Zajali i generála. Příběh partyzánské skupiny Olga

Partyzánská skupina Olga. Uprostřed velitel Josef Houfek a Olga Františáková - Foto:  neznámý

Partyzánská skupina Olga. Uprostřed velitel Josef Houfek a Olga FrantišákováFoto:  neznámý

Partyzánská skupina Olga v moravských Chřibech se stala jednou z nejúspěšnějších odbojových skupin u nás. Připsala si řadu úspěšných činů, ale také kontroverzí.

 

Poslechněte si reportáž Romana Vernera o partyzánské skupině Olga a tragédii v Salaších

Vložit na svůj web

Partyzánský oddíl Olga, pojmenovaný po spoluzakladatelce a zástupkyni velitele Olze Františákové, působil nacistům nemalé potíže. Skupina vznikla na konci roku 1944, původně z bojovníků, kterým se podařilo probít ze Slovenska po potlačení Slovenského národního povstání. Skládala se zhruba ze 130 partyzánů, z nichž 20 se konce války nedožilo. 

Mezi významné akce skupiny se řadila sabotáž v Morkovicích, když v únoru 1945 vypustila pohonné hmoty z 30 cisternových vozů okupantů. Skutečně mistrovský kousek se ale partyzánům povedl 19. dubna 1945. Tehdy na zámku v Hošticích přepadli a zajali německého generálmajora Dietricha von Müllera a dalších jeho osm důstojníků. Předání zajatého generála si vyžádal dokonce sám maršál Malinovskij kvůli jeho znalostem německé obrany v okolí Brna. 

HRDiNA.CZ - Foto: Vladimír Staněk

Tento brilantní úspěch měl však tragickou dohru. Rozzuření Němci přichystali jako odvetu krutou provokaci. Vlasovci a členové jagkomanda se převlékli za partyzány a v přestrojení přesvědčovali obyvatele chřibské vísky Salaše, aby se k nim přidali. Část mužů jim uvěřila a ozbrojenci je vzápětí postříleli. Samotné skupině Olga se sice podařilo vyváznout, na místě ale zahynulo 19 mužů a jedna žena – prateta novináře a badatele Zdeňka Skaličky. 

„Já jsem se o té tragédii dozvěděl od svého dědečka, jehož sestra, paní Špičáková byla dvacátou obětí v tom údolí. Ona vlastně jela informovat partyzány. Jedni tvrdili, že byla zastřelená, druzí, že byla pobodaná a rozřezaná, tož už nikdo neví. Ti lidé ale umírali den před osvobozením obce a to se umírá nejbolestněji,“ vypráví Zdeněk Skalička. 

Houfek? Hrubián se zálibou v alkoholu 

Brankovice - partyzánský pomník - Foto: P. Matel, Wikimedia Commons

Brankovice - partyzánský pomníkFoto: P. Matel, Wikimedia Commons

Na poměrně malém území se v těch dnech křižovaly cesty partyzánů, uprchlíků, německých vojáků a místních obyvatel. Ti se většinou ochotně zapojovali do odboje, což se jim stalo osudným. Významné úspěchy skupiny Olga ale poněkud zastínily despotické metody jejího velitele Josefa Houfka. 

Otec bývalého starosty a kronikáře vesnice Salaše Jiří Janováč se s Houfkem a jeho skupinou osobně setkal. Houfka popisoval jako hrubiána náchylného k alkoholu. Podle jeho slov měli k jeho metodám výhrady i dobří a obětaví partyzáni ze skupiny. Janovač popisuje osud dvou chlapců z Roštína: „Chtěli jít k partyzánům, ale při tom příchodu nepřihlásili nějaké zbraně a přišlo se na to, že je zatajili. A tak je nechal přiopilý Houfek za trest omráčit a probodnout. Ti partyzáni to ze strachu před velitelem udělali. 

Houfek byl natolik kontroverzní, že byl po válce – v době, která snesla ledacos – dvakrát souzen. V roce 1947 dostal za zneužití velitelských pravomocí tři léta těžkého žaláře. Jeho stopa se vytratila okolo roku 1955. I přes pochybnou osobu velitele jsou však vojenské úspěchy skupiny Olga významné a nezpochybnitelné. Na památku jejího působení je dnes v Chřibech turistická trasa a několik pomníků. 

Nové články v rubrice

Twitter

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas