Hrady a zámky

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Starý Hernštejn

Jana Jordáková, Jiří Růžička  
Starý Hernštejn - Autor: kolektiv autorů
Starý Hernštejn
Autor:    kolektiv autorů  

Torzo hradu na strmé skále, 9 km od Poběžovic. Hrad byl založen při česko - německé hranici v druhé polovině 13. století. Prvním známým majitelem Starého Herštejna se stal Protiva z Herštejna. 

V první polovině 14. století jej do svého držení získal Jan Lucemburský, od kterého hrad v roce 1331 koupil biskup Jan IV. z Dražic. Za Jana z Jenštejna došlo k významným úpravám, pravděpodobně k opravě věže a hradeb.

Roku 1421 hrad dobyli a následně vypálili domažličtí husité. Patnácté století znamenalo pro hrad časté střídání majitelů. Na začátku století následujícího se zde usídlil Zdeněk Dobrohost z Ronšperka, známý loupežník. Spolu s bratry, pocházejícími z Gutštejna, se obohacoval drancováním na zdejších královských cestách.

Kraj se zbavil obávaného škůdce již roku 1510, kdy zasáhl Zdeněk Lev z Rožmitálu, který z rozkazu krále hrad po dobytí rozbořil. Od těch dob je Starý Herštejn v rozvalinách.

Starý Hernštejn 

Dnes již jen torzo několika zdí připomíná pevný hrad s vysokou věží, zahalený tajemstvím nejen o svém vzniku.

Před mnoha a mnoha věky žil na hradě rytíř milující zvěř, les a hony. Již od jara se vždy těšil na dobu lovů. Každý den osedlal koně, dlouho se projížděl po lesích a naslouchal blaženému tichu, které rušil jen zpěv ptáků.

Již mnoho let pobýval rytíř na Starém Herštejně, když si povšiml nádherného jelena, popásajícího se pod hradem. Tráva tam rostla voňavá a jelen každičkého rána přicházel.

Hradní pán miloval pohled na vznešené zvíře, každý den jej pozoroval. Hnědá srst se leskla v jasu ranního slunce a rozložité parohy mu zdobily hlavu. Jelena šestnácteráka viděl ve svém životě jen jednou, ještě jako malý chlapec.

Horké léto rychle uběhlo a blížil se podzim.

V hradním pánovi se jako každoročně rozproudila lovecká krev. Přišlo mu na mysl, že takové parohy, které nosí na hlavě jelen, nikdo nemá.

Usmyslel si tedy tenkrát, že je musí získat. Budou chloubou jeho sbírky a každý jimi bude okouzlen.

Skupina mužů šlechtického rodu se sjela toho roku na Herštejně a jednoho slunného dne se všichni vypravili do lesa. Cesta pokrytá spadaným listím je vedla za úlovky.

Pojednou se hradní pán od skupiny odloučil a cválal k místu, kde se jelen pokojně pásl. První šíp, který vyletěl z pánovy kuše, nádherné zvíře zasáhl a hradní pán se stal králem lovu. Jelení parohy dlouho zdobily hradní zeď a jelen se stal dokonce erbovním symbolem pánů z Herštejna. Hradu se začalo říkat Jelení skála.

Avšak zanedlouho se rytíři zželelo nádherného zvířete. Každý den se smutně díval z okna, ale jelena nespatřil. Až jednoho dne ho přece jen uviděl, snad to byl jeho duch, snad se vše pánovi jen zdálo.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Hrady a zámky
v rubrice: Domažlice

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2018 Český rozhlas