Hrady a zámky

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Libochovice

Jana Jordáková, Jiří Růžička  
Libochovice - Autor: kolektiv autorů
Libochovice
Autor:    kolektiv autorů  

Libochovický zámek patří mezi nejkrásnější šlechtická sídla z konce 17. století. Původní gotická tvrz Zajíců z Hazmburka stávala v místech dnešního zámku. Ta byla roku 1424 za husitských válek vypálena a roku 1560 přestavěna Janem z Lobkovic na renesanční zámek. Později přistavěná kaple dostala pozdně gotickou podobu. 

Od počátku 17. století vlastnili zámek Šternberkové, v jejichž držení vyhořel spolu s městem. Za Gundakara z Ditrichštejna byl zámek pod vedením architekta Antonia della Porta v letech 1683-90 přestavěn do dnešní barokní podoby. Hospodářské budovy, konírny apod. byly dostavěny až v roce 1697.

Do dnešní doby neprobíhaly žádné úpravy, které by změnily původní podobu, pouze došlo k úpravě kaple. Od roku 1945 jsou Libochovice majetkem státu.

Libochovice 

Barokní libochovický zámek se pyšní již po dlouhá staletí na řece Ohři a je obklopen nádherným parkem. Zámek se dodnes chlubí kouzelným zrcadlem, které navrací mládí. Říká se, že žena, která se do velikého zrcadla podívá, zůstane navždy mladá. Kouzlo však má moc jen do té doby, než se žena podívá do jiného zrcadla.

Za dávných časů žila na zámku krásná hraběnka. Již po několik týdnů pobývala na zámku sama, protože její muž musel odjet na dalekou cestu. Byl právě máj, všechno rozkvetlo a v zámeckém parku příjemně voněly květiny. Paní se tam proto každé odpoledne procházela, aby si ukrátila čekání na svého drahého muže.

Jednoho dne zaslechla v parku klapot koňských kopyt a řinčení kol kočáru. V naději, že se již hrabě vrátil, běžela na nádvoří a opravdu spatřila svého muže. Velice se tenkrát radovala, a když jí hrabě ukázal dárek, který přivezl, byla nadšená.

Vzhlížela se ve velkém nablýskaném zrcadle, oděna v překrásných modrých šatech. Hrabě si ji zavolal k sobě a prozradil jí tajemství zrcadla. "Od této doby zůstanete navždy mladá, má drahá paní, stačí, když se již nikdy nepodíváte do jiného zrcadla. Kouzlo by poté pominulo."

Hraběnka přislíbila, že se od tohoto okamžiku již nikdy nepodívá do zrcadla, a po několik let se jí to vskutku dařilo. Všichni byli udiveni nestárnoucí hraběnčinou krásnou tváří. Nikdo neměl ani tušení, jaké kouzlo skrývá zrcadlo, pověšené v jedné z komnat.

Však jednoho dne přišel na zámek muž v prostém šatě a nabízel paní nejrůznější vzácné šperky a ozdoby. Pojednou podal hraběnce zlatý kartáč, který prý rozčeše vlasy tak jemně, že ani jediný vlásek z hlavy nevytrhne.

Hraběnka byla nadšena takovou vzácností a kartáč si chtěla prohlédnout. Však když jej otočila, spatřila svou tvář v maličkém zrcátku a kartáč rychle odhodila, až se sklo rozbilo.

Tak pominulo kouzlo tajemného zrcadla a paní hraběnka ztratila své věčné mládí a krásu...


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Hrady a zámky
v rubrice: Litoměřice

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2017 Český rozhlas