Znáte hada, který se jmenuje hodnýš? Je to hroznýš madagaskarský, který je ale »hodný«

15. září 2016

Že neznáte hada hodnýše? To se ani nedivíme, žádný toho jména totiž neexistuje. Tak si jen zoolog Martin Smrček "soukromě" pojmenoval svého chráněnce hroznýše madagaskarského. Tento necelé dva metry dlouhý had, který žije výhradně na Madagaskaru, sdílí v královédvorské ZOO jednu nádrž s krajtami.

A protože mají všichni hadi zaručený kvalitní přísun potravy, žijí tam v naprosté pohodě. Proto hroznýš dostal jméno "hodnýš".

Když se ovšem dostanete do těsné blízkosti hada - škrtiče, napadnou vás všelijaké myšlenky...

Vyzkoušela si to na vlastní kůži i reportérka Dana Voňková.

Hroznýš madagaskarský se podobá hroznýši královskému jak vzhledem, tak barvou. Nádherné sedlovité vzory na kůži tvoří skrvny v několika odstínech hnědé.

Mláďata se však rodí na svět (samice má v jednom vrhu až 15 mláďat) oranžová, narůžovělá nebo cihlově červená. V dospělosti však tyto barvy přejdou do hnědé.

Neexistují dva jedinci hroznýše madagaskarského, jejichž kresba by byla identická
Tělo tohoto hroznýše je robustní. Je to silný škrtič, který loví tak, že číhá v záloze na kořist a když nějaká kolem projde, v rychlosti po ní udělá výpad. Než se kořist naděje, je držena v tlamě plné dozadu zahnutých zubů, had kolem ní obtočí pár smyček a začne utahovat. Poté, co je uškrcena, najde její hlavu a od hlavy po zadní končetiny svou kořist spolkne.

Čtěte také

Tento nádherný had se zrnitými šupinami je bohužel čímdál vzácnější. Oficiálně sice není považován za ohrožený druh, ale vzhledem k ničení jeho přirozeného prostředí na Madagaskaru a Reunionu pochopitelně klesají jeho počty.

Samec hroznýše madagaskarského v ZOO Dvůr Králové nad Labem

Hroznýš madagaskarský, stejně jako další unikátní hadi tohoto ostrova, a dále i lemuři, chameleoni a další zvířata, jsou tak ve velkém ohrožení.

Naštěstí v současnosti probíhá chovný program, jehož cílem je znovuobnovit počty hroznýšů madagaskarských. V blízké budoucnosti by jedinci ze zajetí mohli být reintrodukování do své původní domoviny.

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak pije had?
Rozhodně se nenapije z misky, říká zkušený zoolog Pavel Moucha: „Hadi pijí tak, že olizují kapky vody z vegetace, tedy z listů stromů. Prostě to terárium vyžaduje vlhké klima."

V zoologických zahradách spoléhají plazi, ale třeba i chameleóni, v těchto situacích na pomoc ošetřovatelů.

Ti jim terárium s rostlinami několikrát v týdnu rosí vodou.

autoři: DV , Pavel Moucha , Martin Smrček
Spustit audio