Hrady a zámky

AKTUALIZACE TOHOTO WEBU JE UKONČENÁ.
Tuto stránku jsme přesunuli do Archivu webů ČRo.
Uvedené informace proto nemusejí být aktuální a některé soubory mohou být nedostupné.

Bechyně

Jana Jordáková, Jiří Růžička  
Bechyně - Autor: kolektiv autorů
Bechyně
Autor:    kolektiv autorů  

Původně gotický hrad, později přestavěný v renesančním slohu na zámek, ležící na výrazné skále obtékané řekou Lužnicí v jižní části stejnojmenného města. 

Na místě staršího přemyslovského hradiště založil Přemysl Otakar II. roku 1268 kamenný hrad.

Tímto krokem sledoval nejen posílení své moci, ale i zamezení rozpínavosti mocných Vítkovců, kteří ovládali rozsáhlá území na jihu Čech. Na bechyňský hrad umísťoval purkrabí, z nichž jako první vstoupili do pomíjivého toku dějin Čeněk a Tobiáš.

Panovníkovy snahy však zcela potlačila jeho tragická smrt v roce 1278. Za jeho následníka Jana Lucemburského nejenže došlo k poklesu královské moci, ale i Vítkovci, jejichž rozmachu se Přemysl Otakar II. tak obával, nabyli, zejména v podobě Rožmberků, území a majetku, a tím pádem i vlivu na další dějinné události Čech.

Ještě před polovinou 14. století se Bechyně dostala do šlechtického držení pánů ze Šternberka.

Bouřlivou dobou husitských válek neprošla ani Bechyně bez šrámů. Již v roce 1422 byla dobyta a následně vypálena jedním z táborských hejtmanů. Hrad však náporu kališníků odolal.

Jiná situace však nastala v roce 1428, kdy ke hradu přitáhl Prokop Veliký a pod tíhou svého vojska donutil hradní posádku ke kapitulaci. Poté se hrad navrátil opět do rukou Šternberků, kteří své sídlo v čase druhé poloviny 15. století výrazně zpevnili.

Od roku 1530 vlastnili Bechyni Švamberkové. Za nich se zde prý žilo spořádaně, což by měl dokládat i mravní řád, vydaný v roce 1549.

Dramatický obrat přišel s rokem 1569, kdy bechyňský hrad koupil známý Petr Vok z Rožmberka. Ten nejenže jej nechal znamenitě renesančně přestavět, ale proslul zejména svým bouřlivým životem. Jeho rozhazovačnost neznala mezí, a tak není divu, že pan Vok se neustále topil ve vysokých dluzích. Umírnění u něj nastalo až po sňatku (14. února 1580) s Kateřinou z Ludanic. Dluhy se však nesmazaly, spíše naopak. Petr Vok se proto musel v roce 1596 vzdát Bechyně, která se, již po třetí, usídlila v držení Šternberků.

Od roku 1715 byl zámek ve vlastnictví Paarů, kteří jej přizpůsobili k obrazu svému, což znamenalo některé stavební úpravy, ale také značné bourání. Paarové vlastnili Bechyni až do znárodnění v roce 1948.

V dobách minulých sloužil zámek potřebám Akademie věd a od roku 1992 je opět v držení rodu Paarů, kterým byl navrácen.

Bechyně 

Přemnoho pověstí se vypravuje o zámku Bechyně. Jako na každém rožmberském sídle se i zde zjevuje Bílá paní. Na zámku prožil své dětství i Petr Vok z Rožmberka. Už jako maličký, ještě v peřinkách, se setkával s Bílou paní. Byla jeho druhou chůvou. Často se objevovala v jeho pokoji, děťátko vzala z postýlky, chovala jej a mnohokrát s ním i zmizela.

Poté vždy, když Petra Voka vracela, chůvě vyhubovala, že dítě špatně opatruje a málo hlídá.

Přízrak Bílé paní se však nestaral jen o batole. Neméně často se zjevovala i v zámecké kuchyni a bez jediného slůvka tam několik hodin meškala a děvečkám pomáhala.

Když se setmělo, zjevoval se její duch na celém zámku, i v jeho okolí. Častokrát ji lidé spatřili také u Čertovy zdi, kterou prý postavil samotný ďábel ještě za života Přemysla Otakara II.

Přízrak v dlouhých bělostných šatech a se závojem dosahujícím až k zemi držel v ruce svíci, která vyzařovala tajemné zlatavé světlo.

Bílá paní vždy prošla zámkem, v každé komnatě se pozastavila a přihlížela lidským radostem i starostem. V pokoji Petra Voka často usedla do křesla a dítě uspávala. Dlouhé chvíle trávila i na schodišti a svítila pánům na cestu do svých komnat, kde se ukládali k blaženému spánku.

Mnohokrát ji panstvo i služebnictvo spatřilo, jak sedí v některém z pokojů, oddechuje a naříká nad svým osudem. "O, jak mnoho míst dalekých já jsem dnes prochodila!" To byla jediná slova, která vyšla z jejích úst před zraky lidí...


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: Hrady a zámky
v rubrice: Tábor

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 Český rozhlas