Poslední žijící parašutista Jaroslav Klemeš
Dnes třiadevadesátiletý Jaroslav Klemeš je posledním žijícím československým parašutistou, který seskočil do okupované vlasti, aby pomohl domácímu odboji.
Jaroslav Klemeš se narodil v Čadci na česko-slovenském pomezí v rodině úředníka berní správy. Po smrti matky vychovával otec Jaroslava a jeho mladšího bratra sám. V roce 1939 byl ale vyhozen ze zaměstnání a vrátil se do Čech spolu se svými syny.
Z protektorátu odešel osmnáctiletý Klemeš na začátku roku 1940. Podobně jako tisíce dalších odvážných mužů se nehodlal smířit s okupací a proti nacistům chtěl bojovat se zbraní v ruce. Přes Balkán se dostal do Francie, kde byl zařazen do spojovací čety a zasáhl do bojů proti Němcům. Po kapitulaci Francie přešel jako většina ostatních Čechoslováků do Velké Británie. V roce 1941, kdy ho oslovili zpravodajští důstojníci československého vojska, prošel speciálním paradesantním výcvikem.
„Vypravovali o tom, jak by domácí odboj potřeboval pomoci a že hledají lidi, kteří by k tomu byli ochotni. Tak jsem se rozhodl, že do toho půjdu. Na skotských farmách probíhal výcvik: výbušniny, přepady, sabotáže, sebeobrana, pochody. V Manchesteru jsme pak trénovali seskoky a vrátili se k jednotce,“ vzpomíná dnes třiadevadesátiletý parašutista.
Britové poslali Jaroslava Klemeše do akce na začátku roku 1945. Přiznává, že stejně jako ostatní parašutisté měl strach, ale dokázal jej překonat. „Každý z nás věděl, že je to nebezpečný, ale všichni jsme si říkali ‚no snad to přežiju‘.“
Čtyřčlenná skupina Platinum-Pewter seskočila u Nasavrk. Parašutisté na Českomoravské vysočině pomáhali odbojovému hnutí, hlavně organizovali leteckou přepravu vojenského materiálu. Jaroslav Klemeš popisuje, jak vypadal takový shoz zbraní:
„Musela se najít nějaká plocha pokud možno vzdálená od komunikace, kde byl zároveň velký prostor, aby padáky nelétaly někam na strom a nezachytily se.“ Letadlo na místo shozu navigoval pomocí radiomajáku Eureka. „Když vám to přijde a vy víte, že ta práce nebyla zbytečná, to je hrozná nádhera,“ dodává.
Ke konci války se Jaroslav Klemeš přesunul do Prahy, kde až do osvobození působil jako radiotelegrafista a udržoval spojení s Londýnem. Po válce ho komunistický režim dva roky věznil za smyšlené protistátní spiknutí. V roce 2013 ho prezident povýšil do hodnosti generálmajora.