Jídlo za protektorátu: Téměř vše na lístky, černý trh se trestal pokutou, vězením i smrtí.

16. říjen 2017

Černý trh, nebo potravinové lístky a rychlé nohy, protože zboží nebylo nikdy dost. Jen takové varianty měli obyvatelé v protektorátu.

Potravin v okupovaném protektorátu bylo velmi málo. Proto se asi půl roku po jeho vyhlášení zavedly takzvané potravinové lístky. Na ty se dalo pořídit nejen jídlo, ale i další spotřební zboží. Jídlo se ale dalo získat i jinak - na černém trhu. Za dopadení pašeráků ale často padaly tvrdé tresty.

„Omastku není, mléka není, masa velmi málo, ovoce není, vše na lístky. Benzín není, guma není, sedláci musí vše odevzdat…“ mohli posluchači slyšet v exilovém vysílání BBC. Jde o úryvek z dopisu, který přišel do Londýna z protektorátu.

A pisatel pokračoval - kontrola zaměřená proti pašerákům potravin prý byla velmi přísná. „Jsou velmi důkladně prohlíženi chodci, cyklisté i vozy. Pokuty jsou vysoké a mimo to hned žalář.“

potravinové listky na maso

Potravinové lístky vydávaly obecní úřady. Vypadaly podobně jako dřívější stravenky ve školních jídelnách - obsahoval kolonky pro osobní údaje a jednotlivé útržky na příděly. Na příděl byly v podstatě všechny potraviny, které se v tehdejším protektorátu daly sehnat - a taky další zboží.

„Ze začátku to byly ty hlavní potraviny – maso, mléko, tuky, chleba. Později prakticky cokoliv včetně šatů nebo třeba benzínu,“ říká historik Jan Machala z Ústavu pro studiu totalitních režimů. Lístky nenahrazovaly peníze, mimo ztráty lístku tedy musel obyvatel protektorátu za zboží ještě zaplatit. V protektorátu bylo jídla obecně málo, protože se muselo pamatovat i na zásobování armády. Regály byly často prázdné.

„Lístků dost, ale jídla málo. Dopoledne má kupec vyprodáno, kdo přijde odpoledne, odejde s prázdnou,“ popisuje čtyřiadvacetiletý Antonín situaci v protektorátu. Smutný byl i pohled do tehdejších restaurací. „V restauraci musíš odevzdat jeden lístek na maso, jeden na tuky a zeleninu, jeden na polévku nebo rýži, ale tu stejně nikdy nedostaneš. Bez poukázky se dostanou jen suché brambory.“

Lístky se rozdělovaly podle věku a taky pracovního zařazení. „Bylo několik kategorií. Ze začátku byly čtyři. To znamená standard, potom pro malé děti, pro těžce pracující a pro velice těžce pracující,“ vysvětluje Jan Machala.

Na černém trhu se často prodávaly třeba přebytky od zemědělců, kteří zásobovali potravinový trh. Do protektorátu proudilo i pašované zboží - třeba dobytek ze Slovenska. Tresty za černý obchod byly tvrdé - jeden rok vězení a milion korun pokuty, později i tři miliony korun. V době stanného práva ale padaly za černý obchod i tresty smrti.

autor: jch
Spustit audio