Zprávy2. února  2017 v 11:07  

Světový den mokřadů slaví i v Krkonoších. Jsou tam k vidění dva typy rašelinišť

Pančavské rašeliniště - Foto: Kamila Antošová

Pančavské rašeliništěFoto: Kamila Antošová

Rozsáhlé komplexy subalpínských mokřadů náležejí mezi nejpozoruhodnější biotopy Krkonoš. Největší rašeliništní komplexy náhorní planiny východních a západních Krkonoš - Úpské rašeliniště a Pančavská louka - byly v roce 1993 zařazeny mezi nejvýznamnější mokřady světa v rámci tzv. Ramsarské úmluvy. Právě z iniciativy Ramsarské úmluvy se slaví 2. únor jako Světový den mokřadů.

Rašeliniště na hřebenech Krkonoš jsou součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima. Roční průměrné teploty se pohybují kolem 0 °C, roční úhrn srážek dosahuje zhruba 1 500 mm a souvislá sněhová pokrývka zde leží od začátku listopadu do konce dubna. 

Takové klimatické podmínky jsou srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska
To vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů. 

Čtěte také: Horské louky nemají dost živin a musí se přihnojovat. Hospodáři v Krkonoších ale mizí

Největšími poklady krkonošských rašelinišť jsou například drobný keříček ostružiník moruška, malinký ptáček slavík modráček tundrový, suchopýry pochvatý a úzkolistý, šídlo horské známé jako létající drahokam nebo vyslanec severské tundry, bylina všivec sudetský. 

V Krkonoších jsou k vidění dva typy rašelinišť
Úpskému nebo Pančavskému rašeliništi se říká vrchoviště. Lesní rašeliniště najdete na Černé hoře. Kromě jezírek s vodou jsou v rašeliništi taky kopečky - bulty, tvořené hustě narostlými rašeliníky. 

Krásné porosty několika druhů rašeliníku - Foto: Fotobanka Pixabay

Charakteristickou rostlinou rašelinišť jsou rašeliníky
V Krkonoších jich roste kolem 20 druhů. Bez rašeliníků by nebylo rašeliniště, ale tahle rostlinka je zajímavá ještě z několika dalších důvodů. 

Zatímco většina rostlin během svého života doroste do nějaké velikosti a pak ukončí svůj růst, rašeliník pořád přirůstá. Rašeliniště ale nevyroste až do nebe. Rašeliník totiž ze spodu zase uhnívá a vytváří tak mazlavou rašelinu. 

Kromě živin z hornin, na nichž rašeliniště vzniklo, a ze vzduchu, které sem vítr nafouká, přijímají rašeliníky potravu právě ze svých rozkládajících se těl. Druhou zvláštností je schopnost rašeliníků zadržovat vodu. Dokážou pojmout až dvacetinásobek svého objemu. 

Právě proto je v rašeliništích pořád vlhko a trvalo by opravdu dlouho, než by rašeliniště vyschlo. 

Největším ohrožením pro tyto cenné lokality představují sami návštěvníci Krkonoš, resp. návštěvníci nerespektují pravidlo pohybu pouze po turistických cestách v I. zóna KRNAP. 

Autor:  Radek Drahný
Pořad: Zprávy  |  Stanice: Hradec Králové
Čas vysílání: každou celou hodinu  |  Délka pořadu: 4 minuty  
 

Nové články v rubrice

Královehradecký kraj
  Od 28.3.2017 22:40 do 31.3.2017 05:40; na silnici 15 u obce Trnovany okres Litoměřice; Pozor! Nadměrný náklad; očekávejte zdržení; Přeprava tlakové nádoby. Parametry NN: d = 60 m; š = 5,4 m; 6,4 m; hmotnost ...
  D11, mezi km 80.5 a 68, ve směru Praha, pomalu jedoucí vozidlo údržby, pravý jízdní pruh uzavřen, neprůjezdná zpevněná krajnice (odstavný pruh), práce údržby, Od 30.03.2017 07:30 Do 30.03.2017 14:00, ...
  D11, mezi km 65 a 76, ve směru Hradec Králové, pomalu jedoucí vozidlo údržby, neprůjezdná zpevněná krajnice (odstavný pruh), práce údržby, Od 30.03.2017 07:30 Do 30.03.2017 14:00, pohyblivé omezení, údržba ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace