Hrady a zámky

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Kumburk

Dnes již teskné torzo hradu Kumburka ční na vysokém vrchu nedaleko zříceniny hradu Bradlec. Už v dobách rytířských měly tyto hrady často osud spojený jako bratři. V oněch dávných dobách byl Bradlec spojený s Kumburkem kamenným mostem. I stalo se za těch dávných časů, že se na Kumburku narodila dvě děvčátka a na Bradleci chlapeček krve rytířské. 

Léta plynula jako voda v řece, z malých děvčatech vyrostly krásné mladé panny. Byly tak rozdílné, že by člověk nevěřil, že jsou sestrami. Kateřina byla hodná, milá a dobrosrdečná a Meluzína naproti tomu bezcitná a chamtivá.

A z malého chlapce se stal udatný rytíř. Kateřina často navštěvovala Bradlec a s láskou pohlížela na mladého Vavřince. Ani jeden z rodičů nenamítal nic proti jejich sňatku, a tak se brzy chystala svatba.

Všichni se veselili, jen Meluzína chtěla svatbu překazit. Zašla tedy jedné noci za čarodějnicí. Ta jí dala zvláštní odvar, který měl štěstí Kateřině překazit. Meluzína ještě té noci zadělala těsto na svatební koláč a lektvar do něj přidala.

Nastal svatební den, Kateřina i Vavřinec zářili štěstím, ale jen do té doby, než rozkrojili svatební koláč. Z koláče vyšlehly rudé plameny, celý hrad zahalil šedý dým, a když se rozplynul, nebylo po Kateřině ani památky.

Uběhly dny, týdny, měsíce, ba i roky, a Kateřinu nikdo nenašel. Jen na podzim se ozývalo ve věži tiché sténání a pláč. Meluzína se stala na Kumburku paní a přiměla Vavřince, aby se s ní oženil. Znovu se tedy chystala na hradě svatba.

Však v podvečer před svatebním dnem přišel za Vavřincem podivný človíček se zprávou od čarodějnice. Vavřinec se hned vydal za zlou ženou. Již z dáli viděl mihotavé světlo, vycházející z jeskyně. Vešel dovnitř a spatřil čarodějnici na smrtelném loži.

Oči zakalené krví sotva otevřela a sípavým hlasem řekla: "Vezmi si tohle jablko, a jestli chceš být v životě opravdu šťastný, musí nevěsta polknout alespoň jedno sousto." Vavřinec vzal rudé jablko a odjel na hrad.

Druhého dne se konala slavná svatba, mnoho hostů se sjelo z celého kraje. Vavřinec předstoupil před Meluzínu s jablkem a se slovy o rodinném zvyku, jablko Meluzíně podal. Ta se do něj zakousla a v tom okamžení se ozval hrom, zablesklo se a místo Meluzíny tu stála Kateřina. Svatba tenkrát trvala celý týden a na zlou Meluzínu brzy všichni zapomněli.

Po týdnu veselí na Kumburku utichlo a právě tehdy zaslechla Kateřina jedné větrné noci kvílení a skučení své sestry. Vypráví se, že meluzína je slyšet za větrných nocí na Kumburku, Bradleci a mnoha blízkých hradech dodnes.


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Hrady a zámky
v rubrice: Pověsti

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 Český rozhlas