Hrady a zámky

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Rabí

Jana Jordáková, Jiří Růžička  
Rabí - Autor: kolektiv autorů
Rabí
Autor:    kolektiv autorů  

Mohutné hradní torzo, jedno z největších u nás, ležící na nevýrazném kopci nad řekou Otavou ve stejnojmenné vsi, nedaleko od Horažďovic. Hrad Rabí je zapsán na seznamu národních kulturních památek. 

Hrad založili pravděpodobně páni z blízkých Budětic na počátku 14. století. Není to však jednoznačně prokázáno a spíše se vychází z faktu, že Velhartičtí, mezi něž páni z Budětic patřili, vlastnili v tu dobu v okolí několik rozlehlých statků.

Písemné zprávy se zmiňují o Rabí až k roku 1380, kdy je zde jako majitel uváděn Půta Švihovský z Rýzmberka. V tu dobu ale již hrad stál asi půl století.

Počátkem 15. století došlo k rozšíření hradu a zdokonalení jeho opevnění, což bylo vyvoláno napjatou situací v zemi. Tehdejší majitel Půta Břeněk Švihovský stál totiž v opozici proti králi Václavu IV. a měl již špatné zkušenosti ze svého západočeského sídla, hradu Skály, který byl z králova rozkazu roku 1402 dobyt a následně rozbořen.

V průběhu let 1420 až 1421 byl hrad dvakrát zdárně obléhán vojskem husitů. První útok byl úspěšný, neboť hradní posádka se zalekla a vzdala se skoro bez boje, při druhém obléhání byli husité též úspěšní, ale jejich slavný vůdce zde nešťastnou náhodou přišel o své druhé oko a zcela oslepl.

Pobořený hrad byl rychle opraven a ke konci 15. století opět rozšířen, tentokrát pod vedením Benedikta Rejta, který se podílel i na přestavbě Pražského hradu. V tu dobu Rabí držel mladý Půta Švihovský, doživotní nejvyšší sudí zemský. Jeho moc a hmotné statky z něj udělali jednoho z nejvýznamnějších pánů své doby. Není se proto co divit, že kromě jistě nákladné přestavby hradu se zviditelňovalo i podhradí, v posledním roce 15. století povýšené na město.

Avšak ani rýzmberská pokladnice nebyla bezedná, a tak v roce 1549 museli páni z Rýzmberka vzhledem ke špatné finanční situaci, zaviněné především velkými investicemi do oprav svých sídel, Rabí prodat.

Poté se zde vystřídalo ještě několik majitelů, ale Rabí bylo využíváno převážně jen jako sídlo úředníků. Později začal hrad chátrat a jeho stav jen zhoršila třicetiletá válka. V této době byl hrad pobořen. Další vlastníci neměli dostatek finančních prostředků na opravy, a tak Rabí muselo počkat až do našich časů.

Naštěstí se zchátralý hrad oprav dočkal a my jej můžeme i dnes obdivovat v plné mohutnosti, jež nemá v naší zemi obdoby.

Rabí 

Hrad Rabí čnící nad řekou Otavou se pyšní hned několika pověstmi o svém zakladateli Půtovi Švihovském z Rýzmberka. Říká se, že Půta byl podivínský a krutý muž.

Za těch dávných časů, kdy Půta na Rabí sídlil, kvetla v zemích českých alchymie. Pověst praví, že na hradě se pokoušel jeden z alchymistů vytvořit Kámen mudrců.

Půta mu nejdříve nedůvěřoval, ale muž mu napovídal, že odhalil tajemství přírody, a hradní pán mu uvěřil. Však brzy se ukázalo, že alchymista je podvodník a pokoušel se o útěk z hradu. Pán Půta jej dal uvrhnout do vězení a později ho vyhnal z Rabí.

Mnoho podobných příběhů by se nechalo o Půtově životě vypravovat. Ale navraťme se k pánově ženě a rodině. Pán Půta se choval ke své ženě velice krutě. Hradní paní měla tři komorné, které neměly pána hradu ani jeho povahou navlas stejné bratry příliš v lásce.

Půta se jednoho dne procházel kolem hradu a tu spatřil komorné se svou chotí, jak sedí ve stínu stromů a povídají si. Pán byl tuze nedůvěřivý, nevěřil ani své ženě. Potichoučku se skryl za křovím blízko stromů a poslouchal, o čem se ženy baví. Avšak to, co slyšel, jej velice, převelice rozhněvalo. Komorné vypravovaly o nejrůznějších nekalých skutcích jejího manžela i jeho bratrů a radily paní, aby opustila hrad, že si nezaslouží takový život.

Pán byl tak rozčilen, že všechny tři komorné poručil zaživa zazdít, aby mu již nemohly škodit. Po mnoho dalších let žil nečestným životem a nastřádal velké bohatství, které ukryl do tajných chodeb pod hradem.

Vypráví se, že jednoho dne se na hradního pána peklo rozzlobilo a Půtu odnesl čert. Zbyla po něm jen díra ve stropě, kterou vyletěl. Od těch dob se prý zjevuje přízrak rytíře Půty v podzemních chodbách a hlídá poklad. A na hradě, tam se objevují přízraky ďáblů, sedících na hřbetě divokých kozlů, kohoutů i prasat.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Hrady a zámky
v rubrice: Klatovy

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2014 Český rozhlas