Neznámé hrdinství Karla Högera: vozil šifrované zprávy a pomáhal Židům

Karel Höger v Československém rozhlasu - Foto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Karel Höger v Československém rozhlasuFoto: Archivní a programové fondy Českého rozhlasu

Několik let pomáhal odboji, vozil zprávy od partyzánů, podporoval židovské rodiny a pronikl i do terezínského ghetta. O svých zásluhách ale nikdy nemluvil.

 

Karel Höger říkával, že o divadle a hrdinství se nemá mluvit.

Vložit na svůj web

„Já bych tedy řekl, že divadlo se dělá a nemá se o něm mluvit," prohlásil kdysi jeden z našich nejlepších herců Karel Höger. Höger mlčel i o jiných záležitostech. Především o své odvážné práci v odboji. Za jeho života málokdo věděl, jak moc riskoval a co všechno dělal. Známý herec totiž fungoval jako zpravodajská spojka. Pod krycím názvem Eva nebo Kolanda vozil šifrované zprávy. 

„Měl na starosti přijímání zpráv z centra odboje na Moravě kolem Zlína, kde operovala známá partyzánská skupina. Zprávy vozil do Prahy, kde byl členem tzv. zpravodajské brigády,“ říká publicista Stanislav Motl. 

„Druhá záležitost, kterou měl na starosti, spočívala v pomoci několika židovským rodinám, se kterými udržoval kontakt, i když byly v terezínském ghettu. Našel jsem například fotografii Julie Táborské, což byla jedna z nejstatečnějších velitelek partyzánského hnutí u nás, a ta mu po válce vzdává hold, že to byl skutečně neobyčejně statečný člověk.“ 

Právě publicista Stanislav Motl, který se zaměřuje na válečné události, pomohl Högrovy statečné činy odhalit a ukázal tak lidem další tvář oblíbeného herce. „Byl to člověk nesmírně odvážný, v odboji nepůsobil od roku 1945 jako mnoho jiných, ale už od roku 1943. Měl úžasné úkoly, dokonce dvakrát tajně pronikl do terezínského ghetta. A přitom o tom nikdy nemluvil.“ 

Krátce před svou smrtí dal Karel Höger výpověď z Národního divadla, protože nechtěl pracovat pod tehdejším vedením. Jeho situace nebyla lehká. „Možnost uplatnění v divadle je záležitostí na níž nejméně vlivu má právě herec. Ani jeho talent ani jeho umělecká zralost nehrají důležitou roli. A to nebývá radostné zjištění,“ glosoval hereckou práci v rozhlasovém rozhovoru v roce 1969. 

Pověstí obdivovaného umělce ale zatřásla až událost, která se stala dlouho poté. Po sametové revoluci se v novinách - zcela bez souvislostí a vysvětlení - objevila fotka z Národního divadla z 24. června roku 1942. Na snímku jsou umělci, kteří manifestují věrnost Třetí říši. Bylo to ve chvíli, kdy už hořela osada Ležáky. Nejvíc je fotce vidět právě Karel Höger. Za přítomné herce tehdy v divadle vystoupil Rudolf Deyl starší a označil atentát na Heydricha za zločinný útok, který ohrozí vzájemnost českého a německého národa. 

Obratně zorganizovanému shromáždění se ale nešlo vyhnout. Od 27. května toho roku, kdy byl atentát na Heydricha, do 24. června, kdy se herci sešli v Národním divadle, popravili nacisté 695 lidí. Jednoznačně odmítnout účast na setkání se nikdo neodvážil. Dvěma hercům se to podařilo jen díky lsti. Byli to Raoul Schránil a Jindřich Plachta. 

Autor:  Lucie Husárová  (luh)

Nové články v rubrice

Twitter

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2017 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace