Nadšenci renovují Hurvínky. Staré vagóny kterými mohl jet i Anděl na dovolenou!

S Jiřím Mužíkem stojíme v motorovém vagónu šedesát let starém a máme před sebou ovládací pult u kterého může sedět strojvůdce.

"Kuriózní ovšem je, že se u toho motorového vozu vše ovládá rukama. Mechanický přenos výkonu, tedy jako u auta, spojka a plyn, brzda je také na ruku. Tedy je trošku problém se to naučit řídit", říká Jiří Mužík a při pohledu na tři ovládací páky pokračuje: "Jednou pákou se předvolí rychlost, druhou pákou se přidává plyn a řadí se za pomoci spojky".

Vůz je v provozuschopném stavu, ale teď na jaře se na něm bude ještě dál pracovat. Musí se vyměnit tapety, které teplem od motoru vzaly trochu za své. Mechanické okno, které nešlo spouštět je už spravené. A renovují se také lavice.

Zatím to tedy ve vagóně vypadá jako na stavbě

Strop je odkrytý a vidět je stará izolace. Ta se bude ještě měnit. Přijde tam normální čedičová vata. Stará izolace prostě musí dolů.

Nadšenci z Jaroměře renovují Hurvínky. Tedy 60 let staré železniční vagóny.

Nadšenci z Jaroměře renovují Hurvínky. Tedy 60 let staré železniční vagóny.

"Pak tu máme německé šrouby. Ty normálně nekoupíte. Dáváme tam původní šrouby s drážkou, nikoliv ty nové na křížový šroubovák. Prostě se snažíme zachovat veškerou originalitu. Šrouby přijedou z Německa pozinkované a tady se musí poniklovat. No, trvá to dlouho, ale když tu práci děláme, tak ji chceme udělat pořádně. Chceme aby to po nás ještě nějakou dobu vydrželo, tak aby nás potomci nepomluvili", usmívá se Jiřík Mužík.

Nadšenci z Jaroměře renovují Hurvínky. Tedy 60 let staré železniční vagóny.|foto: Václav Plecháček

Jak je tento vagón starý? Co pamatuje?

"Je to stejné jako u toho motorového vozu, jsou to 50. léta. Motorák je z roku 1955 a ten vůz bude něco plus mínut. Ono to jezdilo spolu. I vzhledově to vypadá stejně. Nadělalo to na těch lokálkách ohromnou práci a myslím si, že by se to mělo zachovat", říká Jiří Mužík.

Kolik lidí se při práci na takovém Hurvínkovi vystřídá?

"Momentálně jsme tu tři a když se nás sejde pět, tak je to docela úspěch. On se do toho nikdo moc nehrne. Jsou pohodlnější věci, než trávit svůj volný čas drbáním starého vagónu. Ale pořád jsou naštěstí nadšenci, které to baví", dodává Jiří Mužík a opět se noří do práce.