Ministerstvo financí chce zákonem přimět obce k tomu, aby se zbytečně nezadlužovaly

6. červenec 2017

Proti tomu by se sotva dalo něco namítat, jenže výpočty s tím související nejsou podle starostů nastaveny šťastně. Posoudit, jestli je obec zodpovědná nebo ne, prý totiž nová norma vůbec nedokáže. Od února platí zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který mimo jiné stanovuje obcím přijatelnou míru zadlužení. Ta může být maximálně 60 procent průměru příjmů za poslední čtyři roky. Jak moc velký to je nebo naopak není pro samotné obce problém?

Zjednodušeně řečeno - obce mohou dlužit maximálně 60 procent částky, kterou mají v položce průměru příjmů za poslední čtyři roky. Jenže už při počítání příjmů vzniká první pochybnost. Metodika ministerstva totiž podle výkladu měst i podle vyjádření kraje počítá se všemi příjmy včetně dotací, říká starosta Vrchlabí Jan Sobotka ze Sdružení nezávislých kandidátů ZVON: „Tam se prostě sčítají veškeré příjmy. To znamená, že náš příklad je třeba ten, že jsme budovali průmyslovou zónu a měli jsme vysoké dotační příjmy, tak nám to vychází. U těch malých obcí, třeba nedostanou pět let žádnou dotaci a jsou na tom biti."

Čtěte také

Jinými slovy - pokud třeba malá obec dostane dotaci půl miliardy na vybudování průmyslové zóny, je najednou v ministerských počtech v situaci, že si může dovolit úvěr v řádech stovek miliónů - a přitom to nic nevypovídá o její schopnosti hospodařit nebo splácet.

Finance (ilustrační foto)

S Janem Sobotkou souhlasí například i Pavel Šubr, starosta Lázní Bělohradu, zvolený za Starosty a nezávislé. Město je v ministerských tabulkách v uvozovkách čisté a je hluboko pod šedesátiprocentní hranicí, přesto i Pavel Šubr vidí rezervy v metodice, tentokrát při posuzování schopnosti splácet: „My máme úvěr 20 milionů na kanalizaci. Ale z velké části jej za nás splácí vodohospodářská obchodní společnost. Takže my na to ty peníze máme, ale na to nikdo nepřihlíží. Prostě je striktně dané, že ten úvěr máme a jestli si budeme brát další, tak už musíme dodržet ten limit těch 60 procent."

Statistiky v kraji s přehledem vedou Chudeřice

Malá obec na Královéhradecku dluží 167 procent průměru příjmů za poslední čtyři roky, přitom podle starosty Miloše Veselého ze sdružení Hasičů bez problémů dodržuje veškeré dohody s bankou a splácí včas, roční splátky má bezmála tři čtvrtě miliónu korun. Navíc peníze Chudeřice jak se říká „neprojedly", zlobí se Miloš Veselý: „My jsme pořád ve fázi, kdy budujeme infrastrukturu. Budujeme kanalizaci a chodníky. Ty investice představují samozřejmě pokud čerpáme dotace, nějakou spoluúčast obce. Takže, kdy jindy by se měla obec zadlužit, než když může čerpat ty evropské prostředky, může investovat, může zateplovat budovy, může dělat další věci."

A co vlastně obcím hrozí?

Pokud by dlužily částku vyšší než činí 60 procent průměru příjmů a nedokázaly dluh snižovat o stanovenou sumu, ministerstvo by rozhodlo o zadržení daňových příjmů pro obce a peníze za ně de facto na účet bank poslalo samo, třeba i výrazně víc, než byla plánovaná splátka, se kterou by počítal rozpočet obce. Tenhle mechanismus by ale měl fungovat nejdřív od příštího ledna.

autor: lcz
Spustit audio