy. "Je s nimi velmi dobrá spolupráce, jak jsme si vyzkoušeli na ostatních částech teras," říká jednatel společnosti Stavremo Petr Jedlinský a dodává: "Nejvíc budeme kopat kvůli zakládání zdí, kde musíme použít železobeton. Někde bylo smetiště, někde zahrádky, a tak předpokládáme, že tam budou i zajímavé nálezy."
Na samotné zdi firma použije všechny zachovalé cihly a navíc si zajistila i dobové cihly z počátku 20. století. Na severních terasách stavbaři našli cihly z dob gotiky až po cihly pevností. Většina ale byla z přelomu 19. a 20. století. Spočítali, že pocházely z asi 19 cihelen.
Nově upravené terasy, na které dopadá jižní slunce, by měly vytvořit příjemné prostředí pro relaxaci a únik před shonem města. V další etapě pak přijde na řadu část teras pod kanovnickými domy mezi pivovarem a schodištěm Bono publico. Ostatní prostory jsou pak už soukromé zahrady a záleží na jejich majitelích.

Spustit audio