Noha cennější než život. Osudné rozhodnutí kladenského ostrostřelce Kloze

František Kloz (vlevo) v zápase proti Interu Milán - Foto:  neznámý

František Kloz (vlevo) v zápase proti Interu MilánFoto:  neznámý

Legendární fotbalový útočník František Kloz se vydal během květnového povstání bojovat proti Němcům. Průstřel nohy ukončil nejen jeho fotbalovou kariéru, ale i život.

 

Poslechněte si reportáž Kateřiny Havránkové o výjimečném útočníkovi Františku Klozovi.

Vložit na svůj web

Čtvrtý nejlepší střelec v historii československé fotbalové ligy František Kloz se narodil v roce 1905 v Mlékosrbech na Hradecku. Navzdory brzké smrti otce utekl z učení a vybral si nejistou kariéru fotbalisty. Začínal v Novém Bydžově, nesmrtelným se ale stal v dresu SK Kladno, v němž hrál s několika přestávkami v letech 1928 – 1941. 

Nejednalo se přitom o žádný přirozený talent, který by oplýval výjimečnou technikou. Šlachovitý borec působil na hřišti spíš upracovaně a kvůli neobvyklému komíhavému stylu pohybu si vysloužil přezdívku „Koniklec“. „Dá se říci, že v počátcích ho neměli v oblibě ani jeho spoluhráči. Byl individualista, nepřihrával, spíš držel míč u nohy a pálil z jakéhokoli úhlu,“ popisuje Klozův styl ředitel kladenského muzea Zdeněk Kuchyňka. 

HRDiNA.CZ - Hledej svého hrdinu! - Foto: Honza Bažant, Aleš Vavřík

Zároveň ale vynikal rychlostí, tvrdostí a důrazem. Nadšením pro hru a houževnatostí dokázal vyhecovat tým k nečekaným výkonům. A odstavit jej od míče bylo prakticky nemožné. „Ať jste do něj strčili z kterékoli strany a v jakékoliv pozici, Franta byl vždycky tvrdý jako křemen. Neměl zvláštní váhu, ale obdivuhodnou stabilitu a houževnatost," vzpomínal po letech slavný slávistický obránce Ladislav Ženíšek. 

Na Kladně platil za vyhlášeného dobráka 

Kariéra urputného útočníka zůstala nebývale spjata s Kladnem. Vyzkoušel si sice angažmá ve Spartě i Slavii, nikde se ale neprosadil. V dresu sešívaných vsítil pouhé tři góly, za Spartu se netrefil ani jednou. „Jakmile se ale vrátil z Letné do Kladna, dal hned v dalším zápase Spartě pět gólů,“ upozorňuje sportovní redaktor Českého rozhlasu Jaroslav Plašil. Celkem nastřílel za Kladno úctyhodných 175 branek. 

V reprezentaci se objevil jen krátce, ale i zde jeho výkony stály za to. „V Maďarsku dal čtyři góly v jednom zápase,“ upozorňuje Plašil. Maďaři přitom patřili mezi tehdejší fotbalovou elitu. Dvě branky ve Středoevropském poháru dokázal vsítit i Interu Milán a v podstatě sám tak zařídit jeho vyřazení. 

Mezi lidmi na Kladně přitom platil tento fotbalový rváč za vyhlášeného dobráka. Tisícikorunovou prémii za vítězství nad Spartou prý rozdělil na půl. Jednu polovinu rozdělil mezi nezaměstnané kamarády a za druhou pozval všechny na hostinu. 

Po odchodu z Kladna a okupaci Československa mu Němci nabízeli hostování v německém klubu. Kloz ale odmítl a raději kopal za slabší Roudnici, Slaný a SK Vinařice. Poslední zápas sehrál 1. května 1945 v Hnidousích, nasázel v něm tři branky. 

Amputaci odmítl. To ho stálo život 

Když vypuklo květnové povstání, přihlásil se vojenskému velitelství a se skupinou dobrovolníků se vydali do Hřížkova do Rakovnicku, kde byl německý muniční sklad. Vysvětlovat, jak na morálku dobrovolníků zapůsobil fakt, že s nimi šel i nejslavnější kladenský ostrostřelec, jistě není třeba. 

„Při přebíhání silnice byl František Kloz zasažen německým kulometem do nohy, měl roztříštěnou stehenní kost. Lékaři, aby mu zachránili život, mu navrhli amputaci nohy. Kloz si ale nedovedl představit, že zrovna on by měl chodit jen o jedné noze a amputaci odmítl,“ popisuje Klozovo osudné rozhodnutí historik Kuchyňka. 

Nohu, která dokázala v jednom zápase vstřelit hattrick i legendárnímu Františku Pláničkovi, zachvátila sněť a rychle se rozšířila. Když fotbalista k amputaci konečně svolil, bylo už pozdě. František Kloz, řečený Koniklec, prohrál svůj poslední zápas 13. června 1945. 

Osud Františka Kloze inspiroval i spisovatele a sportovního reportéra Otu Pavla. Napsal o něm povídku Poslední zápas Františka Kloze. Jeho příběh se díky této próze stal nesmrtelným. Právě ve městě, kde se mu ze sportovního hlediska nejvíc dařilo, po něm pojmenovali fotbalový stadion a přilehlou ulici. 

Nové články v rubrice

Twitter

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas