Špilas v rukách wehrmachtu. Na brněnském hradě si německá armáda zbudovala svatyni
Brněnský hrad Špilberk sloužil v prvních letech protektorátu jako vězení - stejně jako za dob Habsburské monarchie. Pak ho ale začal wehrmacht využívat jednak jako kasárna a jednak jako své reprezentativní sídlo. To si vyžádalo rozsáhlé stavební úpravy. Zřejmě nejobskurnější byla přestavba barokní kaple na slavnostní síň s památníkem padlých vojáků.
Adolf Hitler hlásal nadřazenost Němců nad ostatními národy. Nacistická mytologie zdůrazňující slavnou německou minulost měla vliv i na podobu přestavby špilberské pevnosti. Ta měla ukázat význam německé kultury a německého živlu na Moravě. Jakousi síní slávy wehrmachtu se stala původně barokní kaple.
„Na místě původního hlavního oltáře stál žulový kámen s německým tlapatým křížem, nad ním byl velký reliéf nacistické orlice s hákovým křížem zabudovaný do zdi. Různí se teorie o tom, co bylo na oltáři. S největší pravděpodobností tam ležela německá přilba, která měla připomínat anonymního německého vojáka, duch němectví, symbol německé armády. Nicméně po válce se také hovořilo o tom, že tam byl místo bible rozevřený Mein Kampf, ale to už je spíše legenda,“ říká historik Michal Konečný z Národního památkového ústavu.
Jaké slavnosti nebo obřady se zde odehrávaly, není jasné, protože běžní Češi sem během války přístup neměli. „Já se osobně domnívám, že to bylo standardní kultovní místo, jako připomenutí německé vojenské slávy, že by se tady odehrávaly nějaké mýtické obřady lze asi vyloučit. Spíš to byl památník, u kterého se kladly věnce, eventuálně se tady zvedaly pravice na narozeniny Hitlera, Den hrdinů a podobné státní svátky, které se ve Třetí říši slavily. Wehrmacht nebyl SS, tam se s mytologií nijak zvlášť nepracovalo, to byli praktičtí vojáci,“ vysvětluje Konečný.
„Ještě zde byla umístěna busta Adolfa Hitlera, na centrálním místě naproti bývalému oltáři. Ta busta se v 80. letech našla při stavebních úpravách, je součástí našich sbírek. Po stěnách měly být umísťovány pamětní desky se jmény padlých německých vojáků, což se samozřejmě nikdy nezrealizovalo,“ říká ředitel Muzea města Brna Pavel Cirpian.
Wehrmacht po osvobození Brna vystřídala československá armáda a tento stav trval až do roku 1959. Tehdy se hrad Špilberk dostal do majetku města Brna a Muzeum města Brna zde sídlí od roku 1960. Z vybavení nacistické svatyně se nezachovalo prakticky nic, zůstala zde značně poškozená říšská orlice a onen kamenný kvádr s tlapatým křížem. V polovině 60. let hrad navštívil německý antifašistický umělec John Heartfield a po zhlédnutí sakrálního prostoru, který nacisté zničili, vybral ze svého díla soubor fotomontáží s protinacistickou tématikou. Muzeum města Brna je zde vystavuje.