Hrady a zámky

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Klenová

Jana Jordáková, Jiří Růžička  
Klenová - Autor: kolektiv autorů
Klenová
Autor:    kolektiv autorů  

Torzo středověkého hradu, jehož část byla přestavěna na zámek, se tyčí na vysokém kopci nedaleko Janovic nad Úhlavou. Hrad byl založen ke konci druhé poloviny 13. století. Vlastnili jej páni z Klenové a z Janovic až do počátku 16. století. 

Poté se zde jako majitelé vystřídali Vilém Švihovský z Rýzmburka, Lev z Rožmitálu a konečně roku 1553 jej získal Jiří Harant z Polžic. V této době proběhla přestavba v renesančním stylu.

Další rozsáhlejší úpravy přinesly v 17. století novou zámeckou budovu. To znamenalo i počátek pustnutí starého vnitřního hradu. V době pobělohorské se zde velmi často střídali majitelé. Již roku 1737 je Klenová uváděna jako zřícenina.

Klenová 

Na zámku žila před dávnými časy krutá paní, o které se říkalo, že je ve spojení s ďáblem. Alespoň tak se to mezi lidmi povídalo. Paní prý byla krutá ke všem lidem. Služky říkaly, že se často z hraběnčiny komnaty ozývá pekelný smích. Stávalo se tak vždy, když paní někoho ztrestala. Mnohokrát byl člověk úplně nevinný, ale paní se jen nějak nezavděčil a již byl potrestán za neposlušnost.

Jednoho dne paní naslouchala učení mnichů. To se jí však příliš nelíbilo, a proto si nechala zavolat několik mnichů k sobě. Muži v kápích se snažili své myšlenky obhájit, ale marně. Paní se na ně rozhněvala a nechala je umučit k smrti.

Od těch dob se prý na zámku ozývá nářek a pláč. Jsou to prý duchové nevinných mnichů nespravedlivě odsouzených krutou paní. Každou noc bloudí kolem zámku a naříkají nad svým osudem.

Čas každého člověka se jednoho dne naplní, a tak paní po mnoha letech kruté vlády ulehla na smrtelné lože. Velice, převelice trpěla, než se přiblížila její smrt.

V těchto těžkých chvílích u ní seděla jedna ze služek. Té také paní svěřila své celoživotní tajemství. Vypověděla jí, jak se spolčila s ďáblem i jak pod jeho vlivem krutě a nemilosrdně zacházela s lidmi.

Na důkaz svého tvrzení dupla bosou nohou o zem. Náhle vyšlehly z prkenné podlahy plameny, ve kterých se objevila satanova tvář.

Do dnešních dob zůstala na smrt této paní památka. V podlaze vypálená stopa hraběnčiny nohy.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Hrady a zámky
v rubrice: Klatovy

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2014 Český rozhlas