Zprávy2. února  2017 v 11:07  

Světový den mokřadů slaví i v Krkonoších. Jsou tam k vidění dva typy rašelinišť

Pančavské rašeliniště - Foto: Kamila Antošová

Pančavské rašeliništěFoto: Kamila Antošová

Rozsáhlé komplexy subalpínských mokřadů náležejí mezi nejpozoruhodnější biotopy Krkonoš. Největší rašeliništní komplexy náhorní planiny východních a západních Krkonoš - Úpské rašeliniště a Pančavská louka - byly v roce 1993 zařazeny mezi nejvýznamnější mokřady světa v rámci tzv. Ramsarské úmluvy. Právě z iniciativy Ramsarské úmluvy se slaví 2. únor jako Světový den mokřadů.

Rašeliniště na hřebenech Krkonoš jsou součástí krkonošské arkto-alpínské tundry a výrazně je ovlivňuje chladné klima. Roční průměrné teploty se pohybují kolem 0 °C, roční úhrn srážek dosahuje zhruba 1 500 mm a souvislá sněhová pokrývka zde leží od začátku listopadu do konce dubna. 

Takové klimatické podmínky jsou srovnatelné s horskými oblastmi Norska a Švédska
To vysvětluje, proč se v těchto polohách Krkonoš vyskytuje tolik severských a vysokohorských druhů. 

Čtěte také: Horské louky nemají dost živin a musí se přihnojovat. Hospodáři v Krkonoších ale mizí

Největšími poklady krkonošských rašelinišť jsou například drobný keříček ostružiník moruška, malinký ptáček slavík modráček tundrový, suchopýry pochvatý a úzkolistý, šídlo horské známé jako létající drahokam nebo vyslanec severské tundry, bylina všivec sudetský. 

V Krkonoších jsou k vidění dva typy rašelinišť
Úpskému nebo Pančavskému rašeliništi se říká vrchoviště. Lesní rašeliniště najdete na Černé hoře. Kromě jezírek s vodou jsou v rašeliništi taky kopečky - bulty, tvořené hustě narostlými rašeliníky. 

Krásné porosty několika druhů rašeliníku - Foto: Fotobanka Pixabay

Charakteristickou rostlinou rašelinišť jsou rašeliníky
V Krkonoších jich roste kolem 20 druhů. Bez rašeliníků by nebylo rašeliniště, ale tahle rostlinka je zajímavá ještě z několika dalších důvodů. 

Zatímco většina rostlin během svého života doroste do nějaké velikosti a pak ukončí svůj růst, rašeliník pořád přirůstá. Rašeliniště ale nevyroste až do nebe. Rašeliník totiž ze spodu zase uhnívá a vytváří tak mazlavou rašelinu. 

Kromě živin z hornin, na nichž rašeliniště vzniklo, a ze vzduchu, které sem vítr nafouká, přijímají rašeliníky potravu právě ze svých rozkládajících se těl. Druhou zvláštností je schopnost rašeliníků zadržovat vodu. Dokážou pojmout až dvacetinásobek svého objemu. 

Právě proto je v rašeliništích pořád vlhko a trvalo by opravdu dlouho, než by rašeliniště vyschlo. 

Největším ohrožením pro tyto cenné lokality představují sami návštěvníci Krkonoš, resp. návštěvníci nerespektují pravidlo pohybu pouze po turistických cestách v I. zóna KRNAP. 

Autor:  Radek Drahný
Pořad: Zprávy  |  Stanice: Hradec Králové
Čas vysílání: každou celou hodinu  |  Délka pořadu: 4 minuty  
 

Nové články v rubrice

Královehradecký kraj
  místní komunikace, část obce Votuz - silnice III/32519, část obce Chloumek, Boháňka, okr. Jičín, uzavřeno, oprava povrchu vozovky, Od 25.09.2017 00:00 Do 08.10.2017 23:59, Uzavírka na silnici III/32519 ...
  silnice III/28512 (ulice Brdce), v katastru obce Jaroměř, okr. Náchod, uzavřeno, oprava povrchu vozovky, Od 11.09.2017 00:00 Do 22.09.2017 23:59, část silnice III/285 12 v Jaroměři - Brdce - v úseku od ...
  ulice Vrchovinská, Nová Paka, okr. Jičín, uzavřeno, práce na inženýrských sítích, Od 19.09.2017 00:00 Do 30.11.2017 23:59, úplná uzavírka místní komunikace ulice Vrchovinská v Nové Pace, Vydal: Městský ...

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace